ČJA 1

120 libové maso (409) — mapa s. 243

1    M         libové m. — líboví (též 125, 145, 210, 213 nedubl., 134, 136, 137, 227, 501) — lubové (též 636, 678,
hlobovi 615, hlbovi 615, též lubavé 745)

líbiví — libiví 644 (též 130, 162, 632) — lubivé (lúbivé 719, 731)

chleboví m.

chudé m.

ščykané m.

čerstvina

S          ňitkové m. 757, ňiťané m. 701

2                 Mapa zachycuje nář. rozdíly v pojmenováních pro libové, tj. netučné maso. Názvy jsou v naprosté větši-
ně dvojslovné, adj. + maso. Mapa sleduje jen adjektivní část pojmenování. Kromě lexikálně diferencovaných
označení dvouslovných (libové m. × chlebové m. × chudé m. × ščikané m.) bylo zachyceno jen jedno lexi-
kálně odlišné pojmenování jednoslovné (čerstvina). Vedle dvouslovných názvů je možné i eliptické označení,
tj. substantivizované adjektivum (libové, chudé apod.).

Slovo libové se objevuje ve variantách hláskoslovných (libové × líbové × lubové) i slovotvorných (li-
bové
× libivé). Střm. hláskové změny li > le (lib- × leb-) a u > o (lub- × lob-) jsou provedeny jen v centru
pravidelného rozsahu.

3                 Slezsko a větší část vm. dialektů s Holešovskem má pojmenování chudé m., na ostatním území bylo za-
znamenáno označení libové m. a jeho varianty.

Na vých. okraji svč. oblasti je areál variant výrazu libové s prodlouženým kmenovým vokálem, v sev.
části s příponou -ové, tedy líbové, v již. části pak s příponou -ivé, tedy líbivé. Hlásková obměna
s počátečním lu- zaujímá značnou oblast na střední a již. Moravě; na Brněnsku a při vých. hranici má podobu
s příponou -ivé, tedy lubivé, na ostatním území s příponou -ové, tedy lubové. Spisovná podoba libové proni-
ká často do oblastí svých variant i dále na východ a do většiny měst. Ostatní lexikální varianty zaujímají jen
malá území: chlebové m. na Zábřežsku, ščikané m. na Valašsku a čerstvina na mor.-sloven. pomezí.

4    čerstvina  jen nář. — Od adj. čerstvý, to Jg i ve významu ,tuhý, sil-
ný‘, tj. ,maso tuhé, nemastné‘.

chlebové m.  jen nář. — Patrně z lebové (po střm. změně li > le)
adideací k subst. chléb, metaforicky ,maso jako chléb‘, tj.
,maso suché, netučné‘.

chudé m.  v sled. významu jen nář. — Přenesením z chudý ,hube-
ný, netlustý‘ (srov. I-73 hubený).

libivé m., líbivé m., libové m., líbové m., lubivé m., lubové m.
stč.
libový, libivý, liběvý, tak i Jg, SSJČ libové — Z psl.

*libivъ/libovъ ,slabý, hubený‘. Pův. ,hubený‘ (o lidech
i zvířatech), později jen ,netučný‘ (o mase). Mor.
lubový,
lubivý u- v základu mylnou analogií s lúbit se ,líbit se‘.

niťané m., nitkové m.  jen nář. — Derivací od nit, nitka, tj. ,vlák-
nité maso‘.

ščikané m.  jen nář. — Snad souvisí se slovesem štikat ,štípat pruty
(vrbové) po vláknech (k vázání košťat)‘, tj. ,vláknité ma-
so‘.

5    libové Ju 7, Ru 5 — łybové Ju 7 — liboví Ju 1,3, Ru 2-4 — libovi Ju 2 — líbovi Ju 6 — líbowi Po 1 — líboví Ju 4, Ru 1 — leboví Ru 3 —
líbák Po 1 — ščikané Ju 7 — hubení Ru 3

6    ASJ IV 291 chudé (mäso), SSA 2.100

Či