ČJA 1

26 šidítko (1867) — mapa s. 105

1    M         dudlík (dudlina 451)

dudák (též 718) — dudlák — dundák 641, 642, 644

dudel

dudin 649, 712, 79 (dudinka 116, dudan 667, 757)

dumlák

dumel (dumlik 225, 657)

cumel (cumél 616, 617, 633, 641, 642, 707, 709, 711, 741, 743, cumlík, cumlák 511, 640, cuman
664)

cucák (cucík 320)

cucek (též 82)

cucka

šidítko

šiďák (šidlák 712, šiďík 657, 755)

nupel 808, 818, 819 (nuplik 801)

S          cejclík 510

N          cuncál 52, cundál 609, cumpák 664, cypulik 818

2                 Otázka zkoumala nářeční výrazy pro dudlík, dětské šidítko (gumové s kroužkem). Přestože jde o po-
měrně novou reálii, její pojmenování se výrazně nářečně diferencují, a to především lexikálně (např. dudlík ×
cumel × šidítko × nupel) a slovotvorně (např. dudlík × dudlák × dudel × dudyn), v menší míře i hlásko-
slovně (dudák × dudlák × dundák).

Pro většinu zkoumaného území je charakteristická dubletnost i tripletnost pojmenování, která pramení

jednak z expresivního postoje k reálii, jednak z časté dvouvrstevnosti ve stáří názvů. Deverbativní označení
(odvozená od onomatopoických sloves napodobujících zvuk sání, se základy
dud(l)-, duml-, cuc-, cuml-
apod.) jsou většinou stará, znamenala totiž původně kousek stočeného řídkého plátna s kaší, chlebem apod.
a po rozšíření nové reálie se na ni přenesla; motivačně odlišná pojmenování odvozená od slovesa
šidit (šidít-
ko
, šiďák, resp. šidík, šidlák) jsou výrazně novější.

Tam, kde bylo slovo cumel zachyceno pouze v původním významu, nebylo mapováno, stejně tak jako
názvy pro savičku na kojeneckou láhev.

Ze slovotvorného a onomaziologického hlediska je překvapující značné rozšíření přípony -ák
(dud(l)ák, dumlák, cucák, šiďák), která má zejména v případě dubletního výskytu zřejmě pejorativní zabar-
vení (ve starší literatuře, dokládající výrazy pro starou reálii – kousek stočeného plátna, zaznamenána není).

V Čechách byl výzkum prováděn pouze na řídké síti, proto hranice areálů jsou zde jen přibližné.

3                 Areály základních pojmenování dudlík a cumel se zčásti vzájemně prolínají a na ně se vrství menší ob-
lasti ostatních výrazů. Zvlášť složitá je situace na Moravě.

Slovo dudlík, shodné se spis. jazykem, je v celých Čechách a zasahuje až do středu Moravy, jako vý-
hradní však zaujímá pouze větší areál v záp. části střč. a jzč. nář. oblasti, jinde je dubletní.

Výraz cumel se vyskytuje téměř na celé Moravě a ve Slezsku, ve vých. části jako jedinečný, v záp. polo-
vině Moravy poněkud rozptýleněji a vesměs dubletně (na okrajích Čech byla zachycena většinou deminutivní
podoba cumlík).

Další deriváty od základu dud(l)- byly zaznamenány zejména ve středu zkoumaného území: dudák
v sv. Čechách s přesahem do vých. části střč. nář. oblasti, dudlák v návaznosti na něj pak v pruhu táhnoucím
se od Svitav až k Brnu; dudel se objevuje rozptýleně jako novější dubleta, zejména v mor. městech. Pojmeno-
vání od základu duml- se vyskytují velmi řídce, koncentrovaněji jen dumlák na Novoměstsku.

Odvozeniny od základu cuc- byly zapsány na okrajích zkoumaného území; poměrně rozsáhlou oblast
na jz. okraji Čech s výběžky k Jihlavě a Ledči nad Sáz. zaujímá výraz cucák, na Lounsku je ostrůvek varianty
cucka, z Břeclavska je doloženo označení cucek.

Slovo šidítko bylo zaznamenáno rozptýleně zejména v jižní polovině Čech, pojmenování šiďák se obje-
vuje velmi zřídka na střední Moravě a na Slovácku. Přejatý výraz nupel tvoří malý areál ve vých. části Hlučín-
ska a v přilehlých bodech v Polsku.

Ve městech je až na malé výjimky (dudel) situace shodná s venkovským okolím.

4    cejclík  jen nář. (Kt pouze „láhvička s dudáčkem malým dětem“
— ve vých. Čechách) — Onomatopoické pojmenování,
souvisí s cec-, cic-, zakončení podle dudlík.

cucák  SSJČ ob. expr. — Od cucat.

cucek  v sled. významu jen nář. — Přenesením z pojmenování sta-
ré reálie (Jg „cumel z plátna“), srov. cumel. Viz cucák.

cucka  jen nář. — Viz cucák.

cumel  SSJČ ob., SSJ cumel — Přenesením z pojmenování staré
reálie cumel ,kousek stočeného plátna s kaší, chlebem
apod.‘ (Jg „cec z něčeho udělaný, kterýž dítěti do huby
dávají“); od cumlat (je i něm. Zummel, to přejato z češti-
ny?).

dudák  SSJČ ob. — Od dudat ,dumlat, cumlat‘.

dudel  jen nář. — Přenesením z pojmenování staré reálie (Kt


v témž významu jako Jg cumel, srov. tam). Patrně desufi-
xací od dudlík, zakončení podle cumel. Viz dudlík.

dudlák jen nář. — Od dudlat ,dumlat, cumlat‘.

dudlík SSJČ — Od zákl. dudl- deminující příponou -ík.

dudyn  jen nář. — Viz dudák.

dumel  SSJČ jen dumlík — Přenesením z pojmenování staré reálie
(Kt v témž významu jako Jg cumel); od dumlat ,cucat,
cumlat‘, zakončení patrně podle cumel.

dumlák  jen nář. — Viz dumel.

dundák jen nář. — Od nář. dundat ,cucat, pít‘.

nupel  jen nář. — Přejato z něm.

šiďák  jen nář. — Od šidit.

šidítko  Kt „umělý cumel“, SSJČ — Viz šiďák.

5    duda Ju 1, 7 — dúda Ju 1–3 — cumel Ju 6, 7 — cumlík Ru 4 — cucák Ju 3 — cucík Ru 2, 3 — cucek Ru 5 — cucl Ju 6 — cucla Ju 5 — cej-
clík Ju 1, Ru 4

6    ASJ IV 385, AJŚ 723, AJK 228

Či