ČJA 2

44 chroust (1394)

1    M         chroust (chřuňšč 834, kruňšč 836, chrousťák 145)

chrabunšč (-ň- 833, 835, 836)

bapka (baba 658, švarabapka 420, 431, šarabapka 431, kozelná bapka 205)

koza (cakoza 254)

májová koza (koza majka 519)

kozamiška

kozák

kozár 454

kobza

kobzár 450, 454

májka 510, 513

májovec 137

majkéfr 118, 62, 63

przňák 106, 107 (pržňák 113, sprzňik 114, brzňik 108)

brumbár (brunďivár 115, brunďivál 336)

mlenář 665 (menář 656, 665, mynor 835, 836)

krufka

S          velkej javorňik 103, rúždanec 737

N          hulús 634, úhorňík 501, chroustek letní 423

2                 Mapa zachycuje zeměpisné rozšíření nářečních ekvivalentů pro chrousta, tj. velkého brouka ožírajícího na jaře listí stromů (rod Melolontha). Nesledovaly se výrazy pro chroustka, menšího brouka podobného chroustu

(rod Amphimallon, Rhizotrogus aj.), k jehož pojmenování se v některých oblastech používá názvů jako pro
chrousta. (V tomto druh
ém významu nebyl např. mapován výraz babka v sz. Čechách.)

Vedle rozdílů lexikálních dokládá nář. materiál také diference slovotvorné (koza × kozák × kozár; kobza × kobzár; májka × májovec). Zachyceny byly též rozdíly v typu pojmenování (např. koza × májová koza × kozamyška).

Pokud se slovo chroust vyskytuje v Čechách v dubletách, patří k mladší vrstvě. K dalším významům výrazů brumbárkruvka srov. II-52 čmelák, II-45 chrobák a II-53 ovád. Jungmannem uváděný výraz brunclík naším výzkumem už zachycen nebyl.

3                 S poměrně jednoduchým nář. stavem na Moravě kontrastuje složitější situace v Čechách a v přilehlém jz. úseku střm. nářečí.

Většinový výraz chroust, shodný se spisovným jazykem, se vyskytuje téměř na celém zkoumaném území. Z Moravy je doložen jako nedubletní, v Čechách se s výjimkou vých., sev. a sz. okraje vyskytuje zpravidla v dubletě, popř. tripletě s pojmenováními jinými. V přechodných nářečích česko-polských byl v návaznosti na polské jazykové území zapsán název chrabunšč.

Pro značnou část Čech (jzč. nář., střč. nář.) je charakteristické označení babka; jeho nedubletní výskyt je omezen na úzký pruh ve směru zhruba od Kolína na Domažlice s výběžky na Sušicko a Pootaví.

Z ostatních ekvivalentů vytvářejí větší areály regionalismy kozák (mezi Příbramí a Táborem), koza (zejména v oblasti mezi Ledčí nad Sázavou a Českými Budějovicemi a v úseku severně od Znojma) a sousloví májová koza (na jz. Moravě a v přilehlém jvč. okraji). K nim se připojuje Novoměstsko s univerbizovaným pojmenováním májka a Jemnicko se složeninou kozamyška. Pro již. Českobudějovicko je charakteristické pojmenování kobzakobzár. Řadu ekvivalentů soustředěných v Čechách doplňují ještě výrazy brumbár (zejména na Jilemnicku) a przňák s variantami (v úseku podještědském a náchodském).

Pro Těšínsko je typické slovo kruvka. Označení mlynář je doloženo z Jablunkovska a z úseku mezi Prostějovem, Boskovicemi a Litovlí.

Naprostá většina měst zaznamenává výraz chroust. V Čechách se ve shodě s venkovským okolím u starší generace vyskytuje ve zbytcích označení babka; v některých moravských městech s někdejší německou menšinou se dokládá výraz majkéfr.

4    babka  Jg, Bš, SSJČ ob., Kl — Přenesením dem. od bába.

brumbár  v sled. významu jen nář.; Kt — Snad zvukomalebné nebo zkrácením z brundibár nebo z něm. Brummbär, označujícího mrzouta, bručouna; srov. II-52 čmelák.

chrabunšč  jen nář.; pol. chrabGszcz — Přejato z pol.

chroust  stč. chrúst, chřušč, chřišč, Jg májový chroust, Bš, SSJČ, SSJ chrúst — Zúžením významu stč. chrúst ‚brouk (všeho druhu). Od onomatopoického slovesa chrustěti ‚vydávat šustivý zvuk, šramot‘ podle chrupajícího šumu krovek.

kobza  v sled. významu jen nář. — Zřejmě přenesením výrazu podle charakteristického zvuku (kobza ‚starobylý strunový nástroj podobný loutně nebo lyře; podle Jg též hrnec z části vodou naplněný, koží potažený nahoře, v kteréž žíní několik vlhkýma rukama sem a tam se smýká, čímž zvuk basovému podobný se působí“). Ne bez vlivu podobně znějícího výrazu koza; viz tam.

kobzár  v sled. významu jen nář. - Derivací od kobza; viz tam.

koza  v sled. významu jen nář.; Jg, Bš Jaroměř — Přenesením pojmenování patrně podle toho, že chroust žere listí, podobně jako koza.

kozák  v sled. významu jen nář. — Derivací od koza; viz tam. Mužský rod zřejmě podle výrazu brouk.

kozamyška  jen nář.; Bš též kozomyška Budějovice, Kt též kozomyška — Složenina z kozamyška; motivace nejasná, nelze vyloučit, že jde o brouka velkého jako myška.


kozár  jen nář. — Derivací od koza; viz tam.

kruvka  jen nář. — Přenesením pojmenování na základě podobnosti s chrobákem (Jg, pol. krówka — vše ‚chrobák). Podoba kruvka pravidelným vývojem skupiny tort ve shodě s pol.; srov. II-45 chrobák.

májka  v sled. významu jen nář.; Kt též majka, Bš Měřín — Pojmenování podle měsíce výskytu.

majkéfr  jen nář. — Přejato z něm.

májová koza  jako sousloví jen nář. — Subst. koza (viz tam) specifikováno adjektivem májový podle měsíce výskytu.

májovec  v sled. významu jen nář.; hluž. mejski bruk — Pojmenování podle měsíce výskytu.

mlynář  v sled. významu jen nář.; Bš mynář, ALJ menář han., Prostějov, Kt — Přenesením pojmenování na základě barvy (tělo chrousta je jako pomoučené).

przňák  jen nář.; Kt též przník, pržník, pršnák, brzník, brzák, ALJ též przník, sprzlik, brzák, brzňák, brzník — Patrně derivací od prznit ‚znečisťovat, špinit.

rúždanec  jen nář. — Nejasné. Snad souvisí se srbocharvatským hrûšt ‚chroust‘.

velký javorník  jako sousloví jen nář.; Kt javorník, ALJ javorník (svč.) — Sousloví.

5    chroust Po 1, Ju 2, 4, Ru 4 — chrušt, rušt Ju 2 — chróst Ju 6 — bapka Ju 1, 3, Ru 1, 3 — brumbár Ju 5 — majkáfr Po 1

6    MAGP 303, AJPP 228, SSA 3.70

Ši