ČJA 1

110 sýr (454b) — tvaroh (454a) — mapa s. 227

1                 Význam ,naložený domácí sýr‘

M         sýr — sr

sejra m. (též sýra 703, 704, 706, syra 722)

starý s. (sér na staro 640, 707)

starej tvaroh

voklihlej tvaroh (uklihlej t. 139, 158, klihlej t. 128), voslizlej t. 138, 149

klihák

pernej tvaroh

perňák (perňina 116)

peprný s.

peprňák

hořky s.

hořčák

kiselej sejra (ukisanej s. 446)

uležalej s. 104, 110 (uleženej s. 108, též uležatej t. 127, zaleženy s. 808, 819, 822, zaležany s. 818, 830,
zaležyny s. 819)

ležák 102 (uležák 105)

kakánek (kakán 207)

čapčoch

S          uhňilej tvaroh 130, uhňiłý s. 744, 757, zezdřany s. 832, 84

N          naložený s., mazlavý s., smradlavej s. 325, smradatej s. 315, 323, skařenej s. 234

Význam ,tvaroh‘

M         sýr — sr

sejra (též 237)

sireček ,bochánek tvrdého tvarohu‘

X          tvaroh

2                 Mapa je založena na zjištěných nářečních pojmenováních k dvěma tematicky příbuzným položkám do-
tazníku, a to pro tvaroh, získávaný podomácku z ohřátého kyselého mléka, a pro naložený domácí sýr, při-
pravovaný z tvarohu, který se nechal „uležet“. Na mapě se postihuje především sémantický vztah mezi slovy
sýr a tvaroh, který spočívá v tom, že v některých oblastech se slovem sýr označuje tvaroh (srov. např. spojení
buchty ze sejrem, sejrový koláče 241, 248 aj.). Výraz tvaroh proniká do nářeční vrstvy těchto oblastí až nověji
a bývá spojen s významovým posunem (tvaroh ,připravená tvarohová náplň do bucheť × sýr ,tvaroh v nor-
málním stavu‘ 237, 248). V souvislosti s tím má v jiné oblasti dem. syreček specifikovaný význam ,bochánek
tvrdého tvarohu‘ a tvaroh zde znamená ,měkký tvaroh‘. Jinak označuje dem. syreček v Čechách zpravidla
tzv. ,olomoucký syreček‘ (viz I-111).

Naložený domácí sýr se tedy v nářečích označoval slovem sýr. Tam, kde sýr znamená ,tvaroh‘ – a to
zřejmě odpovídá i staršímu stavu –, bylo však často třeba tento druhý význam odlišit, zpravidla určujícím ad-
jektivem (starý sýr, hořký sýr, peprný sýr aj.). Někdy se atributem odlišují oba významy navzájem (kyselej
sejra
,domácí sýr‘ × sladkej sejra ,tvaroh na koláče‘ 448).

V svč. oblasti bývá naopak základem těchto sousloví subst. tvaroh (starej t., pernej t., voklihlej t. × tva-
roh
,sladký tvaroh‘). Některé tyto přívlastky jsou zřejmě motivovány spíše počátečním stadiem kvasného pro-
cesu (voklihlej t., „třetí den už tvaroh perná“ 116) a pro výsledné stadium bývá určen spíše výraz sýr („sejr,
když to zkysalo“ 123, 161). Místy však v této oblasti patří slovo sýr k výrazům méně užívaným a je vyhrazeno
spíše pro mlékárenské výrobky („sejr, tj. v tom zlatém papíře“ 127).

Jednoslovná pojmenování (perňák, klihák) jsou většinou paralelní k výrazům dvojslovným; je však za-
jímavé, že výrazy hořčák a perňák se vyskytují v jiných areálech než odpovídající sousloví se základem sýr.
Střč. výrazy kakánek a čapčoch dvojslovné paralely nemají a jsou expresivní („když už moc teče“ 210, hodně
starý, uleželý 227).

Na mapě se jednoslovná a dvojslovná pojmenování odlišují plnými a dutými značkami. Zeměpisně ne-
vyhraněná sousloví, která mají spíše popisný charakter (naložený, mazlavý, smradlavý sýr), nebyla do mapy
pojata.

Jinak se na mapě sledují i některé obměny slova sýr (pův. gen. tvar sýra ve funkci nominativu a hlásko-
vá varianta sr). Slovo tvaroh není na mapě z technických důvodů vyznačeno.

3                 Území s hlavním sémantickým rozdílem – kde slovo sýr znamená ,tvaroh‘ – je poměrně ostře vyhraně-
no a na mapě je vyznačeno šrafováním. Jsou to dvě oddělené oblasti, jednak v Čechách v uzavřené enklávě na
přechodu mezi střč. a jč. nářečími (s jádrem na Příbramsku a Benešovsku), která přechází až na pošumavské
okrajové úseky, jednak na vých. Moravě a ve Slezsku (s výjimkou záp. Opavska). Českou část doplňuje ještě
navazující areál sémanticky příbuzného dem. syreček s významem ,bochánek tvrdého tvarohu‘ v záp. části
střč. nářečí.

Zhruba na témž území se význam ,naložený domácí sýr‘ vyjadřuje zpravidla souslovími. Z nich nejrozší-
řenější je střč. a vm. označení starý sýr, další dvojslovná označení (jč. kyselý sýra, slez. zaležený sýr, hořký
sýr
a val. peprný sýr) vytvářejí menší úseky. Sousloví se základem tvaroh jsou zase soustředěna do svč. oblas-
ti; je to především rozptýleně se vyskytující označení oklihlý tvaroh (v b. 138 a 149 oslizlý t.), dále starý t. (v
Podještědí) a perný t. (v okrajovém úseku náchodském).

