ČJA 1

150 kvedlačka (326) — mapa s. 295

1    M         kvedlačka (kvedlečka 102, kvjedlačka 324, 334, 443) — kvidlačka (kvirlačka 302, 306, 307, kvidlička
311) — kvrdlačka (též 444, 446) — kvadlačka (kvarlačka 252, 427, 461, též 462) — kver-
lačka (též 201, 215, 239, 321, 444, též kvjerlačka 441, škverlačka 160, kverglačka 162,
kverdlačka 162)

kvedlovačka (kvjedlovačka 323) — kvidlovačka 310 (též kvirlovačka 301, též kvirglovačka 502)
— kvadlovačka (kvadlofka 438) — kverlovačka (kverlo
ka 116, kverglovačka 134, 137,
147, 162, kverdlovačka 137, 142, 147, kverhlovačka 118, škverdlovačka 501)

kvedlík — kverlik (též 108, kverdlik 133)

kvedlák (též kvedlovák 152) — kvrdlák 213, 214 (též 818) — kverlák 152 (kverdlák 152)

kvedla (kvrdla 149)

šprudlák (šprodlák 660, šprlák 804, špruďák 663, 664, 666, šprudlovač 637, šprudlovák 628, 664, též
720) — špriglák 713 (-áč 710)

šprudlovačka (též 415, 459, 30, též šprudlačka 624, 660, též šprodlačka 660, též šprdlovačka
756) — špruglovačka (špriglovačka 733–735, též 642, špliglovačka 733)

štrudlovačka (štrudlička 461)

švrk (švrdlák)

švrlovačka 807, 820 (též švrlanka 712)

klechták (klechtáček 657, 658, klechtačka 508, 511, 516)

vrťečka (vrťačka, vrťák 459, vrťička 455)

echačka

moutvička

rohačka

rogaka

vařečka

N          kvedlovadlo 504, krejdlovačka 501, karbovačka 437, hurťinka, hurtovačka 449, pedlovačka 458, cvirlák 307, krendlovačka
161, mišák 649, 752, špírglovač 447, kvrdlik 09

2                 Mapovány jsou nářeční rozdíly v pojmenování kvedlačky, kuchyňského dřevěného, na konci hvězdico-
vitě rozšířeného náčiní k míchání vrtivým pohybem. Názvy se liší po stránce lexikální i slovotvorné (nejčastěji
jsou to deverbativa, ojediněle i desubstantiva, např. rohačka). Slovotvorné rozdíly se projevují v sufixech
(f. -ačka, -ovačka, -a, m. -ík, -ák). Diference ve slovních základech sloves, označujících míchání, jsou
provázeny četnými hláskovými obměnami (např. kvedl-, kvrdl-, kvidl-, kvadl-, kverl-). K hláskové variabili-
tě přispívá nesporně i okolnost, že ve funkci odvozovacích základů vystupují z velké části slova přejatá.

Věcné rozdíly sledované při výzkumu se ukázaly nepodstatnými, individuálními, protože kvedlačka do-
ma dříve vyráběná z vršku stromku a nová (kupovaná, vyráběná soustružením) se názvem neodlišují nebo se
názvy nedůsledně střídají. Pro samorostovou kvedlačku staršího typu se však někdy užívá spíše pojmenování
rohačka nebo měchačka, popř. mišák. Ani tyto názvy však neplatí pouze pro starší věcný typ. V archaické
vrstvě okrajových nářečí shledáváme zajímavou věcně významovou shodu. Je to užívání výrazů měchačka a
vařečka i k pojmenování kvedlačky.

Mapa se od ostatních poněkud odlišuje způsobem grafického znázornění lexikálně-slovotvorných země-
pisných vztahů. Jednotlivé lexikální areály, vymezené silnými izoglosami, zastupují jen slovní základy a k nim
se v různých kombinacích připojují sufixy vyznačené šrafováním. Lexémy s malou frekvencí a s minimální slo-
votvornou variabilitou jsou v mapě znázorněny samostatnými značkami.

