ČJA 1

70 vřed (1918) — mapa s. 175

1    M         vřed — vřid (vřied 801) — vřud — břed (též břid 813)

nežid

krťica

suchár (suchan 713)

vržéňí 727, 743

S          hláze 124, zbiračka 647

N          bolák, hovňák, mrzák 301

2                 Mapa zachycuje nářeční pojmenování pro vřed, ,onemocnění kůže nebo sliznice, spojené s rozpadem‘.
Výzkum byl původně zaměřen na zjištění hláskoslovných rozdílů, materiál však vykazuje též diference lexi-
kální. Vedle pojmenování vřed (s hojnými hláskovými obměnami břed × vřid × vřud) se objevily výrazy ne-
žit
(v hláskové variantě nežid), suchár, krtica, vržéní aj. Slovo nežit označuje častěji vřed na povrchu těla,
s ním dubletní název vřed pak většinou znamená vřed vnitřní.

3                 Hlavní lexikální protiklad tvoří celoúzemní výraz vřed (s variantami) a regionalismy nežit, suchár, krti-
ca
a vržení, která se objevují většinou dubletně jako výrazy starší vrstvy.

Název nežit se vyskytuje v široké západní polovině Čech, a to vždy pouze v podobě nežid (2. p. neži-
da
). Ostatní názvy jsou doloženy z vých. poloviny Moravy: suchár pokrývá poměrně malé území na již. Slo-
vácku, krtica se nachází rozptýleně ve vých. části střm. nářečí, vržéní bylo zaznamenáno ojediněle na sev.
Uherskobrodsku.

Výrazné areály tvoří také hláskoslovné varianty slova vřed. Nejrozsáhlejší území zabírá podoba břed,
jež se dokládá z vých. poloviny Čech a z větší části Moravy. Forma vřed je jako jediná ve vých. polovině vm.
nářečí a jako dubletní s výrazem nežit v záp. polovině Čech; proniká také do mluvy měst. Pro Slezsko je cha-
rakteristická podoba vřid a pro česko-polský přechodný pás varianta vřud.


4    břed  jen nář.; Kt, hluž. brjód — Z vřed záměnou retnic.

hláze  jen nář. (stč. hláza, hlíza ,žláza onemocnělá, hlíza‘, Jg ,žlá-
za, bakule, hlíza‘, SSJČ hlíza ,absces, vřed‘) — Příbuzné
s pol. guz ,boule, nádor‘, l vkladné; hláza podle žláza.

krtice  f., sg. v sled. významu jen nář. (stč. krticě pl. ,neduh —
scrophulae‘, Jg krtice pl. „vřed poněkud krtovým cestám
a kopcům podobný“, SSJČ krtice pomn. zast. ,skrofuló-
za‘) — Rozšířením významu, k psl. *krъtъ ,krtek‘.

nežid, nežit  stč. nežit, říd. nežid, Jg nežit, v jednom dokladu též
v nežidu, SSJČ nežit, ob. nežid, nář. žid, K1 nežiť, pol.
nieżyt — Od psl. kořene *ži- (žít), tj. e-ová podoba ke
goj- (srov. hojiti). Nežit je tedy ,vřed nehojící se‘. Forma
nežid přikloněním k subst. žid ,něco podřadného‘.


sbíračka  jen nář.; Kt, SSJČ též sbíranina, oboje nář. — Od slove-
sa sbírat se.

suchár  v sled. významu jen nář.; Jg též suchář mor. ,malý vřed
netekoucí‘ (Bš suchan ,vřed (bolák) na tváři‘, dol., horň.)
— Od adj. suchý.

vržení  jen nář.; Jg též vrženina, Bš ,veliká hnisající boule na kr-
ku‘ val. — Snad k vrhnout.

vřed  Jg, SSJČ, SSJ vred — Psl.  *verd.

vřid  jen nář. — Monoftongizací a krácením z vřied. Viz vřed.

vřud  jen nář. — Dispalatalizací a změnou ó > u. Viz vřed.


5    vřed Ju 1, 7 — břed Po 1, Ju 2, 3, Ru 2, 4 — nežid Ju 5, Ru 2, 3 — krťice Ru 2

6    ASJ IV 417, PLPJ 140, SSA 7.36

Fi