Celkový obraz těchto lexikálních variant doplňují v Čechách ještě úseky s jednoslovnými pojmenování-
mi, a to podkrk. ležák a hořčák, svč. klihák a perňák, jzč. peprňák (na Sušicku) a expresiva čapčoch a kaká-
nek
(v záp. části střč. nář.).

Nevyšrafovaná území jsou zároveň oblastmi, kde se významy slov sýr a tvaroh odlišují jako ve spis. ja-
zyce. Přitom nemapované slovo tvaroh proniká v současné době i do archaických oblastí výrazu sýr s významem
,tvaroh‘; jen na Slovácku se slova tvaroh v nářeční vrstvě ještě neužívá.

Pokud jde o rozdíly slovotvorné a hláskoslovně, představuje se na mapě ještě výrazná oblast podob sý-
ra
, zahrnující víc než záp. polovinu Čech (zde všude jen v hláskové podobě sejra); přesahy do vč. oblasti mají
patrně charakter inovační. Malý ostrůvek těchto podob na záp. Vsetínsku není na mapě zachycen. Vyznačen
je však areál hláskové varianty sr ve Slezsku.

4    čapčoch  jen nář. — Expresivum nejasného původu.

hořčák  jen nář.; Kt podkrk., SSJČ nář. — Univerbizací, viz hořký
sýr.

hořký sýr  jen nář.; Kt podkrk. — Sousloví; adj. hořký (psl.
*gorьkъ) a subst. sýr, viz tam.

kakánek  jen nář.; Jg — Od kakat ,kálet‘, to z psl. *kakati.

klihák  jen nář. — Univerbizací, viz oklihlý tvaroh.

kyselý sýra  jen nář. — Sousloví; adj. kyselý (psl. *kysělъ)
a subst. sýra, viz tam.

ležák  jen nář. — Univerbizací, viz uleželý sýr.

oklihlý tvaroh  jen nář. — Sousloví; adj. oklihlý (od slovesa oklih-
nout
) a subst. tvaroh, viz tam.

oslizlý tvaroh  jen nář. — Sousloví; adj. oslizlý (od slovesa osliz-
nout
) a subst. tvaroh, viz tam.

peprný sýr  jen nář. — Sousloví; adj. peprný (od přejatého pepř)
a subst. sýr, viz tam.

peprňák  jen nář. — Univerbizací, viz peprný sýr.

perný tvaroh  jen nář. — Sousloví; adj. perný (SSJČ zast.) z pepr-
(viz tam) a subst. tvaroh, viz tam.

perňák  jen nář. — Univerbizací, viz perný tvaroh.

sr  jen nář. — Sekundární slabikotvorné r, vzniklé hyperkorekcí,
viz sýr.

starý sýr  Jg, SSJČ ,uleželý sýr‘ — Sousloví; adj. starý a subst. sýr,
viz tam.


starý tvaroh  jen nář. — Sousloví; adj. starý a subst. tvaroh, viz
tam.

sýr  stč., Jg, SSJČ též ob. sejr, SSJ syr, pol. ser, hluž. sydr
Z psl. *syrъ. Předslovanská podoba nepochybně souvisí
s
*tvar-ogъ.

sýra  SSJČ ob. sejra — Pův. látkový genitiv ve funkci nominativu,
viz sýr.

sýr  ,tvaroh‘ stč. (sled. význam nelze bezpečně ověřit ani vyloučit),
Kt han. a val., SSJČ zast. a nář. ,tvrdý tvaroh‘ (!) — Viz
sýr.

sýra  ,tvaroh‘ SSJČ zast. a nář. ,tvrdý tvaroh‘ — Viz též sýr, sýra.

syreček  ,bochánek tvrdého tvarohu‘ SSJČ zast. a nář. ,tvrdý tva-
roh‘ — Dem. od
sýr, viz tam.

tvaroh  stč., Jg, SSJČ, SSJ, pol. twarog — Z psl. *tvar-ogъ, nejas-
ného původu, patrně přejaté.

uhnilý sýr/tvaroh  jen nář. — Sousloví; adj. uhnilý od slovesa hnít
(z psl. *gniti) a subst. sýr/tvaroh, viz tam.

uleželý sýr  jen nář. — Sousloví; adj. uleželý (tj. ,ležením změně-
ný‘) od slovesa
ležet (psl. *ležati) a subst. sýr, viz tam.

zezdřaný sýr  jen nář. — Sousloví; adj. k zralý (od slovesa zrát,
psl. *zьrěti) a subst. sýr, viz tam.

5    ,naložený domácí sýr‘: starej sejra Ju 3, Ru 3 — staré sír Ju 6 — syr na staro Ju 7 — sejr Ju 2, 4, Ru 4 — sejra Ju 2, 3, Ru 1 — sír Ju 6,
Ru 5 — sir Ru 5 — naloženej sejr Ju 1 — kézeopfol Po 1 — homolka ,sýr‘ Po 1

,tvaroh‘: tvaroh Po 1, Ju 1–4, 6, Ru 4 — sejra Ju 5 , Ru 2, 3 — syr Ju 7 — sír Ju 6, Ru 5 — sir Ru 5

6    sýr: SSA 2.88, OLA 1138

tvaroh: ASJ IV 281, AJŚ 287, AJPP 367, AJK 137