ČJA 1

31 sedět na bobku (1728) — mapa s. 115

1    M         seďet na bopku (na bupku 637), seďet na bobečku (s. na bobíčku 459)

sedět na hopku (s. na hupku 105, 106, 109, 110, s. na hopečku 102, 103, s. na hupečku 104)

s. na dutku (s. na duďíčku 623, s. na dodečku 609)

s. na kopečku, s. na kopci (též 324)

s. na sedličce

s. na kotku (s. na kotišku 647, s. na koťíčku 649, s. na koťičkách 650)

čapjet — čupjet — čopjet (čopjac  755) — čymp’et

chauchat 313 (chouchat 312, hauchat 306, 315, houchat 317)

drečet (drečet na kopečku 315)

S          duďet 628, čučat 737, s. na čampku 818, s. čopački 745, s. čopjáčki 757, s. čupački 717

N          čapjet 462, s. v dřepu 504, dřepjet, s. na patech 711, s. na patách 716, přesednót si 620, přesednót 624, 625, přeseďet 633, pře-
sedat 635, přičapnót 634, klucnout si 51

2                 Mapa sleduje zeměpisné rozdíly mezi nář. ekvivalenty výrazu sedět na bobku, tj. v dřepu. Bývají to jed-
nak slovní spojení typu sedět na + subst. (často zdrobnělé), jednak výrazy jednoslovné. Většina pojmenování
je více či méně expresivních a některá patří jen do okruhu dětské řeči (zejména podoby deminutivní). Slovní
spojení vycházejí ze dvou pojmenovávaných představ: sedět na kotníku (na kotku) a sedět na něčem kulatém
(na bobku, na kopečku). Obě tato sémantická východiska mají řadu formálně blízkých variant s expresivním
zabarvením. Jednoslovné výrazy (čučat, čupět, drečet aj.) mívají zároveň původní význam ,nehybně sedět, tr-
čet, civět, překážet‘.

Svč. okrajový nář. ekvivalent sedět na hupku se vyskytuje v zeměpisné návaznosti na území lužické, kde
výraz hupek označuje ptáka dudka. Nelze tudíž vyloučit motivační souvislost výrazů sedět na hupku a sedět
na dudku
.

Průvodně byly v souslovích zachyceny též formy se slovotvornou deverbativní příponou -čky (čopačky,
čupačky apod.). Hláskoslovné rozdíly se projevují zejména u slovesa čapět (čopět, čupět, čympět); nář. po-
doby slovesa sedět viz hláskosloví.

3                 Oba typy pojmenování (souslovné i jednoslovné) se výrazně zeměpisně diferencují. Frazeologické spo-
jení typu sedět na + subst. vytváří kompaktní areál, zahrnující celé Čechy se záp. částí Moravy, ostatní území
je oblastí jednoslovného označení čapět (s regionálními hláskovými variantami). V areálu sousloví má největší
územní rozsah výraz sedět na bobku. Kromě tohoto názvu se zeměpisně vydělují ohraničené areály nářečních
slovních spojení dalších: zč. areál spojení sedět na kopečku (na kopci), svč. okraje (v Podještědí a horním Po-
jizeří) sedět na hopku (na hupku), záp. Brněnsko a Třebíčsko sedět na dudku a Boskovicko a Zábřežsko sedět
na kotku
. Na okrajích areálu slovesa čapět jsou odlišeny oblasti s hláskovými variantami, a to čopět (na Vse-
tínsku a Uherskobrodsku), čupět (na vých. Brněnsku a Kyjovsku) a čympět (v přechodných nářečích čes.-
pol.).

Výrazy užívané v čes. městech se shodují s venkovským okolím; v mor. městech, zejména pohraničních,
převládlo sloveso čupět.

4    čapět  jen nář.; Jg, SSJČ nář., SSJ čapieť — Sloveso expr., podle
Mch příbuzné s dřepět, lapět (téhož významu). Patrně
souvisí s mor. nář. čapa ,noha‘, čapět tedy ,sedět na skrče-
ných nohách‘.

čimpět  jen nář. — Hláskovou obměnou z čapět, viz tam.

čopět  jen nář. — Hláskovou obměnou z čapět, viz tam.

čučat  jen nář. — Původní je asi psl. *kučati (kořen byl keuk- ,kři-
vý‘).

čupět  jen nář. (Jg ,sedět jako Turci‘) — Hláskovou obměnou z ča-
pět
, viz tam.

drečet  jen nář.; Jg — Podle Mch souvisí patrně s trčet.

dudět  jen nář. — Univerbizací spojení sedět na dudku, viz tam.

hauchat  jen nář. — Přejato z něm. Souvisí s čučet ,civět‘ (Mch).

sedět čopačky, čopjáčky, čupačky  jen nář. — Spojení slovesa
s deverbativním adverbiem utvořeným sufixem -ačky, viz
čapět.

sedět na bobku, na bobečku  Jg, SSJČ sednout si na bobek
Metaforické žertovné slovní spojení, související s předsta-
vou pozice při exkreci.

sedět na čampku  jen nář.; Jg na čapce seděti — Sousloví, souvisí
s čapět, viz tam.

sedět na dudku  jako sousloví jen nář. — Nejasné, srov. sedět na
hopku.

sedět na hopku  jen nář. — Podle citoslovce pohybu hop! (při
skákání — i v dřepu — při dětských hrách). Podoba na
hupku
snad ukazuje na souvislost s luž. hupek ,dudek‘ —
pták.

sedět na kotku  jen nář.; pol. siedzieć w kucki — Spojitost s vč.
nář. kútek, kútko ,kotník‘ a jm. kot ,lýtková kost‘. Viz
I-57 kotník.

sedět na kopci, na kopečku  v sled. významu jen nář. — Metafo-
rické slovní spojení se subst. kopec ,hromada‘ podobnou
motivací jako u sedět na bobku, viz tam.

sedět na sedličce  jen nář. — Slovní spojení s dvojím využitím psl.
základu *sed-.

5    sedět na bopku Po 1, Ju 3, Ru 2–4 — čop’eť Ju 5 — čúčat Ju 1 — čúčet Ju 2 — čučet Ju 4, 7

6    —

Hl