ČJA 3

90 velkooké obilní síto (679a) —

1    M         (h)ouhrabečňice (ouhrabečice 115) — hourabečňice — uhrabečňice

(h)ouhrapka

ouhrabačka 211 — uhrabačka 136

(h)ouhrabečňík — uhrabečňik

uhrapčák 132 (uhrabečák 132)

(v)ohrabečňice

ohrapčanka (ohrapčaňa 832)

vohrabečňík 501, 506

ohrapčák

drobofka

bramboračka 102, 104

bramborka 101

lejtro 323, 324

S          okačka 220, rizle 306, rajta 736

2                 V nářečním označení velkookého obilního síta byly zjištěny vedle diferencí lexikálních především četné rozdíly slovotvorné (např. úhrabečnice × úhrabačka × úhrabečník, úhrabečnice × ohrabečnice) a hláskoslovné (např. ouhrabečnice × hourabečnice × úhrabečnice). U výrazů s předpokládanou původní předponou *ǫ- (ve spisovném jazyce ú-) byly téměř na celém území zaznamenány podoby s náležitými střídnicemi za výchozí dlouhou nosovku (srov. PRO D 1abc) a podobně jako v případě výrazu úhrabky a jeho obměn (srov. mapu III-85 úhrabky) vycházíme v komentáři z podoby s náslovným ou-, od něhož lze ostatní pravidelné hláskoslovné varianty odvodit.

Mapována jsou pouze označení terminologické povahy, tzn. pojmenovávající výhradně jednooké síto. V oblastech, které jsou vymezeny šrafováním, se zvláštního termínu neužívá a denotát je zde označován výrazem shodným s obecným pojmenováním obilního síta, např. síto, řešeto, říčice atp., viz III-89 obilní síto; místy se pak víc užívá zpřesňujícího adjektivního atributu, jenž se shoduje s lexikálními areály vymezenými na mapě III85 úhrabky (např. adj. úhrabečný, drobový), popřípadě přívlastku řídký, velký, hrubý. Do mapování nebyla zahrnuta pojmenování zvláštních sít určených k prosívání již konkrétních plodin, např. hrachovka, koukolka, jetelka, či jiných sypkých látek (popelka, prachovka). Svč. regionalismy bramboračka/bramborka jsou však ekvivalenty náležitými, jak ukazuje srovnání s materiálem z KLA.

3                 K lexikální diferenciaci dochází pouze na okrajových částech zkoumaného teritoria. S výjimkou sz. Čech a Rakovnicka (s výrazem drobovka), podkrk. úseku (s označením bramboračka/bramborka) a již. Klatovska (s dialektismem lejtro) se objevují na zkoumaném území slovotvorné varianty s kořenem -hrab- (v celých

Čechách s výjimkou záp. a již. částí, místy ve střm. nář., dále v dial. vm. a ve vých. části slez. nář.). Zatímco čes-
ká nářečí v užším smyslu a záp. polovina Moravy dokládají deriváty s předponou ú- (> ou-, ve vých. Čechách po
zkrácení u-), odlišuje se vých. část území prefixem o-.

Územně nejrozšířenějším slovotvorným typem jsou ekvivalenty tvořené příponou -ice: ouhrabečnice (stř. část střč. nář., sev. polovina nář. jzč., většina svč. dial. s výjimkou jejich sev. úseků a Vysokomýtska, na Moravě Zábřežsko, Boskovicko a Znojemsko), případně její hlásková obměna hourabečnice (menší areál vých. a jv. od Plzně), dále uhrabečnice (sv. úsek svč. nář.); v oblasti mezi Jindřichovým Hradcem, Českými Budějovicemi, především však ve vm. nář. a na úzkém pruhu území na východ od Brna je běžná varianta ohrabečnice. V jv. polovině střč. nář. tvoří kompaktní areál výraz ouhrabka; ten se dokládá odděleně i ze sev. Čech a ojediněle ze záp. Moravy. Inventář variant ženského rodu doplňuje forma ohrabčanka (oblast slez. nář. mezi Ostravicí a Odrou). Slovotvornou variantou úhrabečník se vyděluje širší Vysokomýtsko, ze sousedního Novoměstska (s přesahem na Tišnovsko) se dokládá podoba ouhrabečník. Na sev. Novoměstsku se objevuje varianta ohrabečník. Vých. od řeky Ostravice byl zapsán název ohrabčák.

Na ostatním území jsou běžná označení obecná (případně se zpřesňujícími přívlastky). Těchto neterminologických výrazů se tedy užívá v záp. a již. oblastech Čech, dále v Podkrkonoší, na Moravě téměř v celé oblasti střm. dial. a dále na většině území slezských nář.

4                 Ze slovotvorného hlediska vznikla většina výrazů univerbizací ze spojení vyjadřujících účel použití (např. úhrabečná říčice či říčice na
úhrabky → úhrabečnice, ohrabečný přetak → ohrabečník, přetak na ohrabky → ohrabčák). Rodové formy mask. a fem. patrně souvisí s obec-
ným označením síta na obilí, jak dokazuje srovnání s obecným označením na mapě III-89 obilní síto, např. říčice → ouhrabečnice, ohrabečni-
ce, tok → úhrabečník, přetak → ohrabčák; v tomto díle se zevrubnou charakteristikou příslušných fundujících výrazů nezabýváme.
Odkazujeme na příslušná hesla v odd. 4 uvedené mapy.

bramboračka, bramborka  v sled. významu jen nář. — K subst. brambor.

drobovka  jen nář. — K droby nář. ‚úhrabky‘.

hourabečnice  jen nář. — K hourabky nář. ‚úhrabky‘.

lejtro  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Leiter).

ohrabčák, ohrabčanka, ohrabečník  jen nář. — K ohrabky.

ohrabečnice  jen nář.; Kt na Moravě a ve Slezsku, SSJČ zast. ob. — K ohrabky.

okačka  jen nář. — Od subst. oko na základě motivace ‚mající velká oka‘.

ouhrabačka  jen nář. — K ouhrabky.

ouhrabečnice  Jg, Kt úhrabečnice, Kl úhrabnica, SSJČ zast. ob., též úhrabečnice zeměd. říd. — K ouhrabky.

ouhrabečník, ouhrabka  jen nář. — K ouhrabky.

rajta  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Reiter).

rizle  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm., souvisí s rieseln ‚sypat se (o zrní, písku atp.)‘.

uhrabačka, uhrabčák, uhrabečnice, uhrabečník  jen nář. — K uhrabky nář. ‚úhrabky‘.

5    ouhrabečňice Ju 1–3, Ru 3 — ouhrabečňik Ju 4 — uhrabečňice Po 1

6    —

Kl