ČJA 2

65 ropucha (1428)

1    M         ropucha (ropuka 225, repucha 210, 455) — rapucha (též 203, 206, 506, 05, 12, rapuchňa 713, rapuchňačka 728)

rapňačka 726, 743

chrastavá žaba (ch. žába 119, 130, chrastavá žaba 644, 706, křastavá žába 135, 137, křašťavá žaba 644,
chrastavá ropucha 676)

chrastaka 119, 130 (křastaka 135)

chrastaňa

chrastavica (chrastavec 676)

chrastula 678, 802, 816, 824

chrastoň 651, 666 (chrastón 646, 650, chrastok 818, chrast 801)

chrastál 702, 703 (chrastač 814)

prašivo žaba

prašifka 833

trudovatá žaba 506–509

rolná žába

rolna 332, 337 — rocna 320, 337

rolňice 322, 420

zemská žába (zemňí žába 321, 429)

strnčná žaba 622, 635 (srnčná žaba 618, strmičná žaba 637)

gruta 501, 502, 652 (grúta 501, žgruta 653) — krúta 161, 162

hospodyňka 723, 816 (hospodyňe 815, hospodyň 739)

gazďena 750

S          škuran 238, grumplica i krumplica 502, dubová žaba 736, mňechatá žaba 514

2                 Výzkum sledoval nář. pojmenování pro ropuchu obecnou, velkou žábu s bradavčitou pokožkou (Bufo bufo). Kromě rozdílů lexikálních vykazuje materiál též diference slovotvorné (např. rolna × rolnice, chrastavka × chrastaňa × chrastula × chrastoň × chrastál) a hláskoslovné (ropucha × rapucha, gruta × krůta). Výrazný je též protiklad pojmenování jednoslovných a dvouslovných, především názvu ropucha a různými adjektivy specifikovaného substantiva žába (např. chrastavá, rolná, zemská ž.). K němu se řadí protiklad dvouslovných a univerbizovaných označení (např. chrastavá žába × chrastavka, rolná ž. × rolnice).

V názvech pro ropuchu se odráží její nevábný vzhled (pokožka pokrytá bradavicemi – prašivá žába, trudovatá ž., chrastavá ž., krumplica; zavalité tělo – měchatá ž.), prostředí, v němž žije (rolná ž., strnčná ž., zemská ž.), a zřejmě i některé pověry s ní spojené (hospodyňka).

Na mapě nelze vymezit oblast starého mor. krácení žába/žaba, rozsah této změny viz V-134a.

3                 Název ropucha je typický téměř pro celé sledované území; v jzč. nář., na Mladoboleslavsku a na již. a jv. Moravě má podobu rapucha.

Sousloví chrastavá žába zabírá Slezsko a sev. okraj střm. nář. s přesahem až na Kladsko. Ze slovotvorných obměn tohoto pojmenování se varianty chrastaňachrastál vyskytují na sev. Valašsku, chrastavica v oblasti mezi Prostějovem a Kyjovem, chrastavka na nejvých. okraji svč. nář. a chrastoň na Litovelsku. Podoba chrastula se vyskytuje rozptýleně v areálu výrazu chrastavá žába.

Ostatní lexémy jsou dochovány v malých oblastech: rolná žába (a univerbizované výrazy rolnarolnice) na sv. Klatovsku a na Sušicku, zemská žába rozptýleně především na rozhraní střč. a jzč. nář., trudovatá žába na sv. Novoměstsku, strnčná žába zejména na Tišnovsku, prašivá žábaprašivka především na Těšínsku, grutakrůta na širším Svitavsku a hospodyňka (a gazděna) na sev. Valašsku a Frýdecku.

Ve městech převažuje výraz ropucha, shodný se spis. jazykem.


