ČJA 1

87 obuv (605)— mapa s. 197

oděv (525)

1    M         boty pl. (botky)

(v)obuv f.

vobuj f.

(v)obuv m.

vobuj m.

obuví n.

obuvo n. 708, 742

(v)obuťí

(v)obuťina 438, 459

N          střevíce, jančáry, krpce, škrampy, škrpály aj.

2                 Heslo obuv patří v dotazníku ČJA mezi nečetné příklady slov s kolektivním významem. Nářečními
ekvivalenty tohoto spisovného pojmenování jsou vedle kolektiv (obuv, obuví, obutí) i původní výrazy druho-
vé (zvl. plurálová forma boty). Ostatní méně častá druhová pojmenování, jako např. střevíce (doložená zvl.
v záp. části střč. nář.), jančáry (ve vm. nář.) a krpce (ve Slezsku), a výrazy expresivní (škrampy, škrpály aj.)
nebyly do mapy pojaty. Současný vývoj směřuje k tomu, že primární kolektiva přestávají být aktivní součástí
slovníku mluveného jazyka.

Kromě druhových názvů boty se na mapě sledují především obměny slova obuv (včetně změn v rodo-
vém zařazení) a další podoby související se slovesem
obout (zvl. podst. jm. slovesné obutí). Výrazné oblasti
vytvářejí zejména
obuj a obuví. Naproti tomu sama podoba obuv je na značné části území charakteristická
spíše pro vrstvu spisovnou. Tyto výpůjčky ze spis. jazyka, které se nemapovaly, se v našem materiálu obtížně
odlišovaly od mapovaných dokladů ze staré vrstvy nářeční, které jsou přesvědčivé zejména v jzč. a zm. oblasti
(o tom zde svědčí už sama forma
vobuv s protetickým v-) a ve vm. nářečích (zde srov. i podobu obuvo).

3                 Nejrozšířenější druhové označení, pl. forma boty (na vých. Moravě a ve Slezsku často v podobě formál-
ního dem. botky – hranici však nelze vymezit, viz I-88), přejala funkci kolektiva prakticky na celém jazyko-
vém území. Jen tam, kde se ještě výrazněji drží stará nářeční kolektiva (např. v Podkrkonoší, na vých. Moravě
a ve Slezsku), je uplatnění plurálových forem poněkud omezenější.

Z podob souvisejících se slovesem obout se na mapě nejvýrazněji vyčleňuje široká oblast morfologizo-
vaných hláskových variant obuj, která zahrnuje celou sv. polovinu Čech a přesahuje až na Jindřichohradecko.
Vých. hranice areálu sleduje zhruba býv. zemskou hranici; podle dokladů z literatury (u b. 518, 603) se do té-
to oblasti dříve začleňoval i celý jz. cíp Moravy. Protějškem tohoto areálu je rozptýlený výskyt podoby obuv
v jzč. a zm. oblasti. Forma obuv se řídce vyskytuje též v stř. úseku vm. nářečí.

Na rozdíl od spisovného jazyka, v němž je slovo obuv vždy jen žen. rodu, je možno v nářečích doložit
změny v rodovém zařazení. Jako sporadické maskulinum byla podoba obuj zachycena při svč. okrajích a for-
ma obuv v záp. části střč. oblasti a ve vm. nářečích. Neutra byla zaznamenána na východě zkoumaného úze-
mí. Varianta obuví vytváří menší areál v záp. části Slezska, forma obuvo byla sporadicky zachycena na Valaš-
sku.

Podst. jméno slovesné obutí je většinou pojmenováním alternativním a je doloženo na značné části
zkoumaného území, ovšem často rozptýleně a v různé intenzitě. Častěji se ho užívalo zvl. tam, kde navázalo
na formu obuv, do vyhraněných areálů variant obuj, obuví však téměř neproniklo. Dnes forma obutí ustupu-

je. Na mapě je to výrazně patrné např. v centrální oblasti střm. nářečí, kde plurálové formy boty, botky jsou
už jediným prostředkem vyjádření kolektivního významu. V již. Čechách byla sporadicky zachycena varianta
obutina.

Údaje z městské sítě ukazují, že proces zániku původních kolektiv v mluveném nespisovném jazyce je
vlastně dovršen. U mladé generace byla ve všech zkoumaných městech zjištěna jen plurálová forma boty.

4    boty  pl. stč., Jg, SSJČ (SSJ obl. ,druh vysoké obuvi‘) – Přejaté.

obuj  f. i m. jen nář.; SSJČ nář. — Morfologizovaná podoba; kon-
cové
-j je za palatální bilabiální -w, viz obuv f.

obutí  stč. obutie, Jg, SSJČ ob., pol. obucie zast. a nář., hluž. wo-
buće
— Podst. jm. slovesné od obout.

obutina  jen nář. — Od obout.

obuv  m. stč. říd., Jg, SSJČ říd., zast. — Viz obuv f.

obuv  f. stč., Jg též obuva f., SSJČ, SSJ — Deverbativum, základ
*-u-ti, -u-jN, v slov. jazycích jen s předponami.

obuví  n. jen nář.; Jg, pol. obuwie — Viz obuv f.

obuvo  n. jen nář. — Viz obuv f.

5    boti Ju 3, 6 — botki Ju 7, Ru 4 — vobuj Ju 1–4, Ru 4 — wobuj Po 1 — vobuv Ru 3 — obuv Ju 6, 7 — vobuv m. Ru 2 — obuv m. Ju 5, Ru
5 — střevice Ju 1 — střevíce Ju 3 — třevice Ju 1 — třevíce Ju 6 — křápi Ru 4

6    —

7                 Zkoumaly se i souhrnné nář. názvy pro oděv, územní rozdíly mezi ekvivalenty však téměř neexistují. Kromě ustupujících celo-
českých kolektiv
šatstvo, popř. oblečení, je možno z nář. variant uvést jen slez. oblečí (dolož. v b. 804–808, 822, 827, 830, 832, tedy
zhruba v obdobném rozsahu jako areál
obuví) a jednotlivé doklady chod. a podkrk. feminina (v)obleč a jzč. okrajového maskulina šat (301,
321, 443, 445). Slovo
oděv náleží jen vrstvě spisovné. Jinak jsou možná i pojmenování expresivní (hadry a slez. lunty, doložené i v b.
118). Nejběžnějším typem označení sledovaného významu je však plurálová forma
šaty.

Jč-Bá