ČJA 1

30 (dělat) žabky (1877) — mapa s. 111

1    M         Vše akuz. pl.

žapkyáby 24, 43, 44, 131, 236, 415, 440, 460, 679, 685, 701, 833, 836, žabičky 03, 06, 07, 14, 103,
145, 203, 234, 448, 452, 644, 735)

kačeny (kačenky 52, 62, 419, 464, 465, 512, 514, 518, 619, 620, 640, 702, 703, 731, káčata 108, též
142, 158, 214, 603, 608, 611, 614)

kački (též 119)

káčery (káčera akuz. sg.; káčírky 65, 624, 627, 628, 632, 639, 640–643, 645, 649, 658, 663, 667,
673, 714, káčerky 642, 662, 680, 682, 683, 706, 708, 710, 715)

podliski — podliški (podlíški 320, 331, 336, podleški 318, 330, 337, podléški 323, 324)

potápki (potopenki 238, potopački 301)

puklički (též 423, 432, puklice 251, 252, 410) — poklički (poklice 209)

plisky (plesky 222, 657, plsky 607, 616, 621)

plustfy 84, 832

miski (misťički 208, 236, 421)

šipki

žydy (podváďať žyda 740, 748)

páni 238, 247 (panáki 238, panáčki 754, pandrláki 754)

panenky 83, 723, 812 (převážat panenku Mariju 733)

łyšky 834–836

žblabuňe 118, 119, 246 (žblabuňki 141, 213, 246) — blabuňe 142 (blabuňki 427)

žbluňky 211, 410, 451, 607, 611 — bluňki 426, 439

baňky 801, 819

bapky (babički 736, 737, rimbapki 756)

bublini

lýski 223, 250, 422, 511

ribički 130, 131, 306 (rypky 811)

S          bliskaňice 118, bzíkat 229, cvočki 401, hubički 401, káčerovat 707, kačvari 213, koňičke 653, plachťáki
246, podločki 329, podloški 329, podmiski 326, podmiški 326, podneski 337, 404, podnoški 302, po-
mlaski 442, pošmejški 210, potkoluške 629, skotáke 614, šťiky 803, talíře 411, talířki 306, vjezďički
225, zámki 719

N          břilky, cikvi, kameňe, kamínky, kola, kolíska, kotaški 426, mýdla, obláski, obláški, oka, peňísky 743, pinkasi 159, plaskurky,
plaskury, pleskáčki, pliskáče, rohlíčki, šletky, vlnky

2                 Sledovaná činnost, tj. házení oblázkem tak, aby skákal a klouzal po vodní hladině, je vázána na
přítomnost vodní plochy, proto tam, kde takové plochy chyběly, je pojmenování pro uvedenou činnost nové
(sev. Opavsko, sev. Čechy, sev. Valašsko).

Nářeční ekvivalenty pro vyjádření sledovaného pojmu mají dvě složky (až na dva případy – bzíkat a
káčerovat), a to slovesnou a jmennou. Slovesnou je v naprosté většině sloveso dělat, robit, méně frekvento-
vaná jsou slovesa házet (též v předložkové vazbě házet na káčera, na žábu) a chybat, výjimečně posílat, pod-
váďat
, pouštět, převážet. Protože uvedená slovesa nevytvářejí kompaktní územní areály, nemapujeme je.
Jmenná část je neobyčejně bohatá a různorodá, jak pokud jde o motivaci pojmenování, tak z hlediska slovo-
tvorných prostředků. Velká řada výrazů se vyskytuje zcela ojediněle.

Substantiva jsou zpravidla v tvaru akuz. pl. (házet žabky, plisky, kačeny atd.), jen na Olomoucku
a Prostějovsku jsou častější tvary sg. (házet káčera).

Některá zapsaná slova jsou totožná s pojmenováním vhodných kamínků pro tuto činnost. Sem se řadí
případy jako rohlíčky, penízky, mýdla, plaskury. Tyto výrazy jako neadekvátní nebyly mapovány.

3                 Některá pojmenování se vyskytují na rozsáhlém území, jiná jsou doložena jen z několika obcí. Pouze
výraz žabky (žáby, žabičky) je rozšířen hojněji. Častý je zvláště ve stř. Čechách a na sev., již. a sv. okraji
Čech, dále ve vých. části vm. nářečí a ve Slezsku. Běžný je také ve všech českých a moravských městech
a proniká i do mluvy ml. generace ve venkovských lokalitách s jiným tradičním pojmenováním.

