ČJA 1

100 knedlík (406a) — mapa s. 213

1    M         knedlík

knedle f. (kňedla 755, 756)

buchta (vařená buchta 303)

šiška (též 79)

haluška

halečka

S          knofel 737, -él 736 (obě nedubl.)

N          śliška 831, kluska 817, knedlík kinutej, kisanej, houskovej, rohlíkovej, tvrdej; knedle housková, žemlová, žemličková, rohlíko-
vá; šiška kvasňicová, kvasená, kvašená, kisaná, kislá, rohlíková, z rohlíkama; hałečka bjełkova; buchta moučná, velká, vařená

2                 Mapa sleduje zeměpisné rozdíly v označování knedlíku, tj. vařeného moučného jídla válcovitého tvaru,
které se krájí jako příloha k masu (ne tedy samostatného jídla sladkého).

Vedle diferencí lexikálních byly zjištěny rozdíly slovotvorné (knedlík × knedle, haluška × halečka)
a také morfologický rozdíl knedle/-a.

Podoba knedle/-a má poněkud větší rozsah, než je uvedeno v PRO E6 (zasahuje až na Zábřežsko a Jevíč-
sko). Fakultativní nář. atributy (např. knedle žemlová, šiška kvasená apod.) nebyly mapovány. U výrazu
buchta pro odlišení od významu ,sladké pečivo‘ býval připojován atribut obligatorní (vařená buchta).

V horských oblastech jsou knedlíky jakožto moučné jídlo patrně pokrm novější, jinak šiška i knedlík
jsou slova v sledovaném významu už středověká.

Srovnáním s nářečními názvy knedlíků ovocných (samostatného pokrmu sladkého) bylo zjištěno, že
v tomto významu se slovního spojení vařená buchta užívalo častěji (též 301, 316 a body na Náchodsku a
na Kladsku). Pak patrně přeneseno i na sledovaný význam (,knedlík k masu‘).

3                 Mapa znázorňuje lexikální a slovotvorné rozdíly, vytvářející nestejně velké ohraničené oblasti. Rozlo-
hou výrazně převažuje areál slova knedlík, jež se užívá v této formě v celých Čechách a na Novoměstsku; na-
vazuje na něj slovotvorná varianta knedle (na záp. polovině Moravy). Východní polovinu Moravy pak zaují-
má oblast slova šiška, na niž navazuje ve Slezsku areál názvu haluška (na Příborsku, Frýdecku-Místecku a
v přechodových nář. čes.-pol.) s variantou halečka (v opavské nář. skupině). Areál názvu knedlík je v již. Če-
chách dubletně doplněn archaickým pojmenováním buchta (často jen v úzu staré generace), jež se reliktně
dochovalo též na Chodsku a na Kladsku. Slovo knedle proniklo, patrně později, i na sev. Valašsko a do pře-
chodových nář. čes.-pol.

V mluvě měst se užívá téměř výhradně název knedlík, ve střm. oblasti častěji ve formě knedle.

4    buchta  v sled. významu jen nář.; Jg „k Bavorům knedlíkům říkají
buchty, jinde toliko pečenému těstu na pekáči“, SSJČ va-
řené buchty
nář. — Nejasného původu, snad z psl. *buch-,
*puch- ,zvětšovat se, kynout‘ nebo přejato z něm., přene-
sením.

halečka  jen nář. (Jg hálečka nespecif. ,kulička‘) — Dem. od hál-
ka
z psl. *gala ,koule‘, specifikací významu.

haluška  jen nář.; Jg slc., SSJČ obl. ,různá jídla z těsta, např.
knedlíky‘, SSJ ,druh vařeného moučného jídla‘ — Viz ha-
lečka.

knedle  Jg mor., SSJČ pomn., ob., často expr., SSJ knedl’a ,vaře-


né moučné jídlo‘, např. ,ovocný knedlík‘, pol. knedel
Viz knedlík.

knedlík  stč., Jg, SSJČ, SSJ knedlík „správně knedl’a“, hluž.
knedlík — Přejato z jihoněm. nář.

knofel  jen nář.; Kt — Přejato z něm., přenesením významu ,kno-
flík‘.

šiška  v sled. významu jen nář.; stč., Jg mor., SSJČ nář. (SSJ
,moučník z jemného kynutého těsta‘) — Z psl.
*šišьka (od
*šъka reduplikací pro krátkost slova), specifikací význa-
mu.

5    knedlík Ru 3 — knedlik Ju 1–6 — knedle Ju 6 — knedla Ju 6 — křesná knedla Ru 5 — šiška Ju 7

6    —

Hl