ČJA 3

9 podruh (635)

1    M         podruh

hofer (též 621, 635, hófer 657, 658, 660, hofr 724, 725, 807, hoferňik 813, též hoferák 619)

kumorňik

potkomory 824, 827

N          deputátňík

2                 Mapa zachycuje nářeční názvy pro podruha, tj. pro osobu, která nemá vlastní usedlost, bydlí v podruží (najímá si byt) a nájemné zpravidla odpracovává.

Vedle lexikálních rozdílů byl zaznamenán také rozdíl slovotvorný (komorník × podkomorý).

Všechny výrazy mají mírně hanlivé zabarvení.

Pro ženu podruha nářeční výzkum dokládá slova hoferka, hofrava, hoferkyně.

Protože jde o jev už dávno přežitý, v mnoha lokalitách nebylo jeho pojmenování zaznamenáno; v tomto směru nepřináší více údajů ani KLA.

3                 V Čechách, na záp. Moravě (zhruba po řeku Svitavu) a též na Zábřežsku se užívá výrazu podruh.

Pro vých. polovinu Moravy a větší část Slezska je příznačné označení hofer.

Na východní polovině Slezska byla zapsána slova komorníkpodkomorý.


4    hofer  jen nář.; stč., Jg, SSJČ nář., SSJ hofier — Ze středohornoněmeckého hovaere ‚majitel dvora‘, posunutím významu.

komorník  v sled. významu jen nář.; Jg, pol. komornik (SSJČ ‚osobní


panský služebník‘) — Od komora ‚malá vedlejší místnost‘, případně komorný.

podkomorý  jen nář. — Ke komora.

podruh  stč., Jg, SSJČ, hluž. podružnik — Od druh.

5    podruh Po 1 — hofer Ju 7

6    AJK 144

Bt