ČJA 1

125 slanina (524) — mapa s. 249

1    M         slaňina (též 672, 673)

słaňiny

špek

špyrka (šperka 826–828)

S          łudzynka 819, vyndzunka 832

N          suňina 833, 84

2                 Položka byla zaměřena na lexikální rozdíly v nář. pojmenování pro slaninu, tj. uzené hřbetní vepřové
sádlo. Vedle rozdílů lexikálních byly zachyceny také diference v mluvnickém čísle (slanina × slaniny) a roz-
díly hláskoslovné (šperka × špyrka).

Ojediněle byla zapsána též dvojslovná pojmenování typu uzený špek, uzená šperka, aby se odlišila sla-
nina od syrového vepřového sádla. Protože však nejde o ustálená spojení, nebyla přirozeně na mapě zazna-
menána.

3                 Na většině zkoumaného území je běžný výraz špek. Ten se šíří i do okrajových oblastí s jinými pojme-
nováními. V podstatě jen v již. a stř. úseku vm. nářečí se zachovalo tradiční slovo slanina, na části uvedeného
území, zvl. na již. Valašsku, častěji v pl. podobě slaniny. Z Těšínska a Bohumínska je dokládán přejatý výraz
špyrka (popř. šperka). Univerbizovaný výraz uzenka (łudzynka, vyndzunka) byl zachycen pouze ve dvou lo-
kalitách na čes.-pol. pomezí.

Spis. výraz slanina proniká do nářečí jen málo.


4    slanina  stč., Jg, SSJČ, SSJ, pol. słonina — Psl. *solnina, od adj.
*solnъ ,slaný‘.

slaniny  jen nář.; Jg — Viz slanina.

špek  Jg, SSJČ ob., SSJ nář., hluž. šp’iak nář. — Přejato z něm.

špyrka  jen nář.; Kt šperka mor., pol., szperka, szpyrka zast. (též
,škvarek‘, v témž význ. i na Moravě, srov. I-122 škvarek;

kromě toho v pl. formě na Valašsku ,výslužka
z vepřových hodů‘) — Přejato z něm.

uzenka  v sledovaném významu jen nář. — Posunutím významu
(pol.
wędzonka ,uzené prorostlé maso, uzený bůček‘). Od
udit (s protetickým ł, v: łudzynka, vyndzunka).


5    slaňina Ju 1–5, 7, Ru 3 — špek Po 1, Ju 2, 5–7, Ru 1, 2, 5

6    SSA 2.98, ALE 362

Bh