ČJA 1

36 pěšinka ve vlasech (1586) — mapa s. 123

1    M         pješinka

pješina

cesťička

cesta

stezička (též 148, 503, stežička 136, 146, 13)

steška (též 134, 135, 625, 64, steska též 114, 115, 117, 118)

poutec (též 620, 660)

inďel (přyndzuł 832–836)

chodňíček

brázda (brazda 119, bruzda 830, 831)

rynka

S          proďíl 422, vívoz 712

N          šajtel 84

2                 Mapa znázorňuje zeměpisné rozdíly v označení pěšinky, úzké mezery mezi rozčísnutými vlasy. Někdy
byl u výrazů jinde ekvivalentních zaznamenán významový rozdíl, např. cestička ,pěšinka po straně‘ × poutec,
vývoz ,pěšinka uprostřed‘ nebo cestička – u muže × poutec – u ženy. Zachycené rozdíly slovotvorné se tý-
kají ekvivalentních forem deminutivních a nedeminutivních. Původně expresivní formy zdrobnělé se staly ne-
utrálními (stezička); vzhledem k deminutivní formě názvů spisovných (pěšinka, cestička) jsou příznakové
spíše formy nezdrobnělé (cesta, brázda). Pojmenování jsou metaforická, motivovaná společným sémantickým
znakem podélnosti (nejčastěji jsou to regionální ekvivalenty slov pěšina, cesta).

3                 Zeměpisné rozdíly vytvářejí protiklad velkých lexikálních areálů. Základnímu českému pojmenování
pěšinka odpovídá na většině moravského území a na velké části Slezska slovo poutec. Mezi tyto dvě velké
oblasti je vklíněn podélný (severojižně orientovaný) areál slova stezička (jižněji stežka), pokrývající vých. Če-
chy (s přesahem na Zábřežsko) a čes.-mor. a zm. oblast. Tuto základní jazykovězeměpisnou trichotomii do-
plňují dvě menší oddělené oblasti výrazu cestička (na svč. okrajích a na širším Brněnsku) a několik dalších
malých areálů na východě jazykového území. Ve Slezsku se slovo předěl užívá (v podobě přinděl) na východ
od Ostravice, slovo rynka tvoří kompaktní areál opavský, výraz brázda se vyskytuje na Ostravsku (a také
v Kladsku). Pojmenování chodníček je doloženo sporadicky na Slovácku.

Rozdíl forem zdrobnělých a nezdrobnělých je místy zeměpisně vyhraněn. Slovo stežka se ve vých. Če-
chách užívá ve formě stezička.

Do mluvy měst pronikly veskrze výrazy spisovné (pěšinka, cestička).

4    brázda  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu.

cesta  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu.

cestička  SSJČ, SSJ — Přenesením významu.

chodníček  v sled. významu jen nář.; SSJ — Přenesením významu.

pěšina  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu.

pěšinka  SSJČ — Přenesením významu.

poutec  stč., Jg, SSJČ zast. a nář., SSJ — Derivací od pout m. ,ces-
ta‘.

prodíl  jen nář. — Od dělit.

předěl  v sled. významu je nář.; pol. przedział, -ek, rozdziałek
Specifikací významu.

rynka  jen nář. — Přenesením významu slova přejatého z něm.,
pův. význam ,okapová roura, žlab‘.

stezička  SSJČ zast. a říd. — Přenesením významu.

stežka  v sled. významu jen nář. — Hláskovou nář. obměnou ze
stezka.

vývoz  v sled. významu jen nář. — Přenesením nář. významu
,úvoz‘.

5    pješinka Ju 1–5, Ru 3, 4 — pútec Ju 7 — pótec Ju 6 — čiprina, čirína Po 1

6    ASJ 431 : 33a, SSA 6.6

Hl