ČJA 1

80/221.9 uzel (583) — mapa s. 403

1    M         (h)uzel (též 508 nedubl., 615 nedubl., 616 nedubl., 619 nedubl., 631 nedubl., 654 nedubl., 660 nedu-
bl.
, 661 nedubl., 61, 64, 73, -él 519, 520, 644, též 62, 626 nedubl., 627 nedubl., 633 ne-
dubl.
, 651, vynze
831–836, 84)

suk (též 59, 91, 92, 94)

X          huzel 301–321, 323, 324, 328, 330–332

N          na zadrmo 106–108, 124, 140, 219, 233, 503, 511, 514, 611, na zádrmo 411, 452, na knop 604, na vazmu 103

2                 Nář. pojmenování pro uzel („to, co vznikne svázáním, provléknutím niti, provazu, utažením smyčky
apod.“) jsou diferencována lexikálně a hláskoslovně. Hláskové jevy (protet. h- v záp. Čechách aj.) budou
v úplnosti zachyceny v oddíle věnovaném hláskosloví.

Ty lexémy, jejichž výskyt je omezen jen na přesný kontext „uvázat na…“ s významem ,uvázat na pev-
ný uzel‘, např. na zadrmo, nebyly mapovány.

3                 Mapa zobrazuje lexikální dichotomii uzelsuk. Kromě oblasti střm. nářečí a Slovácka s již. Valašskem,
kde se užívá pojmenování suk, byl na celém zkoumaném území zachycen název uzel (v oblasti přechodového
pásu čes.-pol. s rozloženou nosovkou a archaickým náslovným v- v podobě vynzel).

Situace ve městech je v podstatě shodná s příslušným venkovským okolím.


4    suk  v sledovaném významu jen nář.; Kt, SSJČ obl. mor., SSJ,
hluž. — Pův. ,uzlík vzniklý při soukání útkové nitě‘, od
soukat.

uzel  stč., Jg, SSJČ, SSJ uzol, pol. węzeł — Psl. *vNzьlъ, *vNz-
k
*vęzati (vázat), souhláska v- záhy odpadla.


5    uzel Po 1, Ju 1–3, 5, Ru 1-4 — uzeł Ju 7 — suk Ju 4, 6, Ru 5

6    OLA 1 241

Pl

1      194/222.1 koupelna

izoglosa koupelna × koupelka (vých.)

2      195/222.2 vykoupat se

izoglosa vykoupat se × okoupat se (vých.)

3      12/222.3 vdávat se

izoglosa vdávat se × vydávat se (vých.)

4      25/222.4 chovat (dítě)

izoglosa chovat × pěstovat (vých.)

5      166/222.5 prát

izoglosa prát × máchat (sev.)

6      60/222.6 počkej

izoglosa počkej × dočkej (vých.)

7      46/222.7 slyšet

izoglosa slyšet × čut (vých.)