ČJA 1

9 milý, milá subst. (1828) — mapa s. 83

1    M         galán (též 734)

galánka (též 734, 73)

frajer (-ér 715, 755, -ír 733, 734, 737, -íř 735, 75)

frajerka (-érka 715, 755, -írka 733, 734, 737, -ířka 735, 736, 75, -árka 732)

chlapec (též 676)

ďefče (ďefčica 628, 674, 679, 716, 720, 73, též 676, 714)

mi

milá

žeňich

nevjesta

fešák

fešačka (-áčka 673, 706, 724, 745, 755)

pana

N          mládenec, kluk, holka, hoch, šamstr

2                 Položka sledovala pojmenování pro milého a milou, tj. pro chlapce chodícího s dívkou a pro dívku
chodící s chlapcem. Nář. ekvivalenty sledovaných pojmů jsou diferencovány především lexikálně, slovotvorné
a hláskoslovné rozdíly jsou nepatrné. Slezské podoby galan, galanka, u nichž nebyly provedeny pravidelné
změny á > o, oN > uN, svědčí o pozdním přejetí.

Označení ne zcela jednoznačná (kluk, holka, hoch, mládenec) a dále též slova výrazně expresivní
(šamstr) na mapě neuvádíme. Dvojice pojmenování chlapec, děvče se ojediněle střídá s dvojicí kluk/hoch,
holka.

Výzkum dané položky byl omezen na Moravu. Situaci v Čechách lze zhruba popsat na základě materiá-
lů shromážděných Slovníkovým dotazníkem II. 6 (IV. Rodina). U staré vrstvy se vesměs zachovávají pojme-
nování milý, milá, často v dubletě s výrazy hoch, chlapec a děvče (srov. I-1 chlapec a I-2 děvče). U mladší
vrstvy se prosazují označení kluk, holka, a to i na Moravě.

3                 Výrazně kontrastuje převážná dubletnost, popř. tripletnost pojmenování na záp. polovině Moravy a je-
diný lexém galán, galánka ve vých. části území (celé Slezsko, téměř celá vm. nářeční skupina bez již. cípu a
s přesahem na Holešovsko). V záp. části území převládají slova chlapec a děvče, která se často vyskytují vedle
dalších lexémů.

Výrazy frajer, frajerka jsou charakteristické pro Břeclavsko a Kyjovsko, sporadicky jsou doloženy rov-
něž z vých. Prostějovska. Pojmenování ženich, nevěsta vytvářejí pás obepínající Brněnsko, nedubletně jsou
zaznamenána především z již. části dolských nářečí.

Slovo panna (bez stálého druhého členu dvojice) je doloženo rozptýleně z Třebíčska, Znojemska a Zá-
břežska. Zpodstatnělá příd. jména milý, milá se objevují nedubletně na záp. okraji Moravy (zde navazují na
situaci v Čechách), v centrálním úseku střm. nářečí a zpravidla dubletně i jinde.

Poněkud expresivnější pojmenování fešák, fešačka jsou dokládána z celé Moravy, soustředěněji ze Zá-
břežska, Boskovicka a Třebíčska.

Situace ve městech odpovídá nářečnímu okolí.

4    děvče  SSJČ, SSJ dievča hovor., pol. dziewczyna (stč. děvčě ,děv-
če‘, Jg ,děvče‘) — Odvozeno od dievka přechýlením k neut-
ru, specifikací.

fešák, fešačka  jen nář.; SSJČ nář., SSJ — Základ přejat z angl.
přes něm.

frajer, frajerka  jen nář.; Jg frejíř, frejířka, SSJČ též frajír, vše
nář., SSJ hovor., pol. — Přejato z něm.

galán, galánka  Kt, SSJČ nář. a též ob. expr. (SSJ jen m. galán,
poněkud pejor. ,muž, který je velmi zdvořilý a úslužný
k ženám, milenec‘) — Přejato ze španělštiny přes němčinu.

chlapec  Jg, SSJČ (stč. ,mladík‘, SSJ hovor. ,mladý svobodný
muž‘) — Specifikací od chlap.

milý, milá  stč., Jg, SSJČ, SSJ — Substantivizací a specifikací ad-
jektiva. Psl. *milъ.

nevěsta  v sled. významu jen nář.; Bš (stč. i SSJČ ,dívka, která se
vdává‘) — Přenesením. Psl. *nevěsta ,mladá žena, nevěsta‘
je asi prastará složenina.

panna  SSJČ poněkud zast., Bš hanl. (Jg ,děvče, mladá žena‘) —
Od pán pomocí sufixu -na označujícího dceru (srov.
kněžna).

ženich  v sled. významu jen nář. (SSJČ i SSJ ,muž, který se uchází
o ženu s cílem svatby‘) — Přenesením. Psl. *ženichъ, pů-
vodně složenina.

5    galán, galánka Ju 7 — frajer, frajerka Ru 4 — chlapec Ju 5 — milej, milá Po 1, Ju 2, 6, Ru 2, 4, 5 — holka Ju 2–5 — hoch Ju 1–3, 5

6    AJŚ 701 (galan-ka)

Pv