69 hnis (1919)

1    M         hňis

materyje (matarije 333, 336, matrija 676, matera 307) — matereje

materyj f. — materej (-éj) f.

hnúj (hnoj 755)

hnojsko (hnojisko, hnojovisko 751)

S          zbiračka 665, hnojáč 682

X          materíje

N          súkrvica 718, 734, 752, soukrvica 704, súkrovica 736, cukrvica 723, lankvare 658, marast 701, maras 721

2                 Sledoval se název hustého žlutého nebo zelenavého výpotku vytékajícího z vředu. Střední a mladá generace užívá už vesměs pojmenování hnis, u nejstarších informátorů byly zjištěny ještě jiné výrazy; kromě lexikálních diferencí byly zaznamenány také rozdíly slovotvorné (hnůj × hnojsko: depreciační přípona je v nářečí neexpresivní), morfologické (např. materie × materij) a hláskoslovné (materie × materíje × matereje). Varianta materej(e) vznikla pravidelnou hanáckou obměnou původní podoby materyj(e). (Změna y > e.) Územní rozsah uvedené hláskové změny je však u tohoto výrazu menší, než plyne z PRO D2a, a proto ji na mapě sledujeme.

Pojmenování soukrvice (a varianty), zachycené na vých. Moravě, nebylo mapováno, poněvadž není plně ekvivalentní, označuje totiž hnis s krví.

3                 Slovo hnis bylo zapsáno na celém území v dubletě se staršími názvy, tj. materie, hnůj a hnojsko. Označení materie se vyskytuje téměř v celé zkoumané oblasti (na vých. Moravě a ve Slezsku však jen řídce vedle názvů hnůj a hnojsko), na okrajích v různých obměnách; v již. a záp. Čechách (na Chodsku, již. Klatovsku, Prachaticku a Českobudějovicku) je materíje, v centr. úseku střm. nářečí matereje a materej f. a na záp. okraji Slezska materij f.

Výraz hnůj zabírá téměř celé Slezsko a Valašsko s přesahem až ke Kroměříži. Střední vm. úsek má slovotvornou variantu hnojsko.

Ve městech veskrze převládá výraz hnis.