ČJA 1

54 nehet (1650) — mapa s. 151

1    M         nehet — necht (nocht 755)

paznecht — pahnost

pazour

2                 Mapa zachycuje nářeční pojmenování pro plochý rohovitý útvar kryjící konec prstu (spis. nehet). Názvy
pazneht/pahnost, pazour označují v prvé řadě zvířecí kopyto sudokopytníků (pazneht) nebo zvířecí dráp
(pazour), přeneseně pak slouží rovněž jako pejorativní pojmenování lidské ruky, příp. prstu (jen pazour). Ja-
ko plně rovnocenné ekvivalenty spis. výrazu nehet existují pouze ve vých. části zkoumaného území. Mnohdy
nabývají expresivního charakteru i uvnitř této oblasti, a to zejména v mluvě mladé generace, která užívá ve
sledovaném významu slova nehet (přejatého ze spis. jazyka), případně nář. varianty neht.

3                 Výsledkem kartografického zpracování je obraz poměrně výrazných areálů. Základní protiklad tvoří
většinové pojmenování nehet/neht a regionalismy pahnost, pazour. Výraz nehet je rozšířen v Čechách a na
záp. Moravě až po linii Svitavy–Brno–Mikulov. Jeho varianta neht se vyskytuje na širokém zč. a jč. okraji
a na již. a střední Moravě. Obě formy pronikají dále na východ, kde žijí zejména v mluvě mladé generace. Pro
oblast vm. nářečí a Slezsko jsou však charakteristická označení pahnost a pazour. Na Slovácku, na Vsetínsku
a ve vých. slezské skupině převládá název pazour. Ze záp. slez. skupiny a sev. Valašska, ze středního úseku
vm. nářečí a ze Zábřežska se dokládá slovo pahnost. Výraz pazour měl kdysi větší rozšíření; starší dialektolo-
gická literatura jej dokládá též ze střed. Čech a ze střed. Moravy.

Ve městech je situace v podstatě shodná s venkovským okolím; u ml. generace však převládá téměř na
celém zkoumaném území název nehet/neht.


4    nehet  stč., Jg, SSJČ — Odvozenina od základu *nagh-, jenž
označoval nejen nehet, ale i jiné tvrdé výrůstky na konče-
tinách (tedy i kopyto, dráp, pazour, pařát). Pův. *nohet,
-o- se asimilovalo k následujícímu (jerovému) -e-.

neht  jen nář.; SSJ necht, hluž. nohć — Z nehet analogií podle ne-
přímých pádů.

pahnost  jen nář.; Jg mor. a slc. (dluž. parnocht, parnochta f.
,pazneht, dráp‘) — Viz pazneht.


pazneht  jen nář.; Jg, SSJ pejor. ,dlouhý nehet‘, pol. paznokieć
(SSJČ ,lidská ruka nebo noha‘ zhrub.) — Utvořeno před-
ponou pa- od psl. *snogъtь, jež souvisí s *nogъtь ,nehet‘.
(Souhláska -s- byla pohyblivá.)

pazour  v sled. významu jen nář. (SSJČ zhrub. ,ruka, prst, zř. no-
ha‘, dluž. pazora f. ,tlapa, spár‘) — Zhrubělý tvar místo
pazneht.

5    nehet Po 1, Ju 1–3, 6, Ru 3, 4 — necht Ju 5, 7, Ru 2 — pahnost Ju 5

6    MAGP 392, AJŚ 626, AJPP 248, AJK 57, SSA 6.30, OLA 1536

Pl