ČJA 2

49 vážka, šídlo (1390, 1391) —

1    M         šídlo (še-, šy-, šә-)

šidloboto 301, 304, 308 (šídloboto 304)

žídlo

haďí žídlo 506, 635, 638

žihadlo 502, 622, 636, 723, 739

haďí žíhadlo 630

váška (vodňi v. 605)

kobylka

sklenář

klaďivo

motovidlo 113, 118

haďí hlava (hadzja hłava 755, gadz’o gu̯ova 834, haďihlav 125, 605, hadz’i palica 806, hadz’i palyca 805,
koňí hlava 634, 641, koncká hlava 133, umrčí hlava 645)

haďi voko 103, 135–137, 655

haďi matka 659

haďí panenka 108

S          šnajder 306, krejčí 306, slepička 317, švadlena 430 nedubl., hastrman 629 nedubl., jehla 661 nedubl., jepica
663, muzikant 710 nedubl., paňica 737 nedubl., vodník 748 nedubl., vodnál 748 nedubl., myslivec 753 nedubl.,
hájňík 753 nedubl., nožyce plt. 808, kuňik 819, libela 822 nedubl., zu̯otogu̯ovec 834

2                 Mapa přináší zeměpisné rozšíření nář. ekvivalentů pro vážku (rod Libellula) a pro šídlo (rod Aeschna, Brachytron aj.). Výzkum prokázal, že nářeční mluvčí ve většině případů vážku od šídla neodlišují a k pojmenování obou těchto rodů řádu hmyzu Odonata používají jednoho a téhož názvu. Nezřídka informátoři názvy vážka a šídlo volně zaměňovali. K odlišení obou druhů nepřispěly ani poznámky explorátorů týkající se jejich barvy a velikosti. Pokud se už v některé lokalitě vážka od šídla odlišovala, byly odpovědi většinou protichůdné. Barevně byla vážka charakterizována jako modrá nebo hnědá, jindy bylo jako modré uváděno šídlo. Z těchto důvodů byly obě dotazníkové položky 1390 vážka a 1391 šídlo spojeny.

Vedle značného bohatství rozdílů lexikálních byly zjištěny také rozdíly v typu pojmenování (žídlo × hadí žídlo; šidlo × šidloboto). Poměrně výrazně vystupuje protiklad pojmenování jednoslovných a dvouslovných.

Kromě pravidelného krácení v oblastech vymezených PRO Albd podlehlo í ve slově šídlo na ostatním území v naprosté většině případů staršímu krácení jiného charakteru (u dvojslabičných slov).

Při vzniku nářečních názvů pro vážku a pro šídlo se uplatnily nejrozmanitější metafory a srovnání v souvislosti s různými, často fantastickými názory nebo pověrami o tomto hmyzu. Nejvýraznější okruh tvoří názvy vážky a šídla podle věcí nebo nástrojů; sem patří např. výrazy šídlo, žídlo, žihadlo, vážka, kladivo, jehla, libela, motovidlo, nožice. Další význačnou skupinu vytvářejí názvy podle osob, popř. podle příslušníků lidských povolání nebo bájných bytostí: sklenář, šnajder, krejčí, švadlena, muzikant, myslivec, hájník, hastrman a vodník. Motivace jejich přenášení nemusí být vždy zřetelná. U posledních čtyř výrazů nelze vyloučit ani odraz prostředí, v němž vážka nebo šídlo žijí. Spojitost s představou koně našla vyjádření v označeních koník, koní hlava a kobylka, spojitost s jiným druhem hmyzu v názvu jepice. Velmi výraznou skupinu tvoří pojmenování na základě spojitosti vážky s představou hada, odrážející podobu (protáhlé tělo; velká, hrůzu budící hlava), rychlost pohybu a fantastické pověry s životem vážky a šídla spojené (podle prastarých pověr jsou prý vážky a šídla sluhy nebo pomocníky hadů, pomáhají prý hadům při získávání potravy a varují je před nebezpečím): hadí hlava, hadí palice, hadí oko, hadí žíhadlo, hadí žídlo, hadí panenka, hadí matka. Představa strašidelně vypadající hlavy vážky byla východiskem pojmenování umrlčí hlava. Představa (vodní) panny se odráží ve výrazu panice; charakteristické zbarvení pak v označení zlatohlavec. Jde o názvy poměrně mladé; pro vážku ani pro šídlo neexistuje společný název psl., pračeský nebo staročeský. (Srov. V. Vážný, Slovenské lidové názvy šídla a vážky. Český časopis filologický I, 1943, s. 103–115.)

