ČJA 1

135 skrojek chleba (465) — mapa s. 267

1    M         skrojek (-ík 332, 337)

skrovek

patka (pátka 426, paťka 317, pata 302)

slípek (s’lipek 819, slíbek 116, 117)

slipánek 155–157

sklípek (sklibek 802, 803)

sklípánek 156, 221 (skřipánek 156, skripánek 157)

slépka (slípka 717)

slepička

janek

náčinek — náčínek

náčinka 303, 308

paňíček

krajiček 834–836

S          člebek 801, husička 735, 658, kolípka 333, skrumka 818, šklebítko 312, vokolek 104, 105, 727, 751,
vokrujek 319, (v)opatek 324, 333, 504

2                 Mapa podává územní rozšíření nář. výrazů pro skrojek, tj. pro první odkrojenou část z bochníku. Kro-
mě rozdílů lexikálních byly zachyceny i diference slovotvorné (např. slépka × slepička), rozdíly v rodu (náči-
nek
× náčinka) a v menší míře hláskoslovné (náčinek × náčínek).

Na značném území, zejména v jzč. oblasti, v záp. části střč. nářečí, na větší části Slezska a na sev. Valaš-
sku se pojmenováním nerozlišuje první a zbylá část bochníku. (Srov. I-136 patka chleba.) Uvedený rozdíl ne-
postihuje ostatně ani spis. jazyk (viz SSJČ).

Ojediněle se na jz. Čech liší skrojek od patky velikostí designátu; skrojek je větší, patka označuje vlast-
ně zbytek skrojku.

V sledovaném významu je doloženo také slovo slípek (slípánek, slepička, …). To označuje původně
místo slepení bochníku při pečení. Protože se zpravidla tam začínal bochník skrojovat, došlo k přenesení vý-
znamu a výraz slípek (slípánek) označuje též první (méně často i poslední) odkrojenou část bochníku. Lido-
vou etymologií se uvedené slovo modifikovalo v podoby jako sklípek, slípka, slepička, skřipánek.

Některá ojediněle zapsaná, citově zabarvená pojmenování jsou metaforického původu (např. kolíbka,
husička). Stejného původu je vlastně i slovo patka.

Výrazy skrojek a patka mají tendenci se šířit na území s jinými pojmenováními. S tím také souvisí stále
častější záměna výrazů pro obě různé reálie a dále hojná dubletnost a tripletnost výrazů u téhož mluvčího.

3                 Téměř na celém zkoumaném území se vyskytuje slovo skrojek (v čes.-pol. smíšeném pruhu v podobě
skrovek), jež má tendenci vytlačovat i jiná tradiční pojmenování.

V záp. úseku střč. nářečí tvoří kompaktní území výraz patka. Ten tu slouží k označení první i poslední
části bochníku. Dále se vyskytuje v jzč. oblasti, ale zde je většinou dubletní. Téměř pravidelný je v městské
mluvě, zejména ml. generace.

Na Chodsko a na již. Čechy se omezuje výskyt slova náčinek (na Českobudějovicku v podobě náčí-
nek
); to se na Chodsku vzácně střídá s rodovou variantou náčinka.

Na sv. okraji Čech, na Zábřežsku a v záp. skupině slez. nářečí je výraz slípek, sklípek. Malé území
Chrudimska se vyděluje slovotvornou variantou slipánek a jejími obměnami. Pojmenování slépka, slepička
pochází z Břeclavska a z Kyjovska.

Výrazný areál tvoří slovo paníček na Valašsku a v přilehlém již. úseku slez. dialektů. Malý územní roz-
sah mají slova janek (Frýdecko-Místecko a sev. okraj Valašska) a krajíček (Jablunkovsko).

4    člebek  jen nář. — Patrně od šklebit se, viz šklebítko.

husička  v sled. významu jen nář. — Přeneseně na základě tvarové
podobnosti.

janek  v sled. významu jen nář. — Žertovně.

kolíbka  v sled. významu jen nář. — Přeneseně na základě tvarové
podobnosti.

krajíček  v sled. významu jen nář. (stč., SSJČ, SSJ — u všech jen
,naplocho ukrojený kus chleba‘) — V slez. nář. vlastně
v pův. význ. ,kus chleba od kraje‘. Dem. k slovu
kraj.

náčinek, náčínek, náčinka  jen nář.; Jg náčinek z Hradecka —
Deverbativum k
načít (psl. *načęti).

okolek  v sled. významu jen nář. — Od adv. okolo příponou -ek.

okrujek  jen nář.; Jg okrajek (SSJČ jen okrojek ,okrojená část ně-
čeho‘) — Deverbativum od
okrojiti.

opatek  v sled. významu jen nář. — Patrně z *ob patu sufixem -ek.

paníček  jen nář.; Jg mor. a slez. — Patrně přenesením.

patka  Jg, SSJČ (synonymum k skrojek), pol. piętka — Přenese-
ním a deminucí z
pata. Mch předpokládá psl. *pentna
v pův. významu ,puklina vybočující z bochníku jako nádor‘.

sklipánek  jen nář. — Dem. ke sklípek, viz tam.

sklípek  v sled. významu jen nář. — Lid. etymologií mylně přiklo-
něno ke
sklep. Viz slípek.

skrojek  Jg, SSJČ i ,poslední část bochníku‘ (SSJ skrojok ,odře-
zek‘) — K psl.
*skrojiti.

skrovek  jen nář.; Kt — Od nář. slovesa skrovať (to sekundární im-
perfektivum od
krať ,krájet‘).

skrumka  jen nář.; pol. kromka ,kousek chleba‘ — Přejato z pol.

slepička, slépka  v sled. významu jen nář.; pol. przylepka, dluž.
slibka (Jg slípka jen ,při kůrce chlebové sražená střída‘)
— Lid. etym. mylně přikloněno k
slepice, nelze vyloučit
ani metaforické přenesení. Viz slípek.

slipánek  jen nář. — Dem. k slípek. Viz tam.

slípek  jen nář.; Jg jen ,strana bochníku, kterou se k druhému
bochník v peci přilepil‘, hluž.
slěpk — K slepit.

šklebítko  jen nář. — Od zákl. šklebit se (psl. asi *sklebiti sę ,roz-
vírati se, zeti‘; v místě odkrajování bývala puklina).

5    skrojek Po 1, Ju 1–6, Ru 2–4 — otkrojek Ru 5 — janek, jaňíček Ju 7 — paňík Ju 7

6    ASJ IV 235, SSA 5.75, OLA 1089, ALE 358

Bh