svincká houba 311, 313

zła huba

kalabjena 664, 665, 65

gemba (gamba 740, 741)

muchomura

mušyra (mušajirka 804, muchavjyrka 806, mušara 815, 822, mušora 830)

S          koncprd(a) 101, habáň 680, žedák 651, plzák 727

N          otravná, truťinová, giftová, špatná, ďivoká, planá, besná, nejedlá, smradlavá houba/huba

2                 Pojmenování pro nejedlou a jedovatou houbu se v nářečích neliší. Kromě několika málo druhů sbíraných jedlých hub byly vlastně všechny neznámé houby považovány za jedovaté.

Nář. výrazy se diferencují lexikálně a slovotvorně (typem pojmenování: dvojslovné × jednoslovné: např. psí houba × psárka, slovotvornými sufixy: např. psák /pśok/ × psárka × psinec).

Tradiční pojmenování jsou motivována špatnou vlastností, škodlivostí hub. Zpravidla je špatná vlastnost naznačena adj. přívlastky odvozenými od jmen živočichů (psí, hadí, žabí, kravský, svinský); ty určují subst. houba, kozák, hřib. Z těchto dvojslovných označení vznikla pak běžná univerbizovaná pojmenování jako psák, haďor, žabina, kravina.

V některých oblastech českého národního jazyka ustálený jednoslovný termín pro sledovaný designát chybí. Místo něho tam byla zapsána více nebo méně stabilizovaná dvojslovná spojení s nejčastějším adj. jedovatá (houba). Zcela ojedinělá popisná pojmenování s adjektivy otravná, špatná, planá, divoká, nejedlá, besná (houba), tvořená patrně ad hoc, jsme na mapu nezakreslili. Rozsah starého mor. krácení huba × houba zachycuje mapa II-88 jedlá houba.

Na Moravě a ve Slezsku se v oblasti uvedených dvojslovných označení místy užívá pro nejedlé nebo jedovaté houby též výrazů mušira, muchomůra, zcela výjimečně i habáň. V těchto případech nabyly názvy specifických druhů nejedlých hub významu obecnějšího.

Náš výzkum byl doplněn údaji z KLA.

3                 Pozoruhodný je protiklad většinových jednoslovných označení (zvl. prašivka, žabina, psák) a označení dvojslovných (např. jedovatá houba).

Téměř na celém území Čech, na jz. Moravě a v dol. Pomoraví se vyskytuje slovo prašivka, na východ a sever odtud leží velká oblast se slovem žabina (na jejím vých. okraji v slovotvorné variantě žaběna). Z jednoslovných pojmenování tvoří menší nebo větší kompaktní celky výraz kravina (na Plzeňsku a Prostějovsku), gemba (na Valašsku), dále kalaběna (na Litovelsku), psák (na pravém břehu Ostravice), psárka (zejména v oblasti mezi Odrou a Ostravicí) a haďor (na Těšínsku), hadinec (na Kroměřížsku). Slov mušira, muchomůra se v sledovaném významu užívá zpravidla dubletně zvláště ve vých. okraji střm. nářečí a na Opavsku a Hlučínsku. Podle KLA uvedené pojmenování označuje všechny nejedlé, popř. jedovaté houby na oblasti daleko větší.

Dvojslovná pojmenování jsou charakteristická pro vých. polovinu Moravy a záp. úsek Slezska. Častá jsou též na záp. okraji Čech a na širším Třebíčsku; zde ale většinou v dubletě s výrazem jednoslovným. Převládá spojení s adj. jedovatá, jen z Manětínska je četněji doloženo také adj. kravská a ze Vsetínska adj. psí. Téměř ke všem těmto spojením existují odpovídající univerbizované výrazy.

Pokud jde o slovo plzák, náš výzkum je zachytil pouze z lokality sev. od Uh. Brodu, KLA je však bohatě dokládá ještě ze Vsetínska (zde navíc v slovotvorných a hláskoslovných obměnách plzoň, plzáň, plzaňa a plcáň, plcák).

4    gemba  jen nář. (pol. gąbka ‚mořská houba‘) — Psl. *gǫba; forma se souhl. g a s rozloženou retnicí jako prostředky expresivity.

habáň  jen nář. — Snad rozšířením významu (SSJČ habán ‚choroš‘).

hadí houba  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování.

hadinec  jen nář. — Od had, popř. univerbizací spojení hadí hřib.

haďor  jen nář. — Viz hadinec.

jedák, jedováč, jedovál, jedovák, jedovatina  jen nář. — Od adj. jedovatý, popř. univerbizací spojení jedovatý hřib, jedovatá houba.

jedovatá houba  jako sousloví jen nář.; SSJ jedovatá huba, pol. jedovity grzyb — Slovní spojení.

kalaběna  jen nář. — Nejasné. Nepochybně jde tu o stejný základ jako u nář. výrazů kalaba ‚nepříjemnost‘, kalabačný ‚churavý‘ Bš.

koncprd(a)  jen nář.; ALJ komprda Jilemnicko (ALJ komprdák Humpolec ‚křemenáč‘) — Nejasné, složenina.

kravina  v sled. významu jen nář. (Kt též kravěna ‚druh houby‘) — Rozšířením významu nebo univerbizací spojení kravská houba, viz tam.

kravská houba  jako sousloví jen nář.; Jg ‚každá neznámá houba‘ — Dvojslovné pojmenování.

muchomůra  jen nář. — Složenina, rozšířením pův. významu ‚muchomůrka‘.

mušira  jen nář. — Univerbizací z muší houba, rozšířením pův. významu ‚muchomůrka‘.

plzák  v sled. významu jen nář. — Od adj. plzký ‚slizký‘.

prašivá houba  SSJČ říd. (Jg ‚muchomůrka‘) — Sousloví, srov. prašivka.

prašivka  SSJČ (Jg ‚muchomůrka‘) — Univerbizací spojení prašivá ‚špatná‘ houba.

psák (pśok)  jen nář. — Univerbizací ze spojení psí hřib.

psárka  v sled. významu jen nář. — Univerbizací ze spojení psí houba.

psí houba  jako sousloví jen nář.; pol. psi grzyb — Dvojslovné pojmenování.

psinec  v sled. významu jen nář. — Univerbizací ze spojení psí hřib.

svinská houba  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování.

zlá houba  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování.

žaběna  jen nář. — Univerbizací ze spojení žabí houba.

žabí houba  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování.

žabina  SSJČ ob. (Kt ‚druh hub‘) — Viz žaběna.

židák  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu.

5    prašiu̯ka Po 1, Ju 1, 2 — prašifka Ju 2–4 — prašivá houba Ru 2 — otravná houba Ju 5 — votravná hóba Ju 6 — otravný hřib Ju 7 — jedovatá hóba Ju 6 — jedowatá houba Po 1 — otravičná houba Ru 3 — hadová, hacká, jedová pečirka Ru 5

6    ASJ IV 47 (pl.), AJŚ 166, OLA 448

Bh