ČJA 1

61 pospíchat (1701) — mapa s. 159

1    M         pospíchat (p. se 701, 805, 806)

schat (šp’y- še 835) — spjechat

chvátat

ponáhlat se (ponáhlit se 708, též náhlit 618, též náhlet 623)

uvijat se

zavoďit se

tumlovat se

N          kvaltovat

2                 Mapa zachycuje nářeční ekvivalenty spis. výrazu pospíchat v kontextu rychle ve spěchu jít nebo pohy-
bovat se. Materiál se diferencuje především lexikálně. U slovesa pospíchat byla zachycena též varianta slovo-
tvorná (spíchat) s hláskoslovnou obměnou (spěchat).

Sloveso tumlovat se, zaznamenané jako dubleta na Moravě a ve Slezsku, se vyskytuje i v Čechách, zde
však pouze ve významu ,spěchat při práci‘; jako neadekvátní nebylo mapováno.

3                 K dominantnímu protikladu mezi jzč. lexémem chvátat a výrazy od základu spěch-spích-, běžnými na
většině ostatního území, přistupují okrajové vm. a slez. regionalismy.

Sloveso pospíchat zaujímá poměrně rozsáhlé území v sev. polovině Čech a dále je odděleně v již. a vých.
části střm. nářečí a v oblasti již. Slezska. Tyto dvě oblasti spojuje varianta spěchat, která je rozšířena ve vých.
Čechách, na Novoměstsku a Zábřežsku, a na ni navazující podoba spíchat v centrální části střm. nářečí (vy-
skytuje se také na Těšínsku a Jablunkovsku).

Výraz tumlovat se je rozptýlen v již. polovině střm. nářečí, dále se vyskytuje kompaktněji na slez.-vm.
pomezí (tam i nedubletně) s přesahy na Ostravsko a Zlínsko.

Z východu zkoumaného území jsou doloženy dále regionalismy ponáhlat se (ve vm. nář.), uvíjat se
(v záp. Slezsku) a zavodit se (v ostravickém úseku). Pro tuto oblast jsou typické zvratné formy slovesné.

Mluva ve městech se zpravidla shoduje s okolní nářeční situací.


4    chvátat  stč., Jg, SSJČ, SSJ chvátať — Hlásková obměna t-ového
frekventativa *kvaptati.

ponáhlat (se)  jen nář.; Jg ponáhleti (se), SSJČ též ponáhlit se,


oboje nář., SSJ ponáhlať (sa) — K slovesnému základu od-
vozenému od adj. náhlý.

pospíchat  stč. pospiechati, Jg, SSJČ, SSJ pospiechať kniž., poně-


 

kud zast., pol. pośpieszać się, říd. pospieszać się, pośpie-
szyć
, hluž. pospěchovać — Psl. *pospiechati (z *pospiešiti,
to prefixací z *spěšiti). Viz spěchat.

spěchat  stč. též spěšiti, Jg, SSJČ, SSJ spechať kniž. zast., pol.
śpieszać zast., śpieszyć, říd. spieszyć, hluž. spěchać, spě-
chować
, spěšić — Psl. *spěchati/spěšiti ,snažit se, pospí-
chat‘, z psl. *spěchъ (to z psl. *spěti ,prospívat‘).

spíchat  stč. též spiešiti, Jg, SSJČ zast. a nář., SSJ spiechať kniž.
zast. — Deprefixací z pospíchat, viz tam.

tumlovat se  Jg, SSJČ poněkud zast. ob. — Přejato z něm.

uvíjat se  jen nář.; Kt uvíjať se (SSJ uvíjať sa ,rychle se pohybovat
při práci, usilovně pracovat‘, pol. uwijać się ,rychle se otá-
čet při práci‘) — Iter. k víti; přenesením významu z uvíjet se
,vinout se, otáčet se‘.

zavodit se  jen nář. (Kt ,pospíšiti si s něčím‘, Jg zavodati ,cválati‘)
— Přenesené. K psl. kořeni *ved-/vod-.

5    pospíchat Ju 1–3, 5, Ru 2, 3 — spíchat Ju 6 — spjechat Po 1, Ju 2–4 — ponáhlať Ju 7 — tumlovat se Ju 2–3, Ru 2, 4, 5 — žúrit se Ju 1 —
jít brzi Ju 5

6    AJK 250, OLA 756

Fi