jména však potvrdilo existenci výrazů vyskytujících se v našem materiálu jen sporadicky (dvoudešák, krahulík,
šinťak, obsýpák).

Upozorňujeme, že přejatý výraz perc-hák, užívaný v návaznosti na něm., jsme přepsali se spojovníkem, aby nedošlo k jeho chybnému čtení.

3                 Nejrozsáhlejší část zkoumaného území pokrývá výraz rádlo, ostatní pojmenování mají buď charakter regionalismů, nebo jsou rozšířena nesouvisle po celém území.

Slovo rádlo zabírá téměř celá střč. nář., dále Táborsko, v dubletě s jinými výrazy je doloženo též ze svč. nář. (kromě širšího Královéhradecka), na záp. Moravě zhruba až po řeku Svitavu se vyskytuje v obměně radlo (hranice starého mor. krácení probíhá téměř přesně po česko-moravské hranici). Ze Zábřežska je častěji doložena varianta rádýlko.

Záp. Čechy se vydělují výrazem hák (ojediněle háček), který se objevuje méně často i v okrajových úsecích sev. Čech, dále na Náchodsku, areál tvoří též na centrální Hané a také v záp. části slez. nář. Z Chodska je doložena podoba perc-hák.

Mezi Klatovy a Příbramí bylo zachyceno pojmenování dvoudešák. Rozsáhlejší oblast jzč. nář. (mezi Klatovy, Příbramí a Prachaticemi) zabírá výraz nákolesník. Pro Českobudějovicko je typické slovo oborávač, to je rozšířeno též na Moravě v oblasti mezi Kyjovem a Uherským Brodem.

Na Roudnicku je zaznamenán výraz přiorávák. Soustředěněji v sv. Čechách (na Královéhradecku) a zvláště pak na východě slez. nář. je doložen ekvivalent ploužek; záp. okraj slez. nář. se vyděluje výrazem plužice.

Na Moravě zabírá protáhlé území od Břeclavi až po Lipník nad Bečvou výraz kopčák. Sev. a stř. úsek vm. nář. se vyznačuje výrazem ohrňák. V svč. nář. se dubletně vyskytují podoby oborávadlo, oborávátko, na Moravě pak ohrnovač, v jižní části Moravy též ohrňač.

4    dvoudešák  jen nář. — Pojmenování motivováno vzhledem rádla: dvě desky slouží k odhrnování.

háček  v sled. významu jen nář.; Jg dem. k hák — Formální dem. k hák, viz tam.

hák  Jg ‚pluh bez koleček‘, SSJČ „často též hak“, SSJ — Ze střhn. hake(n) ‚hák‘.

hakoviště  v sled. významu jen nář. (Jg ‚násada u háku‘, SSJČ též hákoviště ‚násada k pluhu háku‘) — Rozšířením významu.

kopčák  jen nář.; (SSJČ kopčidlo ‚hrobkovač, oborávač‘, kopčit zeměd. ‚oborávat‘) — Od kopčit.

krahulík  v sled. významu jen nář. — Nejasné, snad podle tvaru křídel letícího ptáka.

nákolesník  Jg „lehký pluh čili nástroj k orání (rádlo), bez koleček zove hák“, SSJČ — Z předložkového spojení na kolese.

oborávač  SSJČ, SSJ — Od oborávat.

oborávadlo  SSJČ ‚oborávač‘ — Od oborávat.

oborávák, oborávátko  jen nář. — Od oborávat.

obsýpák  jen nář. — Od obsypat (‚obklopit, pokrýt něčím nasypaným‘).

ohrnovač  jen nář