ČJA 1

74 kloudný (1772) — mapa s. 181

1    M         kloudný

kalej

plechý

řádný

pořádný

šikovný

mravný

S          belé 643

N          rozumný, dobrý, fortelný, chytrý, šikovný 448, 65

2                 Mapa znázorňuje územní rozložení nář. výrazů ekvivalentních obecně českému kloudný, tj. ,dosti dob-
rý, pořádný, způsobilý‘. Pro přesnější významové výmezení byly tyto výrazy zjišťovány v stanoveném kontex-
tu „provést něco kloudného“, „kloudně něčemu nerozumět“, který byl zaměřen na nejobvyklejší užití.
Všechna zachycená adjektiva patří k ustupující části slovní zásoby, mládež jich už užívá málo. Jediným přibliž-
ným spis. ekvivalentem je adjektivum pořádný, jehož se v slezské oblasti užívá i ve vrstvě nářeční. Mapa tedy
zachycuje ustupující nář. ekvivalenty, na něž byl výzkum zaměřen především, a také stanoví hranici obecněji
užívaného výrazu kloudný.

Původní výzkum této položky byl regionalizací omezen na Čechy, výskyt slova kloudný však sledova-
nou hranici značně překročil; východní polovina území pak přinesla i další nář. výrazy, třebaže co do ekviva-
lence poněkud problematické (šikovný, řádný, slez. pořádný). Všechny sledované výrazy mají totiž vůbec
málo přesné významové vymezení, objevují se častěji jen ve větách záporných (srov. etymologický výklad
o jejich původu namnoze ze záporných forem) a obvykle též v kontextu s abstrakty. Jen v nejstarší nářeční vr-
stvě je doloženo i spojení s konkréty (mravný kámen, mravné zelí) a též výskyt ve větách kladných (např.
svč. taky jsem poměl jednu překalou holku).

3                 Kromě Slezska, části vých. Moravy a svč. okrajového úseku podkrk. vyskytuje se na ostatním území adj.
kloudný. Na tomto nivelizovanějším podkladě se vydělují ustupující areály dalších nář. výrazů. Největší
z nich je území adj. kalý, pokrývající s výjimkou vých. okraje celou svč. oblast (v sev. okrajových úsecích je
výraz kalý dosud jediným užívaným pojmenováním). Archaické adj. plechý se zachovalo pouze v již. části
čm. oblasti a na Pelhřimovsku. Další nář. ekvivalenty jsou soustředěny do vm. oblasti, zejména na Valašsko.
Na sev. Valašsku je rozšířeno v sledovaném významu slovo mravný, na sv. Vsetínsku řádný, jižně od Vsetína
šikovný, kterého se vedle dalších ekvivalentů užívá i na Frenštátsku. Pro Slezsko je i v tradiční vrstvě charak-
teristický jinde nemapovaný výraz pořádný.

Města se shodují zhruba s územ nář. okolí, výrazně však proniká, zejména u mladé generace
v Čechách, spis. výraz pořádný.

4    belý  jen nář. — Nejasné.

kalý  Jg, SSJČ ob. — V sled. významu až nč., snad ze stč. záporné-
ho nekajilý ,nekajícný‘. Z toho pak i kalý (kladné).

kloudný  Jg též nekloudný a subst. kloudnost ,hodnost, způsob-
nost‘ i sloveso klouditi, zklouditi ,kloudně činiti‘, SSJČ
ob. — Z postverbálního psl. *kljudъ ,pořádek, čistota,
řád, pokoj‘ (stč. kľudný ,klidný, pořádný‘), posunem vý-
znamu a hláskovou změnou (zdloužením a diftongizací
kmen. samohlásky).

mravný  v sled. významu jen nář. — Od stč. nrav ,chování‘, nejas-
ného původu; posunem významu.

plechý  Jg „plechá žena se má pleše v hospodářství, miluje ple-
chotu", SSJČ zast. též neplechý ,nekalý, špatný‘ — Z ne-
plechý
, souviselo patrně s plachý (stč. ,chabý, špatný‘, Jg
plaché krajky). Srov. též rus. plochoj, psl. *plochь. Ad-
jektivum nabylo opačného (kladného) významu.

pořádný  v sled. významu jen nář. — Posunem významu, viz řád-
ný.

řádný  v sled. významu jen nář. — Posunem významu. Od řád,
psl. *rędъ.

šikovný  v sled. významu jen nář.; Jg slc. (Bernolák), SSJ expr. —
Posunem významu, od stč. šik, šikovat.

5    kloudnej Po 1, Ju 1, 2, 4, 6, Ru 4 — kalej Po 1, Ju 1 — plechej Ju 2

6    —

Hl

75 líný (1768b) — mapa s. 183

lenoch (1768a)

1    M         líný

leňivý (ly- 831, 84)

lenošný

lenošivej 118

lenošitej 114, 118

lenochatej 119 (linochatej 118)

lenosťivej 133