Naším nářečním výzkumem už nebyly zachyceny názvy špendlikár, čertovo šídlo, smrtihlav ani podoba žíglo, doložené v KLA. Také pojmenování žingla, uváděné Kottem, Bartošem a KLA, jsme nezaznamenali.

Pronikání spisovného výrazu vážka do oblastí jiných nář. pojmenování lze vysvětlit působením školní výuky. Ve městě nebyla položka zkoumána.

3                 S poměrně jednoduchým stavem v Čechách kontrastuje značně pestrá nářeční situace na Moravě. Základními pojmenováními jsou výrazy šídlo, vážka, hadí hlava a kobylka.

Většinový výraz šídlo zabírá téměř celé Čechy a značnou část Moravy a Slezska. V domažlickém úseku byla zachycena složenina šidloboto.

Pojmenování vážka je doloženo zejména z Moravy a z vých. okrajů Čech.

Hlučínsko, Ostravsko a Příborsko se vydělují označením kobylka.

Dvojslovné pojmenování hadí hlava se vyskytuje v Podkrkonoší, na Zábřežsku s přesahem do úseku podorlického a na Boskovicko a širší Brněnsko, dále v sev. polovině nář. vm. s přesahem na Jablunkovsko a v nář. skupině opavské. Ve vymezených oblastech se sporadicky vyskytují i jiná dvojslovná pojmenování: hadí oko, hadí matka, hadí panenka, hadí žídlo a hadí žíhadlo.

Mnohé nář. ekvivalenty vytvářejí menší nebo ne tak výrazné oblasti. Na sz. Brněnsku, Svitavsku a porůznu i ve vm. nář. jsou doložena pojmenování žihadlo a žídlo. V již. části vm. nář. a v oblasti sev. od Kroměříže se vyskytuje označení sklenář, na Uherskobrodsku a Břeclavsku výraz kladivo. V úseku náchodském bylo zachyceno slovo motovidlo.

Ostatní výrazy jsou doloženy jen sporadicky.

4    hadí hlava  jako sousloví jen nář.; Jg ‚hmyz, motýlice, šídlo‘, ALJ hadí hłava ‚šídlo vodní‘ valaš., hadihlava ‚vážka‘ Boskovice, Vranovice, Kt konihłava ‚šídlo vodní‘, — Metaforické pojmenování.

hadí matka  jako sousloví jen nář.; Kt, Bš ‚šídlo vodní‘ záp. Mor. — Specifikací substantiva matka adjektivem hadí na základě pověr spojujících vážku nebo šídlo s hadem.

hadí oko  jako sousloví jen nář. — Metaforické pojmenování.

hadí panenka  jako sousloví jen nář. — Specifikací dem. od panna adj. hadí; viz hadí matka a panice.

hadí žídlo  jako sousloví jen nář. — Specifikací nář. výrazu žídlo (viz tam) adj. hadí; viz hadí matka.

hadí žíhadlo  jako sousloví jen nář. — Specifikací substantiva žihadlo (viz tam) adj. hadí; viz hadí matka.

hájník  jen nář. — Přenesením pojmenování, motivace nejasná, snad v souvislosti s prostředím, v němž vážka nebo šídlo žijí; zdržují se nad vodními plochami, jako by je hájily nebo o ně pečovaly.

hastrman  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování zřejmě na základě prostředí, v němž vážka nebo šídlo žijí.

jehla  v sled. významu jen nář.; Kt jehla veliká ‚šídlo obecné, Aeschna grandis‘ — Přenesením pojmenování podle podobnosti, popř. podle projevu (let šídla nebo vážky vyvolává představu šití).

