ČJA 1

137 houska (480) — mapa s. 271

1    M         houska

pletínka — pleténka — pletenka (pleťenka 721, 738, 747, plecenka 808, 818, plećunka 831–836, 84,
pleteňica 82, pleták 139, pletanec 708)

bjelka (b’yuka 818)

žemle

žemlička

calta

N          krušinka 506, kruchofka 518, kajzerka 658, 702, 721, 803, b’ełka 726, bandor, baďák

2                 Územní rozdíly v názvu housky, drobného pleteného pečiva pečeného většinou z pšeničné mouky, se
projevují především v rovině lexikální. Při tvorbě pojmenování se uplatňovaly různé motivační aspekty:
Subst. houska vychází z tvarové příbuznosti s pečenou husou, u slova bělka se zdůrazňuje, že jde o pečivo
z bílé mouky, v označení pletýnka je základem splétanost. Kromě těchto názvů se vyskytly i přejaté výrazy
žemlička/žemle a calta. Dále jsou na mapě zachyceny i výrazné diference hláskové (pletýnka × pleténka ×
pletenka). Podřazená varianta plećunka, doložená v návaznosti na polštinu v česko-polském smíšeném pru-
hu, je důsledkem pravidelného hláskového vývoje.

Zcela výjimečně se objevují odlišnosti rodové a rozdíly slovotvorné (pleták, pletanec, pletenica) – ty
zvláštní značkou mapovány nebyly. Nemapovány zůstaly názvy jiného pečiva – nesplétaného či pečeného
z podřadnější mouky (baďák, bandor, karásek, krušinka, kajzerka).

3                 Česko-moravsko-slezskou trichotomii tvoří pojmenování houska (v celých Čechách), pletýnka (na vět-
šině Moravy) a bělka (ve Slezsku s přilehlou vých. částí Valašska a na Zábřežsku).

Na jz. Moravě se užívá formálního deminutiva žemlička, místy i žemle. Tato forma se roztroušeně objevuje
i jinde na Moravě a v menších úsecích také na Doudlebsku a Těšínsku. Sporadický je arch. lexém calta zazna-
menaný na Chodsku a na Doudlebsku.

Kromě mor. podoby pletýnka byly mapovány i hláskové obměny pleténka (převážně ve vm. dialektech)
a pletenka (při sev., již. a jv. okrajích Čech a ve Slezsku).

Městská mluva je v podstatě shodná s územ okolního venkova, do moravských měst navíc místy proni-
ká pojmenování houska a do měst ve Slezsku pletýnka.

4    bělka  jen nář.; SSJČ nář. — Od adj. bílý, psl. *bělъ.

calta  jen nář.; stč., hluž. całta (SSJČ nář. ,vánočka‘) — Přejato
z něm.

houska  stč. i húscě, Jg, SSJČ, hluž. huska — Pův. dem. od husa,
přenesením významu.

pletenka  Jg, SSJČ zast. a nář., SSJ, pol. plecionka, hluž. plećen-
ka
Od adj. pletený.

pleténka  SSJČ říd., zast. a nář. — Viz pletenka.

pletýnka  Kt, SSJČ i pletynka říd., zast. a nář. — Úžením z pův.
pleténka, viz pletenka.

žemle  v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ,bílé pečivo zprav. ku-
latého tvaru s rýhou uprostřed‘) — Přejato z něm.

žemlička  v sled. významu jen nář. (SSJČ dem. ,bílé pečivo zprav.
kulatého tvaru s rýhou uprostřed‘) — Formální dem. od
žem-
le
, viz tam.

5    houska Po 1, Ju 2, 3, Ru 2–4 — pletýnka Ju 4 — pletenec Ru 2 — spletenec Ru 3 — karásek Ju 3 — kolák Ru 5

6    PLPJ 44, SSA 5.84