ČJA 3

87 velký koš (na úhrabky) (674) —

1    M         (h)ouhrabečňík — uhrabečňik

(h)ouhrabečňák (též 611, 643, ó- 714, 716)

(h)ouhrabečák — uhrabečák 132,134, 136

(h)ouhrapčák 111, 612

(h)ouhrabák (-ňák 628, úhrabňík 734) — hourabák

ouhrabečňice 240, 414, 422, 434 (ouhrabňice 422)

(v)ohrabečňík 321, 616, 746,750

(v)ohrabečňák

(v)ohrabečák

(v)ohrabák 308, 713

(v)ohrapčák

plevák

plevňík 220, 734 (plevňák 148, 718)

drobák

drobovák 314, 316

strišák 312, 327

strišňice (striška 247, strišna 334)

krúsna — krošna 238, 328

krušák 223

núše

núška (též 433)

nošák 251, 253, 406

koráb

lubák

vopálka (též 457)

fimfas 462, 465, 506 (finfas 453, 601, fimpas 440, fjimpas 440, filpas 416, filfas 512)

koš — kúš (kúšák 336)

košaťina 407, 409

N          bedňák 411, dvouušňák 408, 421, mňeřičák 148, kravák 213, přidávák 227, 256, přidávačka 226, 240, 250, 252, barka 238, šimkáč 325

2                 Otázka byla původně zaměřena na zjištění nářečních názvů velkého okrouhlého koše upleteného z proutí, určeného zpravidla k odnášení úhrabků. Výzkumem se zjistilo, že mnohde – zejména v Čechách – se koše okrouhlého tvaru neužívá a nádoby určené k podobnému účelu mají jiný tvar (hranatá nůše, místy i hranatý koráb), případně jsou opatřeny popruhy (např. nůška 433, stryšnice 335). Označení terminologické povahy vystihující účel použití koše (na úhrabky) byla zjištěna zejména na Moravě, v Čechách pak v svč. nář. a na záp. okrajích. K odnášení úhrabků neexistuje v Čechách zpravidla speciální nádoba; užívá se koše, nůše, jež mohou sloužit též k odnášení plev atp. (srov. plevák), srov. též III-167 krosna. Ve vých. okraji jzč. nář. se užívá opálky, mělké oblé proutěné nádoby. Podobného rázu by mohl být zřejmě název fimfas (Jg finfas „velká opálka“), vyskytující se poblíž areálu slova opálka. Nářeční materiál obsahoval navíc výrazy označující proutěné koše zpravidla menších rozměrů, které slouží jako nádoby, z nichž se „přidává krmení dobytku“ (přidávák, kravák). Ty jsme jako neekvivalentní z mapování vyloučili. Stejně tak nebyla registrována na mapě pojmenování utvořená ad hoc (dvouušňák) a ojediněle se vyskytující označení speciálních košů (měřičák), nepotvrzená srovnáním s materiálem z KLA a z ALJ.

V nář. materiálu byly zjištěny četné diference lexikální a slovotvorné, v menší míře hláskoslovné (např. ouhrabák × hourabák, koš × kůš). Slovotvorné rozdíly se soustřeďují zejména na výrazy se základem -hrab- (např. ouhrab- × ohrab-, ouhrabečník × ouhrabečňák × ouhrabečák × ouhrabák).

Výraznou dichotomii tvoří na jedné straně obecná nespecifikovaná označení koš, nůše, krůsna, lubák, příp. stryšák (včetně obměn) a pojmenování jednoznačně terminologické povahy typu ohrabák, plevák, drobák na straně druhé. Pojmenování koš bývá doplňováno specifikujícími přívlastky (např. ouhrabečný – jz. Morava, ouhrabeční – široké Novoměstsko, podorlický úsek, území mezi Prahou, Mladou Boleslavi a Kolínem, uhrabeční – podorlický úsek, ohrabečný – slez. nář., Litovelsko, Vsetínsko), jež jsme do závěrečného mapování nepojali. V jzč. dialektech byl však registrován soustavnější výskyt výrazu koš (kůš) bez uvedených specifikujících přívlastků. K rozdílům předponového ou-u-) × o- se blíže nevyjadřujeme, jednotlivé deriváty zde odpovídají stavu zaznamenanému na mapě III-85 úhrabky a v příslušném komentáři je o tomto problému pojednáno.

3                 Nářeční výrazy se člení do mnoha areálů. Lze konstatovat, že na Moravě je situace přehlednější; v Čechách je bohaté areálové rozvrstvení ekvivalentů zřetelněji patrné v nář. svč. a jzč.

Největšího územního rozšíření dosahuje slovo koš, které se objevuje takřka na celém území (v jzč. dial. v obměně kůš). Ekvivalentem nůše se vyděluje záp. část jč. nář. Pro záp. Strakonicko je příznačná forma nůška. Na Sedlčansku byla zapsána varianta nošák.

Výrazy se základem -hrab- jsou charakteristické pro zč., svč. a slez. nář., dominantní jsou však na Moravě. Izoglosa předponového ou- × o- probíhá Moravou severojižním směrem. Nejrozsáhlejší území pokrývají na Moravě výrazy na -ňák (ouhrabečňák v záp., ohrabečňák ve vých. polovině Moravy). Malé areály zde tvoří formy na -ák (ouhrabečák – oblast mezi Třebíčí, Znojmem a Moravským Krumlovem, ohrabečák – centrální úsek střm. dial.). Varianta ohrabčák byla zachycena v slez. nář., zejména v jejich stř. části. Ekvivalent ouhrabečák byl zapsán dále ve stř. části svč. dialektů. Jen v Čechách byla zaznamenána forma ouhrabák (sev. Mladoboleslavsko) a obměna hourabák (již. Plzeňsko). Zejména z Královéhradecka doložil výzkum variantu ouhrabečník, pro Litomyšlsko je příznačná obměna uhrabečník. Forma ouhrabečnice se objevuje ojediněle na Strakonicku.

