ČJA 1

79 na kličku (582) — mapa s. 187

1    M         na kličku (též 12, klički pl.)

smyčku — šmičku (též 161)

smečku

mašličku (mašlyčku 701, 738, mašlu, mašli 49, 51, 95, mašle 832, 84, maške 832, 833)

putlinu (-ly- 801, pyntlynu 831)

słučku (šlučku 739, sňučku 756)

kyčku (kičku 804, 806, 813, 830, kičuku 819)

kistkym 835, 836 (kistke 833, 834)

drhličku 748, 749 (drličku 722)

zadrhlicu 749, 750, 828 (zadrňicu 813)

voklísko

hakličku

S          pentličku 747, 216 nedubl., ružyčku 818, šlajfku 818, 822 nedubl., uši pl. 814 nedubl., žengličku 220
nedubl.

X          uši pl. 106 nedubl.

N          kočičák 625, poutka 218, šličku 12, šlingle 318, vosmičku 136

2                 Sledovalo se nář. pojmenování pro vázání tkaničky na kličku, tj. pro vytvoření smyčky s dvěma očky,
kterou je možno lehce rozvázat. Všechny ekvivalenty byly zjišťovány v předložkové vazbě na + 4. pád sub-
stantiva (ve spojení se slovesem vázat).

Výzkum přinesl především rozdíly lexikální, ojediněle též slovotvorné (na drhličku × na zadrhlici, na
smyčku
× na smečku) a hláskoslovné (na smyčku × na smyčku).

Většinu pojmenování tvoří formální deminutiva. Proti převažujícím podobám v jednotném čísle se obje-
vuje i forma v čísle množném (jzč. na kličky), která však na mapě není samostatně sledována.

3                 Základní protiklad představuje výraz na kličku proti označení na smyčku. Hranice mezi areály obou le-
xémů je poměrně ostrá.

Spojení na kličku se vyskytuje na celém území Čech kromě vých. části svč. nářečí, kam zasahuje morav-
ský ekvivalent na smyčku (na Královéhradecko v podobě na šmyčku). Archaická varianta na smečku byla
zaznamenána v jižním úseku vm. nářečí (na západě s přesahem k Brnu a Mikulovu, kde však už není zcela vy-
loučen vliv střm. změny y > e).

Ostatní pojmenování jsou okrajová. Na Novoměstsku tvoří malou oblast výraz na mašličku. Objevuje
se také ve vých. polovině Slezska, na sev. Valašsku a roztroušeně i jinde na Moravě, zejména ve většině mo-
ravských měst (tam zpravidla v nedeminutivní podobě na mašli).

Situace ve Slezsku a na sev. Valašsku je velice pestrá. Vedle vazby na mašličku zde zaujímá výraznější
areál pouze označení na kyčku (v záp. slezské skupině). Jablunkovsko se vyděluje pojmenováním na kystku,
sev. Valašsko má výraz na slučku. Ostatní názvy byly zachyceny vždy jen v několika lokalitách (na putlinu,
na drhličku, na zadrhlici).

Celkový obraz dokreslují výrazy na oklísko, na hakličku (řídce při čes.-mor. hranici).

4                 Část zachycených pojmenování pro kličku na tkaničce může mít v češtině (případně i v dalších slovanských jazycích) i jiné, mé-
ně specifické významy (zejména jakákoli smyčka, oko na provazu nebo drátu). Proto nebylo vždy možné zjistit, zda výrazy v excerpo-
vaných slovnících zcela odpovídají sledovanému významu.

drhlička  jen nář. (Jg drh ,uzel, klička‘) — Souvisí se zadrhnout
,utáhnout, stáhnout‘.

haklička  v sled. významu jen nář. — Snad přeneseně (SSJČ dem.
zast. ,kovové poutko pro háček šatního spínadla‘). Přejato
z něm.

klička  stč. kl’účka ,klička, háček‘, Jg, SSJČ, pol. kluczka — Pře-
neseně. Původně ,hák, hákovitý předmět‘.

kyčka  jen nář.; Kt val., laš. — Nejasné. (Nář. ,kštice, střapec‘, ky-
ča
,kytice‘; SSJ ,uzel z dlouhých vlasů pod čepcem‘. Psl.
*kuča, *kyka, *kъka ,kadeř, zvlněný chomáč vlasů‘.)

kystka  jen nář. — Dem. od psl. *kystь ,střapec, kštice, hrozen‘,
příbuzného s psl.
*kyta, srov. stč. kyta ,hrozen, svazek,
kytice‘ (nář.
kýstka ,trs, svazek‘, SSJ kystka ,střapec‘).

mašlička  v sled. významu jen nář.; Jg dem., SSJ mašla — Přene-
seně (SSJČ ob. dem. ,stuha, zpravidla ozdobně uvázaná‘).
Přejato z něm.

oklísko  jen nář. — Nejasné, snad přenesně (Kt okliska f. ,oko na
zvěř‘).

pentlička  v sled. významu jen nář.; pol. pętelka — Přeneseně
(SSJČ dem. ,ozdobná stuha‘). Přejato z něm.

putlina  jen nář. — Přeneseně (Jg putlina i putlo mor. ,uzlík‘).
Souvisí s
pouto.

růžička  v sled. významu jen nář. — Přeneseně. (Vázat na růžičku
znamená i ozdobné vázání s více očky připomínající vzhle-
dově květinu.)

slučka  v sled. významu jen nář.; stč. sluka ,smyčka, klička na
spojení něčeho‘ (Mch), Jg slc., SSJČ nář., K1 — Psl.
*slN-
ka
. *SlNk- je příbuzné s *lęk-/*lNk-, které je v stč. léceti,
nč. líčiti (na zvěř).

smečka  stč., Jg mor., SSJČ zast. a nář. — Od smekati, to od koře-
ne
*mъk- (s iter. dloužením myk-) ,provádět náhlý po-
hyb, který způsobí nepředvídanou změnu‘.

smyčka  Jg mor., SSJČ — Od smýkati, viz smečka.

šlajfka  v sled. významu jen nář. — Souvisí s mor. šlajfka vázan-
ka‘. Přejato z něm.

šmyčka  jen nář. — Viz smyčka.

uši  v sled. významu jen nář. — Přeneseně.

zadrhlice  jen nář. (stč. zadrhlitý ,na uzel zavázaný‘) — Viz drhlič-
ka.

ženglička  v sled. významu jen nář. — Snad přeneseně (SSJČ ob.
dem. ,šněrovací jehla‘,
ženkle kdysi ,ozdoba žen. šatu‘).
Přejato z něm. (Mch něm.
Senkel ,stuha‘, pak by šlo
o stejnou motivaci jako u pojmenování
na mašličku).

5    na kličku Ju 3 — na smičku Ju 4 — na šmičku Ju 2 — na šmički Po 1 — na mašličku Ju 1–3, 5, 6, Ru 3, 4 — na mašlu Ru 5 — mašle Ru
2 — na drhličku Ju 7 — na hakličku Ru 4 — šlejfa (např. u mašle do vlasů) Po 1

6    —

Hd