ČJA 1

51 velikánský (474) — mapa s. 147

velký (473)

1    M         velikánský (-an- 510) — velikáncký — velikanckej — veličánský (veličanský 633, 718, 742, 744, véličan-
ský 753, velučansky 801)

velikanácký

velikajzný (velkajzné 646) — veličajzný (veličazný 742, 754)

velucny

velkucny — velikúcný

S          velikanzdrej 710, veličanzdrej 710, 713, velicarny 814, velijazny 809, velijany 809, velijancky 805, 806,
veličajský 743, velicajnsky 807, velikacny 816, velkucerny 831 (všechny podoby kromě 332, 333, 807,
809 nedubl.)

X          velikatej 332, 333, velikanckej 149, 201–204, 207–210, 213, 223, 229, 334, 335, 401, 404, 413, 426,
438, 459

N          pojmenování opisná (moc velký apod.) a augmentativa druhého a dalších stupňů (velikananánský apod.)

2                 Sledovaly se nář. ekvivalenty spisovného pojmenování velikánský, tj. ,velmi, hodně velký‘. Z pojmu sa-
mého je patrno, že jde o výrazy vždy více nebo méně expresivní. Na mapě jsou zachycena pouze jednoslovná
augmentativa 1. stupně, ne příležitostně tvořená silně expresivní augmentativa vyjadřující ještě vyšší míru
vlastnosti (velikanánský, velikananánský apod.; mor. podobu velikanácký považujeme za 1. stupeň aug-
mentace).

Bylo zachyceno množství často neobvykle tvořených slovotvorných a hláskových variant od základu
vel-/vel(i)k- (slovotvorné varianty: velikánský × velikajzný × velúcný apod.; hláskové varianty: velikánský
× velikáncký × veličánský; velikajzný × veličajzný apod.).

Zejména na již. a vých. Moravě se příslušná adjektiva získávala se značnými obtížemi. V těchto oblas-
tech se totiž běžně užívá opisných dvouslovných spojení moc velký, velice velký, hrubě velký apod. Jedno-
slovná pojmenování pak mají ve srovnání s nimi značně expresivní charakter; o tom svědčí bohatství hláskově
neobvyklých skupin v příponách i v obměnách slov. základu. Také adjektivum velikánský má ve východněj-
ších oblastech Moravy, kde jsou běžné opisy, expresivnější zabarvení než na ostatním území.

3                 K základnímu slovotvornému protikladu moravsko-slezskému velikánský × velúcný se přidružuje vý-

razný hláskoslovný protiklad moravsko-český velikánský × velikáncký. Na Moravě a ve Slezsku byly zapsá-
ny další rozptýleně nebo řídce se vyskytující podoby.

Varianta velikáncký zaujímá celé Čechy (v Polabí, na Roudnicku, Příbramsku, Ledečsku a Novoměst-
sku má podobu velikancký) a roztroušeně byla zachycena i ve Slezsku. Na záp. Moravě byla řídce zazname-
nána obměna velikanácký.

Označení shodné se spisovným jazykem velikánský zabírá celou Moravu, pro Slezsko jsou typické výra-
zy se sufixem -úcný: nejčastěji v podobě velúcný, na Těšínsku a Jablunkovsku velkúcný, na sev. Ostravsku
a sv. okraji vm. nářečí velikúcný.

Vedle základního pojmenování velikánský se na Moravě objevují i podoby s expresivním zakončením
-čánský, -čajzný, -kajzný (rozptýleněji v obl. střm. dialektů, soustředěněji na Valašsku). Ve Slezsku byl za-
znamenán ojedinělý výskyt dalších neobvykle tvořených podob (velijazný, velicajnský apod.).

Situace ve městech se v podstatě shoduje s venkovským okolím.

4    veličajzný  jen nář.; Jg a SSJČ veličizný slc., SSJ veličizný, veli-
čazný
(obě expr.) — Expresivní obdoba k velikánský.

velikajzný  jen nář.; Jg velikanzný mor. — Viz veličajzný.

velikanácký  jen nář. — Z velikánský/-cký příklonem k expr. sufi-
xu -ácký.

velikancký, velikáncký  jen nář. — Z velikánský nář. hláskoslov-
nou změnou -ns- > -nc-.

velikánský  Jg, SSJČ, SSJ — Augmentací z veliký zesilujícím in-
terfixem -án- a příponou -ský.

velikúcný, velkúcný  jen nář. — Kontaminací vel(i), resp. -án-
ský
a velúcný.

velúcný  jen nář. — Augmentací ze zákl. vel- složeným sufixem
(-úcí + -ný).

velicajnský, velicarný, veličajský, veličánský, veličanzdrý, veli-
jancký, velijaný, velijazný, velikanzdrý, velikatý, velku-
cerný, velukacný
  jen nář. — Augmentací ze zákl. vel-/
vel(i)k-
.

5    velikánskí Ru 5 — velikanský Ju 7 — velikánckej Po 1, Ru 4 — velikanckej Ju 1–4, Ru 2 — veličanskí Ru 5 — dočista, hrozňe velkej Ru 3

6    —

7                 Lexikálně zaměřená položka velký nebyla kartograficky zpracována, poněvadž výzkumem byly zachyceny pouze dva lexémy,
velký a hrubý, které navíc ani netvoří výrazný územní protiklad. Lexém velký je běžný na celém zkoumaném území; v Čechách (kro-
mě jz. okraje a středního Posázaví) a na širším Brněnsku je pravidelně doložen v dubletě s hláskovou variantou veliký, ta pak byla jako
jediná zaznamenána zejména na vých. Moravě a centrální Hané. Označení hrubý se vyskytuje zpravidla dubletně a řidčeji v oblasti vm.
dialektů a na sz. Moravě s přesahem na vých. a sev. okraj Čech, odděleně pak v již. Čechách. Třetí zapsaný výraz hodný (objevující se
rozptýleně v jzč. a svč. nář. oblasti) nelze považovat za plně ekvivalentní, existuje totiž většinou jen v idiomu „hodný kus cesty“.

Atlasy: PLPJ 144, AJPP 449, AJK 91 : 1, SSA 8.4, OLA 1918 (3279 hrubý), ALE 140

Či