ČJA 1

145 poklička (308) — mapa s. 285

1    M         poklička (poklíčka 125, 162, 501) — puklička

poklice (též poklica 752) — puklice (puklíce 325)

křidla (křídle 518, 519, 644, křadla 611, křídlo 609, 626, 629) — skřidla, škřidla (škřidlo 736)

křidélka (křidílka, kředilko 651, 652, kředlece 654, kředlička 655) — skřidélka (skřidílka, též
skřidełko 831), škřidelka (škřidílka)

přikrýfka

pokryfka

pokrejvadlo (pokrivadlo 309, pokrvadlo 303–305, 309, 429, 454, pokrvátko 448, 457, pokrváško
309, 310, 323, 443, 447, pokrváška f. 446) — koprvadlo (koprvátko 438, 448, 454, 456,
459–461, koprdlátko 438, koprovátko 460)

poklopka (též příklopka 106)

dynko (denko 822, denco 822)

N          dekl 818, tikl 308

2                 Mapa podává přehled územně diferencovaných nář. pojmenování pokličky, příklopu na kuchyňské
nádoby.

Rozdíly se projevují především v rovině lexikální a slovotvorné. Po celém území se vyskytují odvozeni-
ny od slovesa krýt (např. přikrývka, pokrývadlo, křidla) a významově příbuzného klopit (poklopka a snad
i poklice), dále formace z přejatého základu (puklice, puklička) a ojedinělý lexém dýnko. Podružnější jsou
odchylky hláskové (skřidla, škřidla).

Dvojice označení puklice/poklice s formálními deminutivy puklička/poklička, jevící se při synchronním
pohledu jako varianty vzniklé nepravidelnými hláskovými změnami, je třeba z historického hlediska pokládat
za dva samostatné lexémy. Jazykovězeměpisná situace, tj. výrazné vydělení široké jzč. oblasti pu- proti svč.
po-, teorii o historické existenci dvou samostatných lexémů podporuje. Grafické řešení na mapě i zpracování
komentáře však vychází ze skutečnosti, že z hlediska dnešního fungování jazyka se tento rozdíl jako lexikální
již nepociťuje.

V označení uvedené reálie se často uplatňují formální deminutiva, z nichž výraz poklička proniká i do
mluvy mor. měst.

3                 Trojice názvů poklička (puklice), křidla, přikrývka patří k typickým česko-moravsko-slezským proti-
kladům vázaným na historické hranice.

Pro sv. polovinu Čech je charakteristické pojmenování poklička, jeho protipólem je na jč. a jzč. okra-
jích puklice, přechodnou oblast mezi těmito areály tvoří označení puklička zachycené v širokém pruhu probí-
hajícím z Poohří až na Českobudějovicko a Pelhřimovsko.

V záp. části Moravy se užívá názvu křidla, východně od řeky Svitavy se častěji vyskytují formální dem. na
-élka, na vých. polovině Moravy pak hláskové obměny s počátečním sk-/šk-.

V celé skupině slezských nářečí je základním pojmenováním subst. přikrývka, na Těšínsku a Jablun-
kovsku slovotvorná obměna pokrývka. Tentýž základ má i jč. a zč. okrajové označení pokrývadlo, zazname-
nané na Domažlicku ve většinové podobě pokrvadlo, na Doudlebsku pak ve formě koprvadlo, koprvátko,
vzniklé metatezí.

Toto základní územní rozvrstvení doplňují ještě sporadické názvy — dubletní archaismus poklopka na
Manětínsku a dýnko na Ostravsku.


4    dýnko  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu dem. od
subst. dno.

koprvadlo  jen nář.; stč., Jg koprvátko i koprvádko dem. — Meta-
tezí od
pokrývadlo, viz pokrývka.


křidélka  jen nář.; Jg slc. a mor. — Dem. ke křidla, viz tam.

křidla  jen nář.; stč., Jg mor., SSJČ nář. — Asi z pův. *krydla od
slovesa
krýt vlivem *kri-dla ,odštěpek‘ (z krojit).

poklice  stč. též poklikev, SSJČ, dluž. (po)kluka — Málo jasné,


 

patrně kontaminací starého výrazu poklikev a přejatého
puklice.

poklička  Jg, SSJČ dem. — Dem. k poklice, viz tam.

poklopka  v sled. významu jen nář. — Příponou -ka od poklopit.

pokrývadlo  stč. pokryvadlo, Jg pokryvadlo, přikryvadlo, SSJČ
zast. — Viz pokrývka.

pokrývka  v sled. významu jen nář.; stč., Jg pokryvka slc., SSJ po-
krievka
, hovor, pokrývka, pol. pokrywka Od slovesa
pokrýt.


přikrývka  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJ prikrývka — Viz po-
krývka.

puklice  stč. pukla, puklicě, SSJČ říd. (Jg jen dem. od pukla ,ně-
co vypouklého‘) — Přejato z něm.

puklička  Jg, SSJČ říd. dem. — Viz puklice.

skřidélka, škřidélka  jen nář. (Jg škřidélka ,lupý kámen, kterým
se kryje střecha‘) — Viz skřidla.

skřidla, škřidla  jen nář.; Jg škřidla Přisunutím s-/š- ke křidla,
viz tam.

5    poklička Po 1, Ju 1–4, 6, Ru 1, 2, 4 — puklička Ju 5, Ru 3 — puklice Ru 2, 3 — křidla Ju 7 — křidílka Ju 6, 7 — křidelka Ru 5 — poklo-
pec Ju 7

6    ASJ IV 262:36b