ČJA 1

19 kmotra (1843) — mapa s. 97

1    M         kmotra (paňí kmotra 113) — kumotra 833–836 — chmotra (též 106, 505)

kmotřička (kmotřička 431) — chmotřička

kmotřenka (též kmotřinka 120, kmotřénka 685, 712, 715, 725, 728, 733, 754)

křesňička (křeśňička 805, 830)

křesná (křosna 801)

křesná maťička 817 (k. matka 749, 813, křesňi m. 813, křesná mama 748, 812, 823, k. mamička
747, k. mamjenka 703, krsná mamka 756)

maťička 724, 739, 740, 748

potka

X          kmotra 102, 149, 202–206, 208–210, 212–213, 225–228, 240, 247, 252, 301–305, 307–310, 319–321,
323, 329, 407, 414, 424, 445, 451, 460, kmotřenka 211

2                 Mapa ukazuje nářeční rozrůznění v pojmenování kmotry, tj. zástupkyně dítěte při křtu. Zapsané výrazy
jsou často expresivní; expresivita bývá vyjadřována deminutivními formami.

Materiál přinesl nejen rozdíly lexikální, ale i slovotvorné (kmotra × kmotřička × kmotřenka, křesnič-
ka
× křesná), popř. hláskové (kmotra × chmotra).

3                 Základní lexikální protiklad tvoří na jedné straně většinové pojmenování kmotra (kmotřička, kmotřen-
ka
), na druhé straně okrajové názvy křesnička a potka.

Výraz kmotřička se vyskytuje po celých Čechách s malým přesahem na jz. Moravu a na Zábřežsko.
Rozsáhlý areál zahrnující sev. část čes.-mor. nář., střm. a téměř celou vm. nář. oblast je charakterizován slo-
vem kmotřenka. Forma kmotra se rozptýleně nachází po celých Čechách, souvisleji a zpravidla nedubletně
v okrajových oblastech (Domažlicko, sev. Čechy, záp. Morava). Na Náchodsku je častá hlásková obměna
chmotra, chmotřička, na Jablunkovsku se vyskytuje podoba kumotra.

Název křesnička je rozšířen ve Slezsku; na Příborsku a na přilehlém sv. okraji vm. nářečí vytváří menší
areál sousloví křesná matka, substantivizované adjektivum křesná bylo zaznamenáno zvláště na Hranicku.
Výraz matička je obvyklý na Valašsku. V přechodném pásu čes.-pol. dialektů dominuje název potka.


4    chmotra  jen nář. — Viz kmotra, disimilace km > chm.

chmotřička  jen nář. — Viz kmotřička a chmotra.


kmotra  stč., Jg, SSJČ, SSJ, pol. nář., hluž. kmótra — Psl.
*kъmotra (z lat. commater ,spolumatka‘).

 

kmotřenka  jen nář.; Jg též kmotřinka, SSJČ nář. — Dem. ke
kmotra, viz tam.

kmotřička  Jg, SSJČ expr. dem., SSJ kmotrička, hluž. kmótřička
dem. — Dem. ke kmotra, viz tam.

křesná  jen nář.; Kt krsná, SSJ krstná — Substantivizované adjek-
tivum elipsou ze sousloví křesná matka, viz tam.

křesná matka  jen nář.; Jg jen křestná máti, Kt, SSJČ nář. křestní
matka
, SSJ krstná matka, pol. matka chrzestna — Spoje-
ním subst. matka se specifikujícím adj., to od subst. křest,
psl. *krьstъ.


křesnička  jen nář.; Kt i křestnička laš., Bš val. — Univerbizací
sousloví křestní/-á matka.

kumotra  jen nář. — Přechýlením od kumoter. Srov. I-18 kmotr.

matička  v sled. významu jen nář. — Elipsou ze sousloví křestná
matička
.

potka  jen nář.; Jg puta, Kt — Přechýlením od potek, srov. I-18
kmotr.