Větší územní rozsah mají též slova kačeny (káčery), podlisky, potápky, plisky, pukličky a misky.

Pojmenování podlišky (podlisky) je doloženo ze zč. oblasti (s Chodskem) a od Jindř. Hradce. Dále
směrem k vých. je slovo potápky – na Prachaticku, Strakonicku a Příbramsku – a dále výraz misky (mistič-
ky
), jenž se porůznu vyskytuje v širokém pruhu od Roudnice přes střed Čech po Jindřichův Hradec a České Budějo-
vice.

V oblasti zhruba mezi Mladou Boleslavi, Hradcem Králové, Vysokým Mýtem a Kolínem tvoří velký areál
výraz kačeny, jenž přes Novoměstsko v souvislém pruhu přesahuje na záp. a již. Moravu. Na něj navazuje
území s podobou káčery, ta je doložena zejména v oblasti nář. střm. a z přilehlého pruhu nář. vm.
V Čechách byla zapsána tato forma zcela ojediněle.

Malé úseky v sv. Čechách, na Novoměstsku a na záp. Opavsku tvoří pojmenování plisky (na Těšínsku
je výraz plustfy). Sev. Valašsko a přilehlá oblast Frenštátska zná vzácně v uvedeném významu výraz židy. Na
Jablunkovsku je slovo lyžky, podél slovenských hranic a rozptýleně i jinde se užívá slova babky.

Poněkud hojnější výskyt mají v sled. spojení a významu ještě slova pukličky (v úzkém pruhu od Jihlavy
na Příbram) a pokličky (v okolí Roudnice). Ostatní výrazy jsou vzácné: bubliny (zvl. na Benešovsku a v Pod-
krkonoší), (ž)blabuně (sev. od Jihlavy, v okolí Hradce Králové a v Kladsku), bluňky (především záp. od Jin-
dřichova Hradce), baňky (v slez. nářečích na území Polska), panenky (na sev. Valašsku a již. Slezsku).

4                 Převážně jde o názvy přenesené, obrazná vyjádření, jež přirovnávají let kamínku a jeho poskakování po vodní hladině
k chování a k pohybu různých živočichů žijících zejména u vody. To platí o názvech žabky, lýsky, kačeny, káčery, dále plisky, plust-
vy
, podlisky (všechny znamenají konipasa); koníčky, rybičky, štiky. Sem lze řadit snad i babky (,konipas‘) a panenky (,vážky‘, místy
též ,housátka‘).

Ostatní pojmenování vycházejí z pleskavého zvuku nebo ze zrakového vjemu při nárazu různých předmětů na vodní hladinu.
Snaží se postihnout daný jev tvarově (misky, pukličky, lyžky ,lžíce‘, hubičky, pány, cvočky, hvězdičky, talířky, baňky, snad i bubli-

ny), zvukově (žbluňky, bluňky, pomlásky – k mlaskat, plesky – k pleskat) nebo pohybově (skotáky, blýskanice, šipky, podnošky,
pošmejšky, plachťáky).

Nejasná je motivace u pojmenování zámky, podkolušky.

Zdá se, že se někdy původní motivace z povědomí mluvčích vytratila a že došlo k spřežení s jinými výrazy. Slovo podnesky,
podnošky je patrně třeba spojovat se slovesem podnášet, podnést, jeho výskyt v oblasti podlisky však ukazuje na možné spojení s ná-
zvem ptáčka konipáska. Slovo podlisky by bylo možné spojovat s onomatopoickým lisk, lisknout i s výrazem pro téhož ptáčka. Podob-
ně u výrazu plisky (,konipas‘) nelze zcela vyloučit souvislost se slovesem pleskat.

Kromě výrazů žabky, kačery (káčírky) jsou ostatní v sledovaném významu jen nářeční.

Dále uvádíme jen ty výrazy, které jsou doloženy v excerpované literatuře.

káčery  SSJČ nář., též kačery, Kt kačery, pol. kaczory (puszczać
kaczora
).

káčírky  Kt kačírky (podrážeti).

kačky  pol. kaczki.

mističky  Kt.

podlisky  Kt (p. dělati).

převážet panenku Mariu  Kt.

žabky  SSJČ ob. (SSJ žabica = plochý říční kámen).

5    káčera Ju 4 — kachínki Ju 1 — koňiki Ju 3 — putršniti Po 1 — hrát na hoďini Ru 4

6    —

Bh