Výraz plevák vytváří areály v svč. nář. Od Mladé Boleslavi zasahuje úzkým pruhem území jižním směrem až k Pelhřimovu. Další označení mají z hlediska územního rozšíření charakter okrajových regionalismů: V lounském úseku tvoří mikroareál slovo lubák, na sz. Plzeňsku (a odděleně v lounském úseku) výraz drobák, na již. Příbramsku koráb, na vých. Strakonicku krůsna (s paralelami krošnakrušák na Rakovnicku). Na širším Rakovnicku je běžné pojmenování stryšnice. Podél zemské hranice čes.-mor. zaznamenal výzkum název fimfas, mezi Jindřichovým Hradcem a Jihlavou se vyděluje malá oblast označení opálka.

Stav ve městech se nezjišťoval.

4                 Většina výrazů vznikla univerbizací ze spojení vyjadřujících účel použití uvedeného koše (na úhrabky, plevy, ouhrabečná nůše, drobo-
vý koš
). Rodové formy maskulina a feminina souvisí s obecnými označeními koš, nůše (ouhrabečník, ouhrabečnice). U slov se základem
-hrab- a -drob- se zevrubnou charakteristikou fundujících výrazů v tomto oddíle nezabýváme; odkazujeme na příslušná hesla v oddíle 4 mapy
III-85 úhrabky.

drobák, drobovák  jen nář. — K nář. droby ‚úhrabky‘.

fimfas  jen nář.; Jg finfas mor. „velká opálka“ (Jg filfas „košík v rudnictví“) — Adaptací výrazu přejatého z něm.

hourabák  jen nář. — Od nář. hourabky ‚úhrabky‘.

koš  v sled. významu jen nář. (stč. též kóš, Jg, SSJČ, SSJ a hluž. koš, pol. kosz, u všech v nespecifikovaném významu) — Specifikací.

kůš  jen nář. (Jg v nespecifikovaném významu) — Hlásková obměna výrazu koš uchovávající starou kvantitu kořenné samohlásky.

koráb  v sled. významu jen nář. (Jg „nádoba picí“) — Patrně ke koráb nář. ‚kůra‘ na základě motivace ‚koš zhotovený z kůry‘.

krošna  jen nář. (Jg mor., též krosna, SSJČ a pol. krosna, SSJ krošňa, u všech ‚koš, nůše na přenášení věcí na zádech‘) — Hlásková obměna slova krosna, psl. *krosna, krosno patrně vlivem slova mošna, specifikací.

krůsna  v sled. významu jen nář. (stč. krósna, krosně, Jg, Kt též krůsně v Krkonoších, SSJČ též krusna, obojí zast. a nář., u všech ,koš, nůše na přenášení věcí na zádech‘) — Viz krošna, podoba uchovávající starou kvantitu kořenné samohlásky.

krušák  jen nář. — Ke krůsna.

košatina  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ ‚plochý nízký koš; něco spleteného vůbec‘) — Ke koš, specifikací.

lubák  jen nář. — Ze spojení lubový koš, koš zhotovený z lubů. Lub < psl. *lubъ ‚podkorní vrstva dřeva‘.


nošák  jen nář. — K nosit.

nůše  v sled. významu jen nář. (stč. nóšě ‚nosidlo k přenášení nějakého materiálu‘, Jg „náčiní, v kterém se něco nosí, zvláště koš pletený z proutí“, SSJČ ‚proutěný koš s popruhy k nošení na zádech‘, SSJ noša ‚batoh s popruhy určený k nošení na zádech‘) — K nosit, specifikací.

nůška  v sled. významu jen nář. (Jg a SSJČ dem., SSJ noška dem.) — Od nůše, viz tam.

ohrabák, ohrabčák, ohrabečák, ohrabečňák, ohrabečník  jen nář.; Kt ohrabčák (Kt ohrabečný koš, SSJČ ohrabečný adj.) — K ohrabky.

opálka  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚ošatka‘) — Přenesením.

ouhrabák, ouhrabčák, ouhrabečák, ouhrabečňák  jen nář. — K ouhrabky.

ouhrabečnice  v sled. významu jen nář.; Jg, Kt úhrabečnice (SSJČ ouhrabečný, úhrabečný adj.) — K ouhrabky.

ouhrabečník  jen nář.; Jg též ouhrabník, Kt úhrabečník, úhrabník. — K ouhrabky, viz ouhrabečnice.

uhrabečák, uhrabečník  jen nář.; Kt úhrabečník (SSJČ úhrabečný adj.) — K nář. uhrabky ‚úhrabky‘.

plevák, plevník  jen nář. (Jg plevný koš, SSJČ plevový, plevný adj.) — K pleva (psl. *pelva ‚šupinovitý obal zrna v klasu‘).

stryšák, stryšnice  jen nář. (Jg stryšní adj. „strych obsahující“) — K strych ‚korec, stará dutá míra‘, to z něm.

5    koš na uhrapki Po 1 — koš na plevi Ju 1 — plewowej koš Po 1 — pleňi koš Ju 2 — košar Ju 7 — košár Ru 4 — koterica Ju 6

6    —

Kl