fofrňik

fachel 738, 810, 811, 818, 830

fukar (fukár 677, fukárek 677, 685) — fugar

fukač

koňík

pucmašina

burdak (též burďák 738, burgač 815)

vjetrňik 154, 514

             vjetrák 124, 161

rajtar 751, 752

S          bubínek 117, vau̯ach 732

2                 Na mapě je zachyceno zeměpisné rozšíření nář. pojmenování pro jednoduché zařízení, jímž se prouděním vzduchu zbavovalo obilí lehkých příměsků (např. plev, slámy, prachu), popř. se též třídilo podle velikosti. Mlýnek se skládal z větráku a z několika vyměnitelných sít. Pohon měl ruční (na kliku) nebo později též (řídce) motorový. Na Moravě byl opatřen síty, v Čechách býval někdy i bez sít. Oba typy, tedy se síty i bez nich, se pojmenováním neliší. Podle údajů informátorů se užívalo v Čechách výrazu mlýnek pro stroj se síty, výrazu fofr pro zařízení se síty i bez nich a výrazu fukar pro zařízení bez sít. Při dubletním výskytu výrazů mlýnek a fofr informátoři často uváděli, že jde o zařízení totožná, někdy však definovali fofr jako starší stroj na vyvolávání větrného proudění.

Vedle rozdílů lexikálních dokládá nář. materiál též rozdíly slovotvorné (větrník × větrák, fofr × fofrník, fukar × fukač) a hláskoslovné (např. fukar × fugar, fofr × fochr).

Řada zaznamenaných nář. ekvivalentů vznikla buď přenesením, nebo specifikací významu. Mezi přenesenými výrazy tvoří výraznou skupinu ty, které vznikly na základě podobnosti sledované reálie se zvířaty, např. koník, valach, burdak (burdak nář. ‚býk‘).

3                 Základní trichotomii výrazů mlýnek, fofr a fukar (s variantami) doplňují regionalismy koník (jz. okraj Moravy), burdak (větší část slez. nář.), pucmašina (stř. část svč. nář.), fachel (porůznu ve stř. části slez. nář.) a rajtar (jižně od Vsetína).

Nejrozšířenějším pojmenováním je výraz mlýnek. Byl zapsán v podstatě v celých Čechách, v jz. polovině Čech a na záp. Moravě (mezi Třebíčí a Mikulovem) pak jako výraz jediný.

V sv. polovině Čech se vyskytuje označení fofr (často vedle slova mlýnek), ze zč. okraje a odděleně z již. Opavska je doložena varianta fochr.

Pro většinu Moravy je charakteristický výraz fukar; hlásková obměna fugar tvoří mikroareály jižně od Kyjova a sv. od Vsetína. V Čechách se výraz fukar vyskytuje porůznu ve střč. nář. V již. části záp. skupiny slez. nář. s přesahem do přilehlého úseku nář. vm. a na Jablunkovsku byla zapsána slovotvorná varianta fukač.

4    bubínek  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

burdak  jen nář; Kt mor. a slez., Bš — Přenesením nář. výrazu pro býka (na základě podobnosti).

fachel  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Fächer).

fofr  Kt, SSJČ zast. ob., Bš fofar Zábřežsko (Jg, též fofrovka — oba „nástroj ve mlýně k vyvětí plev z krup“) — Hláskovou obměnou přejatého něm. výrazu (raně novohornoněm. focher).

fofrník  jen nář. — Od fofr; viz tam.

fochr  SSJČ zast. ob. — Přejato z něm. (raně novohornoněm. focher).

fugar  jen nář. — Z fukar (viz tam) se sekundárním -g-, signalizujícím přejaté slovo.

fukač  v sled. významu jen nář.; Kt laš., Bš — Slovotvornou adaptací z přejatého fukar, viz tam.

fukar  Kt, SSJČ zeměd. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (raně hornoněm. fucker), dodatečně patrně přikloněno k zvukomalebnému slovesu fúkat.

koník  v sled. významu jen nář., Kt u Boskovic — Přenesením.

mlýnek  Jg mlejnek, SSJČ, pol. młynek (Jg též „nástroj ve mlýně k vyvětí plev z krup“) — Formál. dem. ke mlýn; specifikací.

pucmašina  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm.

rajtar  jen nář. (Kt(Bš) rajta ‚říčice, řešeto‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Reiter ‚síto‘).

valach  v sled. významu jen nář. Kt na Mor., Bš ‚malý fukar‘ (Jg „dřevěný nástroj podobný řezací stolici na sekanku, mající dno dírkovaté, skrze kteréž dírky símě neustálým dřevěných palic potřásáním propadává, plevy ale pro lehkost svou vyvrženy bývají“, SSJČ zeměd. zast. ‚mlýnek na čištění lněného semene‘) — Přenesením.

větrák  Kt, SSJČ zast. ob. zeměd. — K větrat.

větrník  v sled. významu jen nář. (Jg „nářadí k větru se vztahující“, SSJČ ‚větrný mlýn‘) — K větrný.

5    mlejnek Po 1, Ju 3–5, Ru 3, 4 — fofr Ju 1, 2, 4, Ru 2, 3 — fukar Ju 6, 7 — fukár Ju 7 — fugar Ru 5 — vjetrnáč Ru 1 — vjetrňač Ju 5

6    ASJ IV 156, AJŚ 133, AJPP 113

Ši