ČJA 1

68 boule (1920) — mapa s. 173

1    M         boule (boula, bua 818, 833–836, 84, bula 680, 682)

bakule (bakola 649, 650, babule 648, bachule 644)

gula (k- 727, 75)

hrč f.

hrča (g- 641, 642, 715, 63, hrče 49)

guča (též 92) — gruča

hruška

hrbol (-ec 629, 679) — hrmol (-ól 627, -ec 638, 639, 661, 673)

mozol (-ec 736)

pejl 222, 503, 504

pukel 801, 805, 818

roh (rožek 710, 713, 728)

S          baňa 749, 832, 84, bolda 743, hamule 502 (též 106)

N          bašule silně expr. 227, hruda 701, lupka 137, modřice 603, hohol 152, hlíza 447, mocl 44, rangule 99, bakulka 159, 162

2                 Mapa je zaměřena na nář. diferenciaci výrazu boule, tj. opuchliny po úderu, zpravidla na čele. Vedle
velkého množství diferencí lexikálních se dokládají i četné rozdíly slovotvorné (např. hrbol × hrbolec, mozol
× mozolec, roh × rožek), morfologické (např. hrč × hrča) a hláskoslovné (např. hrbol × hrmol, kula × gu-
la
, hrča × grča × gruča × guča); některé z nich však pro rozptýlený a ojedinělý výskyt nebyly na mapě za-
chyceny. Protože jde většinou o pojmenování expresivní, nejsou tu vzácností neobvyklá hlásková spojení.
Hojně se zde uplatnila i označení metaforického původu (gula, hruška, pukel, roh). Některé zapsané výrazy
nejsou jednoznačné a označují i jiné skutečnosti, nejen opuchliny po úderu, např. nádor, trvalou deformaci na
těle, hrb, kulovitý výrůstek na rostlině, křečové žíly, vypouklinu obecně (boule, bakule, hrča, hrbol, pukel).
Nebyly mapovány výrazy silně expresivní.

3                 Většinové a progresivní je pojmenování boule, ostatní výrazy zaujímají menší území. Hlavní diference
byly zachyceny na Moravě.

Výraz boule se vyskytuje na celém území kromě vm. nář. oblasti, na Moravě a ve Slezsku se však často
objevuje v dubletě vedle výrazů jiných. Podoba boula, běžná jinak na Moravě, má neobvykle velký územní
rozsah v již. Čechách, přesahuje až hluboko do střč. území (většinou v dubletě s podobou boule; varianta
boula je zde patrně výsledkem příklonu k tvrdému typu po zániku ł).

Rozsáhlou oblast ve vých. Čechách s přesahy na Zábřežsko a Novoměstsko a menší oblast v Pojizeří
a na Mladoboleslavsku tvoří pojmenování bakule.

Na záp. Novoměstsku se nachází ostrůvek s názvem pejl.

Velmi lexikálně rozrůzněná je oblast vých. Moravy a Slezska. Největší územní rozsah tu má pojmenová-
hrč/-a, zaujímající již. část slez. dialektů a značnou oblast na území vm. dialektů (sev. a střední úsek) s při-
lehlým střm. okrajem. Ve střední části této oblasti a na Jablunkovsku je podoba hrč, na okrajích pak podoba
hrča. Ta byla zapsána také nesouvisle mezi Brnem a Prostějovem a překvapivě ve většině mor. měst, zvlášť
u ml. generace. Zdá se tedy, že na Moravě dochází k střetávání vlivu lexémů boule a hrča. Tam, kde se oba
výrazy vyskytují dubletně, je novější výraz expresivní.

Značnou oblast v již. části vm. dialektů zaujímá pojmenování guča, na Slovácku byl též zachycen výraz
gula (k-). Jihozápadně od Vsetína a na Břeclavsku se vyskytuje pojmenování mozol (-ec), od Lipníka
k Břeclavi se porůznu objevuje výraz roh (rožek). Na již. Moravě a dále směrem na Prostějov bylo zazname-
náno pojmenování hrbol(-ec) a hrmol(-ec). Ve Slezsku a na Valašsku se zcela sporadicky vyskytuje výraz ba-
ňa
.

Téměř celé Slezsko s přesahem na sev. Valašsko má metaforický výraz hruška. Na širším Hlučínsku je
gruča, nejzápadnější okraj slez. nářečí má pukel.

4    bakule  stč., Kt, SSJČ ob. — Snad z bambule zkřížením s kule.
Viz gula.

baňa  jen nář. — Snad souvisí s báň, báně ,vypouklá, baňatá věc‘,
nebo vzniklo přenesením expr. onomatopoického pojme-
nování pro plesknutí (SSJČ nář. baňa ,políček, pohla-
vek‘).

bolda  jen nář. (Bš i ve Slezsku) — Nejasné.

boule  stč. búla, Jg, SSJČ, Kl buľa — Z ide. *bheu- ,dmouti se‘,
l  je příponové, srov. bouliti.

gruča  jen nář. — Patrně varianta výrazu hrča. Viz hrča.

guča  jen nář.; SSJČ nář. — Patrně kontaminací výrazů hrča a gu-
la
. Viz tam.

gula  jen nář.; hluž. kula — Metaforickým přenesením nář. kula,
gula ,koule‘.

hamule  jen nář. — Původ nejasný.

hrbol  v sled. významu jen nář. — Specifikací. (Slovo vzniklo patr-


ně kontaminací z hrb a hrmol, později se přeneslo na jiné
druhy vyvýšenin.)

hrč, hrča  jen nář.; Jg i hrče, SSJČ hrča nář., SSJ hrča, hŕč, hrčí
f. — Původ nejasný, snad přenesením ze starého pojmeno-
vání pro ,suk ve dřevě‘ (srov. I-214 suk). Náslovné hr- je
možno spojit s hrb či hrmol.

hrmol  jen nář.; Bš zm. hrmulec, Mch zm. hrmulec, han. též hr-
molec
, hrmola — Specifikací. (Psl. asi *grъmolъ).

hruška  v sled. významu jen nář.; Kt — Metaforickým přenesením.

mozol  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

pejl  v sled. významu jen nář. — Přejato patrně z něm. (Beule
,boule‘).

pukel  jen nář.; Kt — Přenesením z přejímky z něm. (Buckel
,hrb‘).

roh  v sled. významu jen nář. — Metaforickým přenesením podle
zvířecího rohu.

5    boule Po 1, Ju 2, 3, 5, Ru 3, 4 — bulka Ru 2 — bulela Ju 1 — bakule Ju 2, 4 — hrč  f. Ju 7 — guča Ju 6, Ru 5 — mozol Ru 5

6    ASJ IV 416, AJŚ 660

Či