ČJA 1

8 vrstevník (1904)

1    M         vrstevňík (vrstovňík 755, 756, vrstenec 325, brstevňík 638, 642, 679, 682, 701, 706, 728, 731, 752, 754, 757, brstevňák 736)

rostenec

ročňák

ročňik 717

ročák 302 (jednoročák 430, 708, stejnoročák 722)

rovňák

rovňík

rovesňík

rovesňák

stářňík (-ňәk)

stárňík

školák

být stejňe starý (b. stejno/stejnak/jednak starý)

být (s ňekím) stáří (též 747, b. stejňe v stáří 301, 303, 304, 310, 315, 316, 318, 321, 328, 331, 409,
424, 426)

být s ňekím stář (v stář 460)

S          rodák 439, 508, regrut 629

2                 Mapa zobrazuje zeměpisné rozdíly v nářečním označení člověka narozeného s někým přibližně ve stejné době. Zjišťovalo se vyjádření substantivní, ale zejména v Čechách takové pojmenování zpravidla chybí a užívá se zde označení opisného, jež je možné i na ostatním území v dubletě s pojmenováním jednoslovným.

Jazykový materiál se diferencuje především lexikálně. Vedle jednoslovných substantivních pojmenování (např. vrstevník, rostenec, stářník) byla zaznamenána označení opisná – kromě spojení být stejně starý byla doložena i archaická vazba být (s někým) (v) stář(í). Jednoslovná pojmenování jsou odvozena od základů substantivních (vrstevník, školák, ročák), adjektivních (stárník, rovňák), ojediněle od základu slovesného (rostenec). V rámci těchto skupin se pak objevují slovotvorné varianty (např. rovník ´ rovňák).

3                 Výrazný protiklad tvoří rozdíl mezi lexikálně diferencovanou Moravou s mnoha jednoslovnými pojmenováními a Čechami, v nichž převažují označení opisná. Vyjádření být stejně starý jako jediný prostředek převažuje v Čechách a na přilehlé části Moravy přesahuje až k Brnu. Vcelku souvislého územního rozšíření dosahuje opisné spojení být s někým (v) stáří v nář. zč. a jč., které se objevuje též na Znojemsku v podobě být stáří. V již. Čechách se vyděluje kompaktní areál s vazbou být (s někým) (v) stář.

Jednoslovná pojmenování jsou v Čechách méně častá a nevytvářejí ucelené areály. Výraznější oblast tvoří jen slovo rostenec, objevující se souvisleji na širokém Mladoboleslavsku, rozptýleně pak i dále v sv. Čechách. V sev. Čechách a roztroušeně i jinde se vyskytuje výraz školák.

Na Moravě byla zaznamenána především označení jednoslovná, substantivní. Největší areál zaujímá pojmenování vrstevník, běžné zvláště ve vých. polovině nář. střm. a ve stř. části nář. vm. V nejvýchodnější části zkoumaného území převládají odvozeniny od základu rov-: rovník v již. úseku nář. vm., rovesník na vých. Vsetínsku a v již. úseku Slezska, na něho navazující rovesňák na Frýdecku a Jablunkovsku a rovňák na ostatním území Slezska. Moravskou jazykovou situaci dotváří areál pojmenování stářník/stárník na západ od Brna; výraz stářník (odvozený od subst. stáře f., jež je doposud zaznamenáno ve spojení být (v) stáří v přilehlém úseku znojemském) byl zapsán mezi Třebíčí a Brnem, podst. jm. stárník (odvozené od adj. starý, které se dokládá v sousední oblasti v opisném spojení být stejně starý) se objevuje na sev. Třebíčsku.

Městské body do výzkumu pojaty nebyly.

4    být s někým (v) stář  — Výraz (v) stář od (v) stáři. Viz být s někým (v) stáří.

být s někým (v) stáří  — Vyjádření opisné pomocí slovesa být determinovaného adv. určením a substantiva stářě původně v předložkovém akuzativu. (Koncové dlouhé í sekundární, příklonem k subst. stáří, popř. přechodem k lokálu téhož subst.)

být stejně starý  — Vyjádření opisné pomocí sponového slovesa být, specifikujícího adv. stejně a adj. starý v nominativu.

regrut  v sled. významu jen nář. (SSJČ rekrut, ob. regrut ,odvedenec‘) — Přenesením. Přejato z fr. přes něm.

ročák  v sled. významu jen nář. — Od subst. rok.

ročňák  jen nář. — Od adj. roční, to od subst. rok.

ročník  v sled. významu jen nář. — Viz ročňák.

rodák  v sled. významu jen nář. — Od psl. základu *rod-.


rostenec  SSJČ zast. a nář. — Souvisí s růsti, psl. *orsti.

rovesňák  jen nář. — Viz rovesník.

rovesník  jen nář.; Jg též rovenník pol. a slc., SSJČ nář., SSJ, pol. rówieśnik, rowiennik, luž. rowjenk — Od západoslovanského kmene *roves- ,stejný‘.

rovňák  jen nář.; Kt u Opavy, Mch mor. — Od adj. rovný ,stejný‘.

rovník  v sled. významu jen nář. (Jg ,společník‘ mor., slc.) — Viz rovňák.

stárník  jen nář. — Od adj. starý, psl. *starъ.

stářník  jen nář. — Od subst. stáře f. ,stáří‘. Viz stárník.

školák  v sled. významu jen nář. — Přenesením ze školák, nář. ,spolužák‘.

vrstevník  Jg též vrstevec, též vrstovník slc., SSJ vrstovník (SSJČ ,člověk žijící s někým ve stejné době, současník‘) — K psl. *vьrstъ ,věk‘.

5    parňák Ju 1, 2 — párovňák Ju 7 — regrut Ru 4 — rostenec Ru 2, 3 — rovňik Ru 5 — vrstevňík Ju 6 — vrstňak Ju 5 — vršňák Ju 6 — sme stejňe starí Ju 3, 4 — je se mnou starej Ju 1, 2, 5 — je se mnou stář Ju 5

6    ASJ IV 361: 33b, OLA 1807

Kl