kučit (též klučit 719)

kučovat (kułčovať 816) — krčovať 668 (kurčovať 726, korcovać 835, 836)

vindávat (též 336)

N          choďit na pařezy (jít 508, 667, iść 821), tahat 326, 328, trhat 745 (targac’ 833, 834)

2                 Byla zkoumána nář. pojmenování pro činnost ‚dobývat pařezy‘, tj. s úsilím je vykopávat.

Zjištěné nář. výrazy se diferencují lexikálně a slovotvorně (dobývat × vydobývat, kučit × kučovat). Časté je zpřesnění slovesa prefixem vy- s prostorovým významem ‚směřování zevnitř ven‘.

Místy v nář. už neexistuje termín, místo něho se užívá slovesa s obecnějším významem, např. vyndávat.

Z mapování jsme vyloučili vazby chodit/jít na pařezy a slova označující činnost podobnou, např. škubat, štípat, sekat, tahat, vyvracet, vyrubovat apod.

Na této mapě jsou zaznamenány pouze slovesné nář. ekvivalenty; označení závazného předmětu nebylo sledováno (viz II-84 pařez).

3                 Základní lex. protiklad představují slovesa dobývat a kopat. Ostatní výrazy mají charakter málo rozšířených reliktů.

Sloveso dobývat se vyskytuje na většině území jzč. a střč. nář. s přesahem na záp. Moravu. Tvoří též samostatný areál v Podkrkonoší. Podoba vydobývat je typická pro sev. a jz. Brněnsko. Ostatní území Čech a Moravy charakterizuje pojmenování kopat, to vytváří též odděleně malý areál na Českobudějovicku a Doudlebsku. Slovesa vykopávat se užívá na vých. Brněnsku a rozptýleně zejména ve stř. části vm. nář. Na Valašsku jsou rozšířeny slovotvorné varianty kučit (sev. část) a kučovat (Vsetínsko). Zč. okraj s Chodskem a Manětínskem se vyděluje výrazem vyndávat.

Další nář. pojmenování byla zapsána řídce a rozptýleně.

Ve městech položka nebyla zkoumána.

4                 Většina sloves vznikla specifikací širšího obecného významu. U některých slovníkových dokladů nelze vždy s určitostí stanovit, zda
jde o sledovaný význam ‚dobývat pařezy‘, nebo o význam širší, nespecifikovaný. Nebyla-li ve slovnících zapsána sekundární imperfektiva,
uvádíme doložený perfektivní tvar téhož slovesa.

dobývat  SSJČ dobývat pařezy (Jg, SSJ dobývať, pol. dobywać, hluž. dobyć, u všech nespecif.) — Imperfektivum k dobýt, psl. *dobyti.

kopat  v sled. významu jen nář. (stč., Jg, SSJČ, SSJ, pol. kopać, u všech nespecif.) — Psl. *kopati.

krčovat  jen nář.; Jg, pol. karczować — Od krč ‚pařez‘ (psl. *krъčь), k němu je paralelní forma klč (ve stejném významu), srov. kučit, kučovat (viz též I-213 špalek, II-84 pařez).

kučit  jen nář.; Jg, SSJČ klučit (stč. klučiti ‚zkopávat pozemek‘, Bš kuľčiť ‚mýtiti, klučovati‘ laš.) — Holub-Kopečný z kluk (psl. *kъlkъ) ‚spleť kořenů při mýcení lesa‘.

kučovat  jen nář.; Kt, Kl kučovať (Bš ‚mýtit les‘) — Od kučit, to obměnou původní podoby klučit.

vydobývat  v sled. významu jen nář.; Kt (Jg, SSJČ, SSJ vydobývať, vydobýjať, pol. wydobywać, hluž. wudobyć, u všech nespecif.) — Prefigovaná podoba k dobývat, viz tam.

vykopávat  SSJČ vykopávat pařezy (Jg, Kt vykopávati strom, kořen, SSJ vykopávať, pol. wykopywać, u všech nespecif.) — Sekundární imperfektivum k vykopat, to z kopat, viz tam.

vyndávat  v sled. významu jen nář. (Jg, Bš vyndat, SSJČ ob. a hovor., u všech nespecif.) — Imperfektivum k vyndat. HolubKopečný vykládají z -ndati (to z adv. onde), vlastně ‚učinit něco ve smyslu předpony vy-‘ s přikloněním k dát.

 

5    dobejvat Ju 3 — kopat Po 1 — kopať Ju 7 — vykopávat Ju 1, Ru 2, 3 — kučovat Ru 5 — krčit Ju 1, 2 — krčiť Ju 7 — korčovat Ju 4 — vindavat Ju 5 — vibírat Ru 4

6    OLA 543

Vj