ČJA 1

83 šle (558) — mapa s. 193

1    M         šle pl.

šlehi

kšandy — šandy

šíry (též 623, 634)

šráky

hozentregy 826, 82 (-g’i 831–836, 84, hozyntrogy 828, ozntrogy 827, hozndroky 825, též hozntraky
817, též ozntráke 645, též tróge 650)

S          šlindi 142, 153

N          kšandopéri 44, 08, 09, 11, pérovački 01

2                 Na mapě se zachycuje zeměpisné rozšíření nářečních pojmenování pro dva (pružné) pásky nošené přes
ramena k držení (pánských) kalhot. Lexikální členění rozhojňují rozdíly slovotvorné (šle × šlehy × šlindy)
a hláskoslovné (kšandy × šandy).

Většina nářečních pojmenování pro sledovanou reálii označovala původně popruh. Jde o reálii poměr-
ně novou, u kroje ani u pracovního oblečení se jí neužívalo. Zejména v Čechách má stejné označení součást
ženské zástěry nebo sukně v podobě pruhů látky vybíhajících přes ramena.

Označení kšandopéry a pérovačky mají charakter slangového výraziva a jsou silně citově zabarvená,
proto nebyla mapována.

3                 Výrazný je protiklad většinového českého a na celé území pronikajícího pojmenování (k)šandy proti
moravskému šráky. Ostatní lexémy šle, šíry i hozentregy zabírají území nepoměrně menší.

Výraz (k)šandy je doložen téměř z celých Čech, ze záp. Moravy, ze Zábřežska a z Litovelska. (Podoba
kšandy tvoří souvislou oblast v záp. polovině Čech.) Pronikl nejednou jako dubleta do měst na území s jiným
tradičním pojmenováním. Vých. polovina Moravy je charakterizována slovem šráky. Uvedený výraz si po-
držuje i mluva moravských (též pohraničních) měst.

Téměř v celé svč. oblasti se jako slovo starší nářeční vrstvy uchovává označení šle, shodné se spis. jazy-
kem (to se mimo své tradiční území šíří překvapivě málo, a to pouze do městské mluvy mladé generace na
Moravě). Na tuto oblast na čes.-mor. pomezí navazuje území se slovem šlehy. Jádro jeho výskytu se nachází
na sev. Novoměstsku.

V opavské nářeční skupině s malými přesahy do sev. okraje vm. nářečí je běžný výraz šíry. V podstatě
na přechodná nářečí česko-polská se omezuje výskyt přejatého a bohatě hláskově obměněného slova hozen-
tregy
.

4    hozentregy  jen nář. — Přejato z něm.

(k)šandy  Jg kšandy i šandy (vedle sg. -a), SSJČ kšanda ob., šan-
da
nář., zprav. pomn. kšandy, hluž. šanda ,popruh přes ra-
meno‘ — Forma
šandy z něm. nář. Schande, forma kšan-
dy
z něm. Geschande.

šíry  jen nář. — Přejato z něm.

šle  Jg, SSJČ, pol. szelka (kdežto szla ,řemen přes ramena, např.
od trakaře‘), hluž.
slě — Pův. ,řemen nebo popruh u koň-
ského postroje‘, tak už stč. Přejato z něm.

šlehy  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJČ nář. (stč. ,popruhy‘) —
Snad přitvořeno k
šle podle popruhy (Mch). Nelze vylou-
čit příklon lid. etymologií k
šlehati. Viz šle.

šlindy  jen nář. — Patrně odvozeno od šle. Nelze vyloučit konta-
minaci se sousedním výrazem
šandy.

šráky  Jg mor., SSJČ zast. ob. — Přejato z něm., změtením
s
tráky (stč. traky ,popruhy‘).

5    kšandi Ju 3, 5, Ru 2, 3 — šandi Po 1, Ju 1, 2, 4, 6, Ru 4, 5 — šráky Ju 7 — hózentreger Ju 6 — trégery Ju 7 — trégeri Ju 2, 6

6    SSA 6.72

Bh