ČJA 1

98 jíška (390) — mapa s. 211

1    M         (j)íška (híška)

jícha

zápraška (zapráška, zoproška 818, 832, 833, připroška 834, zapraška 84)

praženka — pražínka (též pražinka 311)

pražeňí

(za)pražená mouka

zásmaška (zasmáška, zosmoška)

(za)smažená mouka

zapařka

2                 Zjišťovaly se nář. rozdíly v pojmenování jíšky, tj. zapražené mouky sloužící k zahušťování polévek,
omáček apod. (Mapa zachycuje především názvy pro mouku zapraženou s tukem, výjimečně – zejména u va-
riant se základem praž- – i pro mouku praženou bez tuku, nasucho.)

Materiál přinesl kromě diferencí lexikálních i rozdíly slovotvorné (zápražka × praženka × pražení ×
(za)pražená mouka) a hláskoslovné (praženka × pražínka).

Územní rozsah menšinových hláskových variant zaprážka, zasmážka, zásmážka není na mapě sledo-
ván. Mapováno není rovněž rozšíření protetického h- ve slově híška. Odpovídá pravidelné protezi u typu hu-
.

3                 Základní lexikální trichotomii tvoří pojmenování jíška (doloženo téměř z celých Čech, jako nedubletní
v Polabí a Posázaví, odkud přesahuje na Boskovicko), deverbativa od slovesa pražit (v jz. polovině Čech)
a deverbativa od slovesa smažit (na svč. okraji a na většině Moravy). Tuto trichotomii doplňuje opavský vý-
raz zapařka.

V rovině slovotvorné představuje výrazný protiklad bohatá diferencovanost Čech proti jednoduché si-
tuaci moravské. V areálu pojmenování jíška se na Litomyšlsku objevuje nezdrobnělá podoba jícha. V rámci
odvozenin od slovesa pražit vystupují nář. varianty zápražka (na szč. a jzč. okraji, ojediněle též na Jihlavsku
a na Těšínsku), pražení (na Manětínsku a na širším Plzeňsku), praženka (na levém břehu Vltavy s centrem na
Příbramsku), pražínka (na Pelhřimovsku) a souslovný název (za)pražená mouka (hlavně na Klatovsku,
Strakonicku a Táborsku, rozptýleně také v Pojizeří a na Kladsku). Na poslední jmenovaný výraz navazuje v šir-
ším Podkrkonoší sousloví (za)smažená mouka. Druhou, nejrozšířenější variantou od slovesa smažit je zá-
smažka
(v sv. Čechách na Trutnovsku a Novopacku a téměř na celé Moravě).

Pokud jde o nemapované hláskové varianty, podoba zaprážka se objevuje nejkoncentrovaněji na území
mezi Táborem, Jindřichovým Hradcem a Třebíčí, podoba zasmážka vytváří dva mikroareály na západ od

Šumperku a na západ od Nového Města na Moravě a obměna zásmážka (v realizaci zosmoška) se vyskytuje na východ
od řeky Ostravice.

Situace ve městech většinou odpovídá venkovskému okolí.

4                 Sousloví (za)pražená mouka a (za)smažená mouka se v excerpovaných slovnících nevyskytují jako terminologicky ustálená
označení sledované reálie (uplatňují se pouze příležitostně v opisech vysvětlujících význam jednoslovných názvů), proto u těchto hesel
neuvádíme slovníkové doklady.

jícha  SSJČ zast. (ve významu ,omáčka, polévka, šťáva apod.‘: stč.
jícha, júcha, Jg jícha, jicha, SSJ jucha, tak i pol. a hluž.)
— Přeneseně. Psl.
*jucha ,hustá polévka vařená s krví
a masem‘.

jíška  Jg, SSJČ (stč. juška i jiška dem. ,omáčka, polévka, šťáva‘,
v obdob. významu hluž.
juška) — Formál. dem. od jícha.
Viz tam.

pražení  v sled. významu jen nář.; Jg — Podstatné jméno slovesné
od
pražit, druhotný význam označující výsledek děje.

praženka  v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ob. ,pražená polév-
ka‘) — Sufixem
-ka k základu pražen(ý).

pražínka  jen nář. — Viz praženka.

zapařka  jen nář. — Od zapařit.

(za)pražená mouka  jako terminologizované sousloví jen nář.

zápražka  Jg, SSJČ, SSJ, pol. zaprażka — Od zapražit. (V ojedi-
nělých případech spojuje lid. etymologie na základě fone-
tické příbuznosti slovo
zápražka a především jeho varian-
tu
zaprážka se slovesem zaprášit.)

(za)smažená mouka  jako terminologizované sousloví jen nář.

zásmažka  Jg ,řidší zápražka‘, SSJČ, SSJ, pol. zasmażka Od za-
smažit
.

5    jíška Ju 1–3, Ru 4 — zápraška Ju 2, 5, Ru 4 — zapraženka Po 1 — praženka Ru 3 — pražení Ru 2 — zapražená mouka Po 1 — zásmaška
Ju 4, 6, 7, Ru 5 — zasmažeňí Ju 6

6    ASJ IV 245:19a

Hd