5    kmotra Po 1, Ju 2–4, Ru 2, 4 — kmotřička Po 1, Ju 1–4, 7, Ru 3 — kmotřenka Ru 5 — kúma Ju 2, 3, 7 — mocika Ru 4

6    AJŚ 727

Fi

20 líbat se (1830) — mapa s. 97

políbit (1831)

1    M         líbat se — loubat se (lupkać se 818, 819)

optoulat se

calovat se

X          pusovat se 424, 428, 453, 457, 460

N          dávat si hubičku, po hubičce, dávat pusu, pusinkovat se, dac’ gemby 822, hubičkovat se

2                 Výzkum sledoval nářeční rozdíly slovesného vyjádření pro činnost ,dotýkat se vzájemně rty na znamení
lásky, úcty, vděčnosti‘. Neutrálního citového zabarvení se při sběru nářečního materiálu dosáhlo tím, že tato
položka byla zkoumána v kontextu příbuzenského vítání nebo loučení. Kromě rozdílů lexikálních (líbat se ×
obtoulat se × calovat se) byly zjištěny také diference hláskoslovné. Středem Moravy prochází izoglosa ’ú > í
(nepřehlasované ú podlehlo pravidelným hláskovým změnám).

V Čechách byl výzkum proveden jen na řídké síti a nepřinesl výrazné územní diference, proto mapa za-
chycuje situaci jen na Moravě. Na území Čech se vyskytuje vedle slovesa líbat se běžně i sloveso hubičkovat
se
, a to především u starší generace. Na Moravě bylo zapsáno víceméně ojediněle; navíc tu má vždy poněkud
expresivní zabarvení (častěji se ho užívá ve vztahu k dětem). Protože nebylo možné zachytit přesnou hranici
mezi neutrálním a expresivním výrazem, není toto sloveso na mapě uvedeno.

Informátoři ve snaze o vyjádření co nejjemnější užívali též slovní obraty dávat hubičku, po hubičce, pu-
su
, po puse, pusovat se, pusinkovat se. Ty však nebyly pro své citové zabarvení a pro nevýrazné teritoriální
členění do mapy pojaty. Jinou povahu má sloveso pusovat se v již. Čechách, kde je zcela neutrální.

3                 Proti téměř celonárodnímu slovesu líbat se stojí regionalismy obtoulat se, calovat se a pusovat se. Celé
Čechy (s výjimkou širšího Budějovicka) a téměř celá záp. polovina Moravy mají sloveso líbat se. Na větší části
Moravy a Slezska je jeho varianta loubat se (ve střm. nářečích ve formě lóbat se, ve vm. nářečích lúbat se a ve
Slezsku lubat se).

V sev. a stř. části vm. nářečí a na Kopanicích vytváří souvislou oblast sloveso obtoulat se. Pro přechod-
ná nářečí česko-polská je typické sloveso calovat se. Výraz pusovat se tvoří menší areál na Českobudějovicku.

Sloveso líbat se, shodné se spisovným jazykem, proniká i na území s jinými lexémy, popř. s jinou svou
hláskovou podobou. Vyskytuje se běžně u mladé generace ve městech, často dubletně vedle přežívajícího
staršího výrazu.

4                 Vzhledem k tomu, že nejde o reflexívní slovesa, zvratné zájmeno se jsme v slovníkové literatuře nesledovali.

calovat  stč. cělovati, Jg celovati, SSJČ celovat kniž., SSJ celovať,
pol. całovać — Z psl. *cělovati ,líbat, zdravit‘ odvo-
zeného z adj. *cělъ ,zdravý, celý‘, a to z přání cělъ! (,buď,
vrať se celý, bez úrazu‘) při loučení na delší čas, doprová-
zeném polibky; -a- dispalatalizací z -ě-. Souvisí s polšti-
nou.

líbat  stč. l’úbati, Jg, SSJČ, SSJ l’úbať kniž. — Lúbiti (posunem
významu od psl. *ljubiti ,mít rád, milovat‘ derivovaného
z psl. *ljubъ) přehláskou ’ú > í změněno v líbiti, iter. lí-
bati
.

loubat  jen nář. — Viz líbat.

obtoulat  jen nář.; Kt též obtúlati, Bš obtúlat, též ,obejmout‘
(SSJČ obtulat, obtúlat nář. ,objímat‘, SSJ obtúliť ,obe-
jmout‘, pol. obtulać ,ovíjet někoho něčím‘) — Souvisí se
slovesem tuliti ‚přitiskovati k sobě‘.

pusovat  jen nář.; Bš pusikovat, SSJČ pusinkovat expr., SSJ pu-
sinkovať sa
hovor. expr. — Slovo nové, desubstantivum od
pusa, to z němčiny.

5    líbat se Ju 1–3, Ru 2 — optúlať sa Ju 7 — pusat se Ju 2 — dát si hubičku Ju 1 — dávat si hubičku/pusu Ju 5 — hubičkovat se Po 1, Ju 2,
5, Ru 2, 4, 5 — hubičkuvat se Ru 3