jepice  v sled. významu jen nář.; ALJ ‚vážka‘ svč. — Přenesením pojmenování podle podobnosti.

kladivo  v sled. významu jen nář.; ALJ Podkrkonoší ‚druh vážky (šídlo) s velikou hlavou‘ — Přenesením pojmenování na základě podobnosti.

kobylka  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování.

koník  v sled. významu jen nář.; hluž. konik, swjatej Marcyny konik, dluž. kónik, bogowy kónik — Přenesením pojmenování na základě podobnosti.

krejčí  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování na základě projevu vážky; viz jehla.

libela  Kt libella ‚vodní šídlo, vážka‘, SSJČ též libelula říd. ‚vodní vážka‘ — Přejetí z lat. libellula, dem. z libra ‚váha‘; viz vážka.

motovidlo  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování na základě přirovnání zvláštního letu šídla nebo vážky k nástroji, na který se navíjí nit motáním, tj. složitými osmičkovitými pohyby.

muzikant  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování, snad podle zvuku, který při letu vydává.

myslivec  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování; obdobnou motivací jako u výrazu hájník.

nožice  jen nář. — Přenesením pojmenování podle podobnosti (SSJČ nář. ‚nůžky‘).

panice  v sled. významu jen nář.; Jg panenka ‚libellula grandis‘, Kl vodná panna ‚vážka, šídlo‘, pol. panna wodna — Kalk podle něm. Jungfer, Wasserjungfer ‚vážka‘ (SSJČ ‚panna, paní‘ zast.).

sklenář  v sled. významu jen nář.; Kt a Bš ‚vodní šídlo‘, pol. szklarz ‚druh vážky se sklovitými křídly‘, szklarka — Přenesením pojmenování podle lesknoucích se křídel připomínajících sklo podomních sklenářů.

slepička  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování (Jg vodní slepička, slípka ‚potápka‘).

šídlo  Jg ‚libellula grandis‘, SSJČ ‚štíhlá vážka‘, SSJ ‚křídlatý hmyz z řádu vážek‘, ALJ hadí šidlo ‚šídlo vodní‘ Kunštát — Přenesením pojmenování špičatého nástroje k vypichování otvorů pro šití, podle podobnosti.

šidloboto  jen nář. — Složenina z výrazů šídlo a bota; přenesením. Morfologická forma neutra zřejmě podle šídlo.

šnajder  jen nář. — Přejato z něm.; viz krejčí.

švadlena  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování na základě projevu vážky; viz krejčí a jehla.

vážka  Jg, SSJČ, SSJ, pol. ważka — Z pol. ważka (překlad z lat. libellula, to přenesením z dem. k libra ‚váha‘ zřejmě proto, že se dovede vznášet jakoby nehybně na jednom místě jako vše, co udržuje dobře rovnováhu).

vodnál  jen nář. — Od adj. vodní.

vodník  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování zřejmě na základě prostředí, v němž vážka a šídlo žijí.

zlatohlavec  v sled. významu jen nář. — Od adj. zlatohlavý podle charakteristického zbarvení.

žídlo  v sled. významu jen nář.; Bš žídło ‚vážka vodní‘, ALJ Slavkov, Bučovice, Břeclav — Přenesením nář. názvu pro žihadlo (viz tam) na základě podobnosti, popř. kontaminací se slovem šídlo.

žihadlo  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování na základě podobnosti vážky nebo šídla (jehlovitá podoba) s žihadlem, popř. podle jejich rychlého střelovitého letu budícího představu včelího bodnutí.

5    šídlo Ju 6 — šidlo Po 1, Ru 4 — haďí hlava Ju 3 — haďi hlava Ju 2 — vodňí míra, míra Ju 1 — koňská smrt Ju 1 — vodňi leptir, leptir Ju 2 — avijón Ju 5, 6 — vodňí moura Ru 3 — lubalon Ru 1

6    AJK 157, OLA 116

Ši