ČJA 3

59 nádobka na brousek (1030) —

1    M         toulec (ťoulec 416) — tulec (též 403, túlec 104)

tulej f. 416

tulejka 445, 446 — tulajka 831

korbelík

kbelík 255, 416 — belík (též 253, 419, belíček 426, 437–439)

kloubec (též 501)

kloubek 210, 464, 519

klubík (též 726) — kubik — kĺbík — kúbík

klubaň f. 101, 102

klubaňka (klubáňka 102)

krb 736

krbec

krbek

krbík (též 668) — kŕbík

krbel

krblík (též 746, též grblík 643, krblinek 825, kyrlik 836)

S          kŕžek 757

2                 Mapa zachycuje zeměpisné rozšíření nář. pojmenování nádobky s vodou sloužící na ukládání brousku. Kromě rozdílů lexikálních se projevily diference slovotvorné (např. krb × krbec × krbek × krbík × krbel × krblík) a hláskoslovné (např. toulec × tulec, klubík × kubík × kĺbík × kúbík).

Materiál byl konfrontován s údaji z KLA, případně jimi doplněn.

Ve městech výzkum nebyl prováděn.

3                 Čechy se vyznačují rozmanitostí lexikální, zatímco na Moravě a ve Slezsku se projevují především diference slovotvorné.

V záp. části Čech až po řeku Vltavu a odděleně v sv. Čechách se vyskytuje pojmenování toulec, na Chodsku a ojediněle i jinde v podobě tulec.

Východně od řeky Vltavy se nacházejí menší areály výrazů kloubec (v širokém pruhu po obou stranách horního a středního toku řeky Labe), korbelík (na širším Benešovsku), belík (ve vých. části již. Čech).

Výraz krbec vytváří dva areály: na Ledečsku a na sz. Moravě v široké oblasti od Boskovic na sever; krbek tvoří kompaktní areál na celé záp. Moravě, krbík je doložen z jv. části střm. nář. a z již. části vm. nář., hlásková varianta kŕbík byla zapsána na Uherskobrodsku. Podoby se základem krb- se vyskytují také na Valašsku a ve Slezsku: krbel na sev. okraji vm. nář. (s přesahem na Příborsko) a krblík ve vých. polovině slez. dialektů.

Na ostatním území Slezska je rozšířen ekvivalent klubík (na jz. v obměně kubík). Podoby kúbíkkŕbík tvoří malé areály na Valašsku a v přiléhající části Slovácka.

Z jazykovězeměpisného hlediska je též zajímavé rozložení pův. deminutivních sufixů -ec, -ík, -ek. Nad územně vymezenými lexikálními celky dominuje velká kompaktní oblast starého sufixu -ec (krbec, toulec, kloubec), kdežto na záp. Benešovsku, ve vých. polovině jč. nář., odděleně na vých. polovině Moravy a ve Slezsku vytvářejí dva kompaktní areály slovotvorné povahy výrazy se sufixem -ík (krbík, krblík, klubík, kúbík, kŕbík). Na přechodu mezi těmito oblastmi se nachází areál sufixu -ek (krbek).

Bez zajímavosti není ani význam vodních toků při vymezení jednotlivých areálů příslušných dialektismů na této mapě: řeka Vltava tvoří izolexu oddělující oblast výrazu toulec od slov kloubeckrbec, široké Polabí pak vytváří areál pojmenování kloubec.


4    belík  jen nář. (Jg, Bš, SSJČ obl., Kl belka – u všech ‚okrouhlá hlubší nádoba‘) — Z kbelík (viz tam) odsunutím náslovné souhlásky, specifikací.

kbelík jen nář. (SSJČ obl. ‚okrouhlá hlubší nádoba‘) — Specifikací.


kĺbík  jen nář.; Kt — Hlásková varianta se zdlouženým slabičným l, srov. klubík.

kloubec  Jg, SSJČ říd. — Patrně z psl. *klubъ.

kloubek  v sled. významu jen nář. — Patrně z psl. *klubъ.

klubaň  f. jen nář.; Jg — Patrně souvisí s psl. *klubъ.

klubaňka  jen nář.; Jg — Ke klubaň.

klubík  jen nář. — Patrně z psl. *klubъ.

korbelík  v sled. významu jen nář.; Kt — Přenesením (od korbel, SSJČ ‚vyšší baňatá nádoba na pití, zprav. dřevěná‘).

krb  v sled. významu jen nář.; Jg — Nejasné. Podle Holuba-Kopečného od psl. *kъrbъ se základním významem ‚výduť‘.

krbec  Kt, SSJČ, Kl — Od krb, viz tam.

krbek  v sled. významu jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Od krb, viz tam.

krbel  jen nář. — Od krb, viz tam.

krbík  jen nář.; Jg, SSJČ nář., Kl — Od krb, viz tam.

kŕbík  jen nář. — Z krbík prodloužením starého slabičného r.

krblík  jen nář.; Jg, Bš, Kl — Od krbel, viz tam.

kržek  jen nář. — Nejasné.

kubík  v sled. významu jen nář.; Bš, K1 — Z klubík (ku-) splynutím s následujícím u.


kúbík  jen nář. — Viz kubík.

toulec  v sled. významu jen nář.; Jg — Přenesením (stč., Jg též toul, SSJČ – u všech ‚podlouhlé pouzdro na šípy‘).

tulajka  jen nář. (Bš tuľaja, tuľajka val. „otvor, do něhož se něco zadělá“, SSJ ‚pouzdro, do kterého se vkládá násada nějakého nástroje‘) — Podoba s neprovedenou změnou aj > ej v téže slabičné skupině uvnitř slova, viz tulej; specifikací.

tulec  jen nář.; Jg túlec zast. (stč. túl, SSJ, pol. tułów – u všech ‚pouzdro na šípy‘)

tulej  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚pouzdro, trubka nebo objímka, do níž se nasazuje násada nebo topůrko nástroje‘).

tulejka  v sled. významu jen nář.; Jg, Kl — Od tulej, viz tam.

5    toulec Ju 5, Ru 2, 3 — kloubec Po 1, Ju 1–4, Ru 4 — kubík Ju 7 — krbík Ru 5 — krbik Ju 6

6    ASJ IV:8a, AJŚ 101, AJPP 108, SSA 1.71

Vj