77 biják cepu (658)

1    M         cep

cepec (též 755)

cepíc

cepík 661, 728, 746, 756, 757

biják — bíják (též 312, 327)

trdlo (trlo 206)

válek

valúch 719, 720, 734, 735

kudla

hlava 631, 701

kuťák 734, 735

S          klabak 823

2                 Biják je asi půlmetrový dřevěný váleček volně upevněný řemínkem k držáku; jím se mlátí obilí rozprostřené na mlatě. Nář. výrazy pro tuto reálii se liší jednak lexikálně, jednak slovotvorně (např. cep × cepíc × cepík), jednak hláskoslovně (biják × bíják). Z řady výrazů se vymyká slovo kuťák; jím se označuje biják zpevněný železným kováním.

3                 Největší územní rozšíření má v sledovaném významu slovo cep a jeho odvozeniny. Uvedené slovo zabírá oblast svč. nářečí (s přesahy do nářečí střč.), větší (sev.) část nářečí českomoravských, sev. polovinu nář. střm., téměř celou oblast slez. nářečí (bez pásu přechodových nářečí česko-polských) a sev. polovinu nář. vm. Slovotvorná varianta cepíc zahrnuje území od Třebíče, Boskovic a Prostějova k jihu. Zejména na Uherskobrodsku se vyskytuje také ve variantě cepík. Forma cepec vytváří mikroareál na sev. Valašsku.

Výraz biják, shodný se spisovným jazykem, je rozšířen v oblasti střč. a na větší části jzč. nářečí, dále na záp. Vysokomýtsku a odděleně ještě v přechodových nářečích česko-polských. Na Prachaticku, Českobudějovicku, Táborsku a Jindřichohradecku má hláskoslovnou obměnu bíják.

Ostatní výrazy tvoří menší územní celky. Tak slovo trdlo je charakteristické pro úzký nejzápadnější okraj Čech (záp. a sz. Rakovnicko) a pro několik lokalit záp. od Litovle. Další pojmenování kudla je rozšířeno na již. Moravě mezi městy Mor. Krumlov, Znojmo a Mikulov. Výraz válek je běžný na záp. a již. Klatovsku a víceméně ojediněle se vyskytuje ještě mezi Hradcem Králové a Vysokým Mýtem. Slovotvorná obměna valouch je doložena ze sev. Břeclavska. Vedle ní se zde vzácně užívá též slova kuťák, ale to označuje biják speciální, srov. zde 2.