ČJA 3

54 žito (1035)

1    M         žito — žíto

rež f. — réž — ríž (rejž 106)

obili (obilé 738, 747, 748, 814, 817)

2                 Nářeční výrazy označující žito (obilnina rodu Secale) se diferencují především lexikálně. Další registrované rozdíly jsou povahy hláskoslovné (žito × žito, rež × réž × ríž).

Název rež měl v minulosti větší územní rozsah. Svědčí o tom nejen jeho ojedinělý výskyt v svč. nář., existence tohoto základu ve výrazu sourež ‚žito proseté ječmenem‘ a v adjektivní části dvouslovného pojmenování režná mouka/sláma, zachycených naším výzkumem ve vých. Čechách. Velkého zeměpisného rozšíření dosahuje v pojmenování strniště po žitě, srov. mapu III-74. Dřívější větší rozšíření výrazu rež v svč. dialektech dokládá rovněž nářeční materiál z KLA.

Při územním vymezení jednotlivých nářečních názvů žita se nabízí srovnání se zeměpisným rozšířením výrazů označujících pšenici – srov. III-55 pšenice. Hranice maximálního výskytu slova žito s významem ‚žito‘ a slova žito s významem ‚pšenice‘ nejsou příliš vzdálené. Procházejí Moravou v severojižním směru a dělí ji zhruba na část západní a východní. Izoglosy slova žito pro označení uvedených významů leží v těsné blízkosti na západním (příp. jz.) Litovelsku. Stýkají se mezi body 652 a 665.

3                 Lexikální protiklad žito × rež je ostře územně vymezen. V Čechách a na záp. polovině Moravy se užívá názvu žito (na Domažlicku, záp. Mladoboleslavsku, v Podještědí, Podkrk., na Kolínsku, Královéhradecku, především však v podorlickém úseku byla zachycena obměna žíto). Název žito proniká jen ojediněle dále na východ. Prosazuje se však jako označení shodné se spisovným jazykem v moravských městech. Střm. nář. a přilehlou jižní polovinu dialektů vm. charakterizuje obměna ríž, vm. nářečí se vydělují podobou réž. Ze Slezska a přilehlého sev. okraje vm. nář. byla doložena archaická podoba rež.

V jv. části slez. nář. tvoří malý areál lexém obilí.

4    obilí  v sled. významu jen nář. — Psl. *obilьje ‚obilí‘, to z psl. *obilъ ‚hojný‘, specifikací.

rež  jen nář.; stč., Jg, SSJČ nář., SSJ raž — Psl. *rъžь.

réž  jen nář.; SSJČ nář. — K psl. *rъžь patrně náhradním zdloužením kořenné samohlásky.


ríž  jen nář.; Jg rýž slc. a mor., SSJČ rýž nář. — Z réž změnou é > í.

žito  stč., Jg, SSJČ, pol. żyto, hluž. — Psi. *žito ‚obilí jakožto výživa‘, to z psl. *žiti ‚žít‘, tedy ‚co dává obživu‘. Specifikací.

žíto  jen nář. — Viz žito.

5    žito Po 1, Ju 1–5, Ru 1–4 — žito Ju 4, Ru 4 — réž Ju 7 — ríž Ju 6 — réjž Ru 5

6    ASJ IV 75 : 37b, AJŚ 79, AJPP 266, SSA 1.47, OLA 582, ALE 69

Kl