ČJA 1

89 střevíc (611)

1    M         střec (sřevíc 462, 630) — třevíc — střejc — třejc

střevik (střevyk 801, střejik 801–803)

střív (štrjév 755)

S          strevica 756

2                 Z trojice tradičních výrazů označujících různé typy obuvi (srov. I-88 bota) sledoval výzkum slovotvornou diferenciaci nář. pojmenování pro střevíc, tj. nízkou ženskou obuv zpravidla s páskem. Kromě rozdílů hláskoslovných ((s)třevíc × (s)třejc) mapa postihuje především diference slovotvorné způsobené přechodem pračeského ьjo-kmene (*črěví) k jo-kmenům (pomocí sufixu -c: střevíc) nebo k o-kmenům (střív; též pomocí sufixu -k: střevík).

3                 Pojmenování střevíc je typické pro celé území Čech a Moravy s výjimkou sev. části Slezska, kde je jeho slovotvorná varianta střevik. Archaická podoba střív vytváří malý areál na Valašsku a ojediněle se vyskytuje též na Zábřežsku a na Kopanicích. V dubletě s výrazem střevíc se místy, zvláště ve střč. a jzč. nářečích, objevuje jeho hláskoslovná obměna třevíc. Forma (s)třejc tvoří kompaktní oblast na Domažlicku.


4    strejc  jen nář. — Jzč. hláskovou změnou ze střevíc (-evi- > -ej-). Viz střevíc.

střevíc  stč. střeví, Jg střevic, SSJČ — Psl. *červьjь (rozšiřováno o -cь, -ca nebo o -kъ) metatezí a stažením změněno v črěví, to po vzniku ř dalo disimilací třěví i střěví (začáteční stř- je výsledkem analogie podle slov s náležitým náslovným skupením stř-) a pomocí sufixu -c třevíc i stře-

víc. Obě varianty kolísaly podobně jako třešně/střešně.

střevice  jen nář.; SSJ črievica — Viz střevíc.

střevik  jen nář.; pol. trzewik — Viz střevíc.

střív  jen nář.; Bš — Viz střevíc.

třejc  jen nář. — Viz střejc, střevíc.

třevíc  stč. čřěví, třěví, Jg třevic, hluž. črij — Viz střevíc.


5    střevíc Ju 3, 6, Ru 2, 5 — střevíc Po 1, Ju 2, 4, Ru 4 — třevíc Ju 3, 5, Ru 2, 3, 5 — třevic Po 1, Ju 1, 2, Ru 4 — ňíský jančár Ju 7 — pérka Ru 4

6    SSA 6, 74, 75

Pv