3                 Zeměpisné rozdíly zobrazené na mapě představuje v lexikální rovině především trichotomie slovesných
základů (s jejich hláskoslov. a slovotv. variantami) kvedl- (v Čechách s přesahem do centrální čm. oblasti), šprudl- (na
většině území Moravy) a švrl- (ve vm. oblasti a ve Slezsku). Západní hranice areálu základu švrl- je zároveň rozhraním
pojmenování přejatých (v západní, větší části jazykového území) a názvů domácích (v nejvýchodnější oblasti).
Toto základní lexikální rozčlenění doplňují drobnější lexikální areály nářečních pojmenování dalších, dublet-

ně se vyskytujících zejména při okrajích Čech. Je to archaická moutvička v úseku manětínském, měchačka
v úseku volyňském a
vařečka v zeměpisně protilehlém úseku náchodském. Sporadický výskyt názvu rohačka
byl zaznamenán jednak na Zábřežsku, jednak v okolí Českých Budějovic. Paralelou tohoto pojmenování je
i výraz
rogalka, který je jediným názvem předmětu v přechodových nářečích čes.-pol. Frekvencí výraznější jsou
odvozeniny od slovesného základu
klecht-, rozptýleně se vyskytující v centrální části čm. oblasti a v nářečí
mezi Boskovicemi a Prostějovem.

Slovotvornou diferenciaci deverbativ představují velké areály sufixů. V Čechách převládá přípona -ač-
ka
. V rozsáhlém areálu tohoto sufixu se pak dubletně vyskytuje i přípona -ovačka, a to zejména ve vč. a jč.
oblasti. Severnější část svč. oblasti je areálem přípony -ík, který jižním okrajem navazuje na úzký pás
s příponou -ák. Jejím hlavním areálem je však většina území Moravy a Slezska.

Hláskové obměny se projevují hlavně v Čechách u slovesného základu kvedl-, a to kvadl- (ve vnitřním
jč. areálu), kvidl- (při zč. okraji), kvrdl- (v areálu vybíhajícím ze záp. Čech daleko do střč. oblasti) a kverl-
(ve vých. části svč. oblasti). Na Moravě se vydělil v rámci lexikálního makroareálu šprudl- malý dolský areál
podoby šprugl-.

4    klechták  jen nář.; Jg též klechtačka — Od zvukomalebného
klechtat, stč. klektati; obdobné formy jsou ve všech slov.
jazycích.

kvadlačka, kvadlovačka  jen nář. — Viz kvedlačka.

kvedla  jen nář. — Viz kvedlačka.

kvedlačka  Jg též kvedlička, SSJČ — Deverbativum od kvedlat, to
přejato z něm.

kvedlák  jen nář. — Viz kvedlačka.

kvedlík  jen nář.; SSJČ nář., též kverlík — Viz kvedlačka.

kvedlovačka  Jg — Viz kvedlačka.

kverlačka  Jg kverlička, SSJČ zast. a nář. — Viz kvedlačka.

kverlák, kverlík  jen nář. — Viz kvedlačka.

kverlovačka  jen nář.; Jg — Viz kvedlačka.

kvidlačka, kvidlovačka  jen nář. — Viz kvedlačka.

kvrdlačka, kvrdlák  jen nář. — Viz kvedlačka.


měchačka  v sled. významu jen nář. — Od míchat, přenesením vý-
znamu.

moutvička  jen nář.; stč. mútvicě, Jg, SSJ mútvice obl. — Od
moutiti ,míchat tekutinou a tím ji kalit‘, psl. *mNtiti.

rogalka, rohačka  jen nář. — Od roh, psl. *rogъ.

šprudlák, špriglák, šprudlovačka, špruglovačka  jen nář. — De-
verbativum od
šprudlovat, to přejato z něm.

štrudlovačka  jen nář. — Přejato z něm. strudeln.

švrlák  Jg též švrláček — Od švrlat, psl. *svьrdlo ,vrták‘ (kořen
znamenal ,kroužit, otáčet‘).

švrlovačka  jen nář. — Od švrlat, viz švrlák.

vařečka  v sled. významu jen nář. — Z psl. *varěja, od psl. *variti,
přenesením.

vrtěčka  jen nář. — Od vrtět, psl. *vortiti.

5    kvedlačka Ju 3, 4 — kvjedlačka Ru 3 — kvedlovačka Ju 2, 3 — kvedlák Po 1 — švrlák Ju 7 — klechtačka Ju 2 — klochtačka Ju 2

6    ASJ IV 260, SSA 5.116

Hl