4    dubová žába  jako sousloví jen nář.; Kt mor. — Subst. žába (psl. *žaba) specifikováno adj. dubový podle podobnosti s dubovou kůrou.

gazděna  jen nář. — Přenesením pojmenování (ve vm. nář. gazděna ‚hospodyně‘).

grumplice, krumplice  jen nář. — Od něm. adj. krump(e)lig ‚zmačkaný, pomuchlaný‘.

gruta  jen nář. — Přejato z něm. (Kröte).


hospodyňka  v sled. významu jen nář. — Přenesením dem. od hospodyně.

chrastál  jen nář.; Kt chrastal mor. — Resufixací od adj. chrastavý, viz chrastavá žába.

chrastaňa  jen nář.; Kt mor., Bš — Univerbizací ze sousloví chrastavá žába, viz tam.

chrastavá žába  Jg mor., SSJČ zast. a nář., Kl — Subst. žába specifikováno adj. chrastavý ‚strupatý, prašivý‘, to už stč., od chrásta, psl. *korsta ‚strup, prašivina‘.

chrastavice  jen nář. — Univerbizací ze sousloví chrastavá žába, viz tam.

chrastavka  v sled. významu jen nář.; Kt mor. a slov., Kl mor. — Univerbizací ze sousloví chrastavá žába, viz tam.

chrastoň  jen nář.; Kt — Resufixací od adj. chrastavý, viz chrastavá žába.

chrastula  jen nář. — Univerbizací ze sousloví chrastavá žába, viz tam.

krůta  v sled. významu jen nář. — Z něm. Kröte. (Shoda s názvem pro slepici krocana je náhodná.)

měchatá žába  jako sousloví jen nář.; Bš — Subst. žába specifikováno adj. měchatý ‚tlustý, břichatý; nafouklý jako měch‘.

prašivá žába  jako sousloví jen nář.; Kt — Subst. žába specifikováno adj. prašivý ‚stižený prašivinou‘.

prašivka  v sled. významu jen nář. — Univerbizací ze sousloví prašivá žába, viz tam.

rapňačka  jen nář.; Kt rapnatá ž. Zlínsko, Bš rapnatá, rachnatá, rapavá žába val. — Od nář. adj. rapnatý ‚strupatý, prašivý‘.

rapucha  jen nář.; Kt rapuchnatá žába Kopan., Kl rapuchnačka, rapuchňačka — Viz ropucha.

rocna  jen nář. — Zřejmě přenesením zč. názvu pro krysu (srov. II-29 potkan, krysa), snad v důsledku zvukové podobnosti slov rolnarocna.


rolna  jen nář. — Univerbizací ze sousloví rolná žába, viz tam.

rolná žába  jako sousloví jen nář. — Subst. žába specifikováno adj. rolný ‚polní‘.

rolnice  v sled. významu jen nář. — Univerbizací ze sousloví rolná žába, viz tam.

ropucha  Jg, SSJČ, SSJ, pol. — Podle Mch přejato z pol.; psl. snad *korpucha, to od *korpavъ ‚drsný‘. Metatezí likvid pak ro-ra-; podle V. Vážného (NŘ 41, 1958, s. 276–277) jsou hláskové obměny ra-, re- projevem expresivity. Podle Holuba-Kopečného ropucha od *ropa ‚vřed, hnis‘.

strnčná žába  jen nář.; Bš záp. Mor. — Subst. žába specifikováno nář. adj. strnčný, to od strniště (od psl. *stьrno ‚stéblo bez klasu‘).

škuran  jen nář. — Snad od *skora, skara ‚nevydělaná kůže; kůra‘.

trudovatá žába  jako sousloví jen nář.; Kt též trudka — Subst. žába specifikováno adj. trudovatý ‚postižený trudovinou‘, tj. ‚žába vypadající jako trudovatá‘.

zemská žába  stč. žába zemská, Jg, SSJČ zast. — Subst. žába specifikováno adj. zemský, tj. ‚žába žijící na zemi, ne ve vodě‘ (stč. zemský též ‚drsný, hrubý‘).

5    ropucha Ju 3 — ropuka Ju 4 — rapucha Ju 3 — rapavá i raplavá žába Ju 2 — chrastavá žába Ju 4 — chrastaka Po 1 — krastača Ju 1, 3 — prašivá žába i prašifka Ru 2 — zemská žába Ju 5 — žengruta Ru 3 — gubavá žába Ju 2 — broska Ru 5

6    AJŚ 588, AJK 106, SSA 3.34, OLA 86, ALE 134

Km