53 jarní obilí (1039)

1    M         jařina — jeřina 124, 251, 253

jař f. — jeř

jaří n.

jaro

N          jarní (jerní)/jaré (jeré)/vesnové (v)obilí/setí; jarka, jařice, jeřice

2                 Zjišťovala se nářeční pojmenování jarního obilí obecně, tedy bez rozlišování jednotlivých jeho druhů. Z tohoto důvodu nebyly mapovány výrazy jarka a jařice/jeřice, označující pouze jarní pšenici, popř. jarní žito. Základní mapované rozdíly spočívají v rovině slovotvorné (jařina × jař × jaří × jaro) a hláskoslovné (jařina × jeřina, jař × jeř).

Vedle jednoslovných názvů byla roztroušeně po celém území zachycena i pojmenování dvouslovná, a to jarní obilí/setí (častěji v severní polovině Čech a na Opavsku), označení s adj. jaré (v jižní polovině Čech a na Valašsku) a sousloví vesnové obilí (především na Hlučínsku). Protože však jejich výskyt není geograficky vymezitelný, nebyly tyto dvouslovné názvy mapovány.

3                 Jako název takřka celoúzemní funguje substantivum jařina. Pomineme-li již uvedená dvouslovná pojmenování, je prakticky jediným označením jarního obilí po celé Moravě. Proto byla mapa regionalizována do Čech, kde je situace poněkud pestřejší.

Pojmenování jařina se jako nedubletního užívá v Čechách spíše v jejich severní části, proti němu stojí souvislý areál feminin jař, zaujímající celou jižní polovinu Čech a okrajový úsek podkrkonošský, náchodský a kladský. I na toto území však označení jařina místy přesahuje.

Kromě těchto dvou základních ekvivalentů bylo zaznamenáno i neutrum jaří, typické pro severozápadní část svč. oblasti, a pojmenování jaro, objevující se porůznu na Kolínsku a Královéhradecku.

Jedinými zachycenými hláskovými variantami jsou podoby s -e- (jeř, jeřina), vyskytující se v oblasti vymezené řekami Lužnicí, Sázavou a Vltavou.

Situace ve městech se nezjišťovala.