ČJA 1

20 líbat se (1830) — mapa s. 97

políbit (1831)

1    M         líbat se — loubat se (lupkać se 818, 819)

optoulat se

calovat se

X          pusovat se 424, 428, 453, 457, 460

N          dávat si hubičku, po hubičce, dávat pusu, pusinkovat se, dac’ gemby 822, hubičkovat se

2                 Výzkum sledoval nářeční rozdíly slovesného vyjádření pro činnost ,dotýkat se vzájemně rty na znamení
lásky, úcty, vděčnosti‘. Neutrálního citového zabarvení se při sběru nářečního materiálu dosáhlo tím, že tato
položka byla zkoumána v kontextu příbuzenského vítání nebo loučení. Kromě rozdílů lexikálních (líbat se ×
obtoulat se × calovat se) byly zjištěny také diference hláskoslovné. Středem Moravy prochází izoglosa ’ú > í
(nepřehlasované ú podlehlo pravidelným hláskovým změnám).

V Čechách byl výzkum proveden jen na řídké síti a nepřinesl výrazné územní diference, proto mapa za-
chycuje situaci jen na Moravě. Na území Čech se vyskytuje vedle slovesa líbat se běžně i sloveso hubičkovat
se
, a to především u starší generace. Na Moravě bylo zapsáno víceméně ojediněle; navíc tu má vždy poněkud
expresivní zabarvení (častěji se ho užívá ve vztahu k dětem). Protože nebylo možné zachytit přesnou hranici
mezi neutrálním a expresivním výrazem, není toto sloveso na mapě uvedeno.

Informátoři ve snaze o vyjádření co nejjemnější užívali též slovní obraty dávat hubičku, po hubičce, pu-
su
, po puse, pusovat se, pusinkovat se. Ty však nebyly pro své citové zabarvení a pro nevýrazné teritoriální
členění do mapy pojaty. Jinou povahu má sloveso pusovat se v již. Čechách, kde je zcela neutrální.

3                 Proti téměř celonárodnímu slovesu líbat se stojí regionalismy obtoulat se, calovat se a pusovat se. Celé
Čechy (s výjimkou širšího Budějovicka) a téměř celá záp. polovina Moravy mají sloveso líbat se. Na větší části
Moravy a Slezska je jeho varianta loubat se (ve střm. nářečích ve formě lóbat se, ve vm. nářečích lúbat se a ve
Slezsku lubat se).

V sev. a stř. části vm. nářečí a na Kopanicích vytváří souvislou oblast sloveso obtoulat se. Pro přechod-
ná nářečí česko-polská je typické sloveso calovat se. Výraz pusovat se tvoří menší areál na Českobudějovicku.

Sloveso líbat se, shodné se spisovným jazykem, proniká i na území s jinými lexémy, popř. s jinou svou
hláskovou podobou. Vyskytuje se běžně u mladé generace ve městech, často dubletně vedle přežívajícího
staršího výrazu.

4                 Vzhledem k tomu, že nejde o reflexívní slovesa, zvratné zájmeno se jsme v slovníkové literatuře nesledovali.


calovat  stč. cělovati, Jg celovati, SSJČ celovat kniž., SSJ celovať,
pol. całovać — Z psl. *cělovati ,líbat, zdravit‘ odvo-
zeného z adj. *cělъ ,zdravý, celý‘, a to z přání cělъ! (,buď,
vrať se celý, bez úrazu‘) při loučení na delší čas, doprová-
zeném polibky; -a- dispalatalizací z -ě-. Souvisí s polšti-
nou.

líbat  stč. l’úbati, Jg, SSJČ, SSJ l’úbať kniž. — Lúbiti (posunem
významu od psl. *ljubiti ,mít rád, milovat‘ derivovaného
z psl. *ljubъ) přehláskou ’ú > í změněno v líbiti, iter. lí-
bati
.

loubat  jen nář. — Viz líbat.

obtoulat  jen nář.; Kt též obtúlati, Bš obtúlat, též ,obejmout‘
(SSJČ obtulat, obtúlat nář. ,objímat‘, SSJ obtúliť ,obe-
jmout‘, pol. obtulać ,ovíjet někoho něčím‘) — Souvisí se
slovesem tuliti ‚přitiskovati k sobě‘.

pusovat  jen nář.; Bš pusikovat, SSJČ pusinkovat expr., SSJ pu-
sinkovať sa
hovor. expr. — Slovo nové, desubstantivum od
pusa, to z němčiny.


5    líbat se Ju 1–3, Ru 2 — optúlať sa Ju 7 — pusat se Ju 2 — dát si hubičku Ju 1 — dávat si hubičku/pusu Ju 5 — hubičkovat se Po 1, Ju 2,
5, Ru 2, 4, 5 — hubičkuvat se Ru 3

6    AJŚ 734, OLA 2194 (3. sg.), ALE 246 (3. sg.)

7                 Paralelně se slovesem líbat se sledovalo se při výzkumu i sloveso políbit (1831). Tato položka není samostatně kartograficky ře-
šena. Nářeční materiál totiž ukázal, že se slovní základy odpovídajících slovesných označení územně shodují.

Stejně jako u slovesa líbat se přinesl tedy výzkum diference lexikální (políbit × obtoulit × pocalovat) a hláskoslovné (políbit ×
poloubit). Zajímavé jsou rozdíly slovotvorné, které souvisejí se zařazením dokonavých protějšků slovesa líbat k různým slovesným tří-
dám. Dokonavé protějšky sloves nedokonavých patří jednak ke třídě čtvrté (líbat × políbit, lóbat × polóbit, lubat × polubit), jednak
ke třídě druhé (lóbat × polóbnót, lúbat × polúbnút; slovesa druhé třídy jsou v mluvených útvarech češtiny velmi produktivní).

V Čechách a na přilehlé části záp. Moravy se vyskytuje forma políbit, pro střm. nářečí je typická podoba polóbnót, pro již. část
vm. nářečí polúbnút a pro Slezsko polubit. Výskyt obou forem dokonavých sloves převažuje na sev. Boskovicku a Litovelsku (polóbit i
polóbnót) a na Kyjovsku (polúbit i polúbnút).

Pv