ČJA 1
62 rychle (1698) — mapa s. 161
1 M richle
rychlo
čerstvje
(s)čerstva
čerstvo
vostře
ostro
spješňe 117, 118 (spješňem 119)
spješno 644
chuťe
honem
hebno
fryško
skok 801, 802, 818 (skoky 819)
hvito (vito 801, 804)
vartko
S ruče 817, ražno 642, 656, 660, g’ipko 834, 835, pilno 752, 755
N trckem 827, náhlo 508, prutce 436, 463, pryntko 833, 834, brzo 425, kalup 111, 745, svižňe 44
2 Mapa
zachycuje nářeční ekvivalenty adverbia rychle ve spojení rychle jít.
Materiál přináší hojné dife-
rence lexikální (např. rychle × čerstvě × honem × skok × fryško) a též rozdíly slovotvorné
(např. rychle ×
rychlo, čerstvě × čerstvo × (z)čerstva). Výrazná je značná dubletnost, popř. tripletnost ekvivalentů, zejména
v Čechách, kde silně proniká spisovné slovo rychle jako nová, mladší
vrstva. Tato podoba je charakteristická
téměř pro všechna města.
Některé výrazy mají poněkud odlišný významový odstín; vyjadřují
spíš nenadálý počátek děje, popř. je-
ho větší intenzitu nebo ráznost. Jejich užití je mnohdy vázáno jen na určitý kontext.
3 Pro Moravu
jsou typická adverbia zakončená na -o (rychlo, čerstvo, fryško, hybno, hvito, vrtko, os-
tro), v Čechách převažují adjektiva na -e, běžnější rovněž ve
spisovném jazyce (rychle, čerstvě, chutě, ostře,
spěšně).
Základní lexikální protiklad tvoří deriváty od základu čerstv- v Čechách a
na záp. Moravě a výraz
honem na celé Moravě a ve Slezsku (slovo honem se vyskytuje porůznu též v Čechách, hojněji v okrajových
oblastech). Na většině území Čech je podoba (z)čerstva; Posázaví a stř. Povltaví až k Jindřichovu Hradci má
variantu čerstvě, záp. Morava až k Brnu je charakterizována derivátem
čerstvo.
Téměř v celých Čechách (vyjma okrajových oblastí zč. a vč.) je též rozšířen výraz rychle; na Moravě se
vyskytuje hlavně na Boskovicku, Brněnsku, Vsetínsku a Uherskobrodsku, a to v podobě rychlo.
Ostatní lexémy vytvářejí areály vesměs na okrajích zkoumaného
území; chutě na Doudlebsku a Pracha-
ticku, ostře porůznu v záp. a sev. Čechách, ostro v sev. Slezsku, vrtko na Těšínsku,
skok v oblasti českých ná-
řečí v Polsku, hvito na Opavsku, hybno na Litovelsku, spěšně na Náchodsku a
spěšno ojediněle na Zábřež-
sku. Velké území zaujímá výraz fryško ve střední a jižní části
východomoravských dialektů s přesahem až
k Brnu.
4
čerstvě, čerstvo, (z)čerstva Jg čerstvě, čerstvo, z čerstva, za čer-
stva, SSJČ čerstvě, čerstva, čerstvo, SSJ čerstvo, pol.
czerstwo — Od adj. čerstvý
(psl. *čьrstvъ).
fryško jen nář.; Jg friško, SSJČ nář., SSJ friško — Přejato z něm.
honem stč., Jg, Kt též hony, SSJČ ob. — Z instr. subst.
hon
(z psl. *gonъ ,hnaní‘).
hvito jen nář. — Z adj. hbitý (psl. *gъbitъ).
hybko jen nář.; SSJ hybko — Přejato z pol.
hybno jen nář.; Jg hybně — Z adj. hybný (k psl. *gъ(b)nN).
chutě v
sled. význ. jen nář.; stč. chutně, Jg též chutně, SSJČ nář.
— K psl. *chotěti ,chtíti‘.
ostro jen nář.; Jg též z ostra, SSJ — Z adj. ostrý (psl *ostrъ).
ostře Jg, SSJČ — Viz ostro.
pilno v sled. význ. jen nář., pol. — Z adj. pilný (psl. *pilbnъ).
ražno jen nář.; Kt též ražně, SSJČ nář., SSJ nář., pol.
raźno ,sviž-
ně‘ — Z nář. adj. ražný ,rychlý‘, původ nejasný.
ruče stč.
rúče, vrúčě, Jg též
rouče, SSJČ kniž., SSJ rúče —
Ze stč.
adj. rúč, rúčí ,rychlý‘, snad
souvisí s ruka (srov. adv. zruč-
ně).
rychle Jg, SSJČ, SSJ rýchle — Z adj. rychlý, to snad zkrácením
z psl. *rychalý, jež je z psl. *rychati ,být činný‘.
rychlo Jg, SSJČ zast. a nář., SSJ rýchlo — Viz rychle.
skok v
sled. význ. jen nář.; Kt, hluž. w skoku — Adverbializací
substantiva (psl. *skokъ).
spěšně Jg, SSJČ, SSJ spešne, hluž. spěšny ,rychlý‘ — Z psl.
*spěšьnъ, odvozeného ze subst. *spěchъ.
spěšno SSJČ říd. — Viz spěšně.
vrtko jen
nář.; Jg též vrtce a vrtně, Kt
též vrtky, vrtkem, SSJ,
pol. a dluž. wartko — Z adj. vrtký ,nestálý, kolísavý, vrat-
ký‘.
5 richle Ju 3 — čerstva Ju 1–5, Ru 2, 4 — honem Ju 7 — honemej Ju 4 — friško Ju 6, 7, Ru 5 — prutce Ru 3 — brzi Ju 5 — cwálem Po 1
6 ASJ IV 324 chytro, MAGP 575, AJPP 414 fryśko (410 adj.), OLA 757
Fi
