59 nádobka na brousek (1030) —

1    M         toulec (ťoulec 416) — tulec (též 403, túlec 104)

tulej f. 416

tulejka 445, 446 — tulajka 831

korbelík

kbelík 255, 416 — belík (též 253, 419, belíček 426, 437–439)

kloubec (též 501)

kloubek 210, 464, 519

klubík (též 726) — kubik — kĺbík — kúbík

klubaň f. 101, 102

klubaňka (klubáňka 102)

krb 736

krbec

krbek

krbík (též 668) — kŕbík

krbel

krblík (též 746, též grblík 643, krblinek 825, kyrlik 836)

S          kŕžek 757

2                 Mapa zachycuje zeměpisné rozšíření nář. pojmenování nádobky s vodou sloužící na ukládání brousku. Kromě rozdílů lexikálních se projevily diference slovotvorné (např. krb × krbec × krbek × krbík × krbel × krblík) a hláskoslovné (např. toulec × tulec, klubík × kubík × kĺbík × kúbík).

Materiál byl konfrontován s údaji z KLA, případně jimi doplněn.

Ve městech výzkum nebyl prováděn.

3                 Čechy se vyznačují rozmanitostí lexikální, zatímco na Moravě a ve Slezsku se projevují především diference slovotvorné.

V záp. části Čech až po řeku Vltavu a odděleně v sv. Čechách se vyskytuje pojmenování toulec, na Chodsku a ojediněle i jinde v podobě tulec.

Východně od řeky Vltavy se nacházejí menší areály výrazů kloubec (v širokém pruhu po obou stranách horního a středního toku řeky Labe), korbelík (na širším Benešovsku), belík (ve vých. části již. Čech).

Výraz krbec vytváří dva areály: na Ledečsku a na sz. Moravě v široké oblasti od Boskovic na sever; krbek tvoří kompaktní areál na celé záp. Moravě, krbík je doložen z jv. části střm. nář. a z již. části vm. nář., hlásková varianta kŕbík byla zapsána na Uherskobrodsku. Podoby se základem krb- se vyskytují také na Valašsku a ve Slezsku: krbel na sev. okraji vm. nář. (s přesahem na Příborsko) a krblík ve vých. polovině slez. dialektů.

Na ostatním území Slezska je rozšířen ekvivalent klubík (na jz. v obměně kubík). Podoby kúbík a kŕbík tvoří malé areály na Valašsku a v přiléhající části Slovácka.

Z jazykovězeměpisného hlediska je též zajímavé rozložení pův. deminutivních sufixů -ec, -ík, -ek. Nad územně vymezenými lexikálními celky dominuje velká kompaktní oblast starého sufixu -ec (krbec, toulec, kloubec), kdežto na záp. Benešovsku, ve vých. polovině jč. nář., odděleně na vých. polovině Moravy a ve Slezsku vytvářejí dva kompaktní areály slovotvorné povahy výrazy se sufixem -ík (krbík, krblík, klubík, kúbík, kŕbík). Na přechodu mezi těmito oblastmi se nachází areál sufixu -ek (krbek).

Bez zajímavosti není ani význam vodních toků při vymezení jednotlivých areálů příslušných dialektismů na této mapě: řeka Vltava tvoří izolexu oddělující oblast výrazu toulec od slov kloubec a krbec, široké Polabí pak vytváří areál pojmenování kloubec.