ČJA 1

95 přesnídávka (372) — mapa s. 207

1    M         svačina — svačna (též 304, 449, 40)

svačňe f. (svačiňe 152, 503, 504)

přesňívka

posňídáka

posňídálek

druhé sňídaňí (s’ň-, též 462, 709)

druhá sňídaňe 202, 203

předobjedek (též 822, též předobed 755)

desátá

desátka

desátek

devátá (též devátňík 447)

S          cembrut 124, cambrut 124, najniprot 448, 449

N          svačna vo desíťi 116, svačina na desátou 504, velki sňidaňi 601, dosňídáfka 415, zajítka 757, fríštik 203, gábl 65, 74, 626, 811,
kábl 611

2                 Mapa zachycuje nářeční pojmenování pro přesnídávku, tj. dopolední svačinu. Materiál přinesl výrazné
lexikální rozrůznění s častými obměnami slovotvornými a morfologickými, např. desátá × desátka × desátek,
svačina × svačně, druhá snídaně × druhé snídaní.

Slovem svačina se dříve rozumělo jen odpolední jídlo (pouze v tomto významu je uváděno ještě Jung-
mannem). Po rozšíření významu znamená nyní i dopolední přesnídávku; na většině zkoumaného území za-
chovává však dosud i význam původní.

Motivace pojmenování je několikerého druhu. Výraznou skupinu tvoří názvy vyjadřující, že jídlo násle-
duje po snídani (posnídávka, posnídálek, přesnídávka, druhé snídaní) nebo předchází před obědem (předo-
bědek
). Absolutní časové určení doby tohoto jídla je vyjádřeno substantivizovanými řadovými číslovkami de-
vátá
nebo desátá, popř. jejich deriváty.

Nebyly mapovány expresivní, namnoze slangové výrazy, např. gábl, fryštyk, sváča.

3                 Hlavní diference jsou soustředěny na Moravu a do vých. Čech. Většinový je výraz svačina (totožný se
spis. označením); zabírá téměř celé Čechy a záp. část Moravy, odděleně vytváří dále areál na vých. Moravě (s
výjimkou již. úseku vm. nář.) a v přilehlé části Slezska. Hlásková varianta svačna se většinou jako dubletní
vyskytuje ve vých. části střč. a jč. nář. oblasti; na sv. okraji Čech je dominantní výraz svačně.

Slovo přesnídávka bylo zachyceno nesouvisle ve vých. Čechách a v oblasti střm. nář.; tam zejména ve
městech. Na širším Královéhradecku se objevuje název posnídávka a na Klatovsku varianta posnídálek. Ve
vertikálním stř. pásu Moravy a v záp. polovině Slezska je rozšířeno sousloví druhé snídaní.

Ve vých. Čechách vytváří areál název desátá se slovotvornými variantami desátek (zejména na Zábřež-
sku) a desátka (ta proniká i na Moravu, zvláště do městské mluvy). V nejjižnější části Čech se vyskytuje po-
jmenování devátá, ve vých. Slezsku je výrazná oblast názvu předobědek.

Do mluvy měst proniká spisovná podoba svačina.


4    cambrut, cembrut  jen nář. — Přejato z něm.

desátá  SSJČ ob. říd., SSJ desiata — Substantivizací řadové číslov-
ky (jídlo o desáté hodině‘).

desátek  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. — Derivací od číslovky
desátá, viz desátá.

desátka  SSJČ ob., Kl desiatka — Viz desátek.

devátá  v sled. významu jen nář. — Substantivizací řadové číslovky,
viz desátá.

druhá snídaně, druhé snídaní  jen nář.; pol. drugie śniadanie
Ustálené slovní spojení (původní je slovesné substantivum
snídaní; snídaně f. analogií podle večeře).

najnyprot  jen nář. — Přejato z něm.

posnídálek  jen nář.; Kt též posnídek, posnídka, SSJČ nář. říd.,
posnídanek (záp. Morava) — Z časového určení po sní-
dani
.


posnídávka  SSJČ říd. též posnídánka, posnídaňka (obě nář.), Bš
posnídanka (Čechy) — Viz posnídálek.

předobědek  jen nář., Kt obl. (Slezsko, vých. Morava), Bš Slez-
sko, SSJ
predobed Z časového určení před obědem.

přesnídávka  Kt Litomyšlsko, SSJČ — Od slovesa snídat, předpo-
na
pře- vyjadřuje patrně malou míru a opakovanost děje
(srov.
přeprat apod.).

svačina  stč., Jg i svatčina ,jídlo mezi obědem a večeří‘, SSJČ, SSJ,
pol.
swaczyna slez., hluž. swačina — Odvozeno od
*svakъ ,svůj člověk‘, odvozenina svačina měla původně
význam ,shromáždění svých lidí‘. Nynější význam ,jídlo‘
vznikl metonymickým přenesením.

svačna  jen nář. — Viz svačina.

svačně  jen nář.; stč., SSJČ nář. — Viz svačina.


5    svačina Ju 1–7, Ru 2, 5 — svačně (odpolední) Po 1 — druhá sňídaňe Po 1 — dorúčak Ju 7

6    —

Fi