ČJA 1

10 hezká (1581) — mapa s. 83

1    M         heská

pjekná

šikovná

šumná

hodná

švárná

hrská 662, 663

fajná

S          lícná 715 (lécná 677), (v)osobná 658, 711, dríčná 731, 757

X          pjekná 102 nedubl., 301, 303, 308, 317

N          fešná 410, 430, 681, pohledná 106, 502, 14, sličná 752, vonaká 306, adna 801, líbivá, krásná

2                 Nářeční ekvivalenty k spis. adj. hezký byly zjišťovány jako atributy k slovu dívka se sémantickým zamě-
řením ,hezká v tváři‘. Interpretace získaného materiálu je někdy obtížná, protože se sledovaný význam kříží
s odstínem ,hezká vůbec‘ (např. postavou). Řadu nář. výrazů podobného významu nebo výrazů převzatých ze
spis. jazyka (i polského) – fešná, líbivá, krásná, ladná, sličná, pohledná – bylo však možno odlišit, a proto
nebyly mapovány.

3                 Hlavní územní diferenciace nář. ekvivalentů je na Moravě. V Čechách je situace celkem jednoznačná,
jako základní je tam všude výraz hezká. Toto adjektivum zabírá též celou záp. polovinu Moravy a jako du-
bletní se vyskytuje i východněji téměř ve všech městech u mladé generace.

Základní moravskou podobou (počínaje oblastí střm.) je starý výraz pěkná, který pronikl i do Slezska,
kdežto v Čechách se jako archaický udržuje jen na záp. a sev. okrajích.

K těmto dvěma adjektivům se řadí na vých. polovině Moravy a ve Slezsku tři navzájem se prolínající
menší areály podob oblastních, a to střm. šikovná (Prostějovsko, Kroměřížsko a sev. Valašsko), slez. šumná
(s přesahy na Valašsko) a vm. hodná, ve zbytcích též ze sev. Čech (dokládá i Kubín).

Z ostatních slov vytváří menší souvislé území ještě švárná (zejména na vých. Hlučínsku) a fajná (jako
řidší dubleta na témž území). Další výrazy – hrská, dríčná, osobná a lícná – byly zachyceny vzácně, poslední
uvedené přídavné jméno žilo donedávna v jč. nář., při výzkumu však už zde nebylo zachyceno.

4    dríčná  Kt, SSJČ dryčný zast. a nář., SSJ driečny ,pěkně urostlý,
švarný‘ — K dřík ,kmen (stromu), trup (člověka)‘.

fajná  jen nář. — Přejato z něm.

hezká  stč., Jg, SSJČ — Podle Mch je základ v psl. *god-jь, spo-
lečný s hodný. Z psl. *god-jь je však stěží hláskově vyloži-
telné. Holub-Kopečný uvažují o možné souvislosti s her-
ský
, viz hrská.

hodná  v sled. významu jen nář. — Přeneseně. Viz hezká.

hrská  jen nář.; Jg herský sic., SSJ herský zast., pol. dial. herski,
harski
— Pův. význam ,po pansku si vedoucí‘. Přejato ze
sthn. (herisk ,panský‘).

lícná  jen nář.; stč. líčný ,lepý‘, Jg ,pěkný na pohled‘ (SSJ líčny
,mající kulaté tváře, dobře živený‘) — Souvisí s psl. *likъ,
čes. líce.


osobná  jen nář.; stč. ,sličný‘, Jg ,vzhledný, veliký‘ — K subst. oso-
ba
.

pěkná  stč., Jg, SSJČ, SSJ pekný, pol. piękny, dluž. pěkny — Psl.
*pěkrъ s analog. -ný podle sličný, souvisí s lat. pulcher.

šikovná  v sled. významu jen nář.; SSJ expr. — Přejato z něm.

šumná  Jg mor. a slc., SSJČ expr. a nář., SSJ hovor. (pol. szumny
a hluž. šumny ,hlučný, okázalý‘) — Patrně přejato z pol.

švárná  Jg, SSJČ zast., též švarný kniž. a obl., SSJ ,urostlý, pěk-
ný‘, hluž. šwarny (stč. švárný ,čistotný‘) — Přejato patrně
z něm.

5    heská Ju 1–7, Ru 2, 3 — pjekná Ru 4 — p’ekná Ju 7 — hodná Po 1, Ru 5

6    ASJ IV 362:34b, AJK 1:5, OLA 1931

Bh