ČJA 1
83 šle (558)
1 M šle pl.
šlehi
kšandy — šandy
šíry (též 623, 634)
šráky
hozentregy 826, 82 (-g’i 831–836, 84,
hozyntrogy 828, ozntrogy 827, hozndroky 825, též hozntraky
817, též ozntráke 645, též
tróge 650)
S šlindi 142, 153
N kšandopéri 44, 08, 09, 11, pérovački 01
2 Na mapě se zachycuje zeměpisné rozšíření nářečních pojmenování pro dva (pružné) pásky nošené přes ramena k držení (pánských) kalhot. Lexikální členění rozhojňují rozdíly slovotvorné (šle × šlehy × šlindy) a hláskoslovné (kšandy × šandy).
Většina nářečních pojmenování pro sledovanou reálii označovala původně popruh. Jde o reálii poměrně novou, u kroje ani u pracovního oblečení se jí neužívalo. Zejména v Čechách má stejné označení součást ženské zástěry nebo sukně v podobě pruhů látky vybíhajících přes ramena.
Označení kšandopéry a pérovačky mají charakter slangového výraziva a jsou silně citově zabarvená, proto nebyla mapována.
3 Výrazný je protiklad většinového českého a na celé území pronikajícího pojmenování (k)šandy proti moravskému šráky. Ostatní lexémy šle, šíry i hozentregy zabírají území nepoměrně menší.
Výraz (k)šandy je doložen téměř z celých Čech, ze záp. Moravy, ze Zábřežska a z Litovelska. (Podoba kšandy tvoří souvislou oblast v záp. polovině Čech.) Pronikl nejednou jako dubleta do měst na území s jiným tradičním pojmenováním. Vých. polovina Moravy je charakterizována slovem šráky. Uvedený výraz si podržuje i mluva moravských (též pohraničních) měst.
Téměř v celé svč. oblasti se jako slovo starší nářeční vrstvy uchovává označení šle, shodné se spis. jazykem (to se mimo své tradiční území šíří překvapivě málo, a to pouze do městské mluvy mladé generace na Moravě). Na tuto oblast na čes.-mor. pomezí navazuje území se slovem šlehy. Jádro jeho výskytu se nachází na sev. Novoměstsku.
V opavské nářeční skupině s malými přesahy do sev. okraje vm. nářečí je běžný výraz šíry. V podstatě na přechodná nářečí česko-polská se omezuje výskyt přejatého a bohatě hláskově obměněného slova hozentregy.
4 hozentregy jen nář. — Přejato z něm.
(k)šandy Jg kšandy i šandy (vedle sg. -a), SSJČ kšanda ob., šanda nář., zprav. pomn. kšandy, hluž. šanda ,popruh přes rameno‘ — Forma šandy z něm. nář. Schande, forma kšandy z něm. Geschande.
šíry jen nář. — Přejato z něm.
šle Jg, SSJČ, pol. szelka (kdežto szla ,řemen přes ramena, např. od trakaře‘), hluž. slě — Pův. ,řemen nebo popruh u koňského postroje‘, tak už stč. Přejato z něm.
šlehy v sled. významu jen nář.; Jg, SSJČ nář. (stč. ,popruhy‘) — Snad přitvořeno k šle podle popruhy (Mch). Nelze vyloučit příklon lid. etymologií k šlehati. Viz šle.
šlindy jen nář. — Patrně odvozeno od šle. Nelze vyloučit kontaminaci se sousedním výrazem šandy.
šráky Jg mor., SSJČ zast. ob. — Přejato z něm., změtením s tráky (stč. traky ,popruhy‘).
5 kšandi Ju 3, 5, Ru 2, 3 — šandi Po 1, Ju 1, 2, 4, 6, Ru 4, 5 — šráky Ju 7 — hózentreger Ju 6 — trégery Ju 7 — trégeri Ju 2, 6
6 SSA 6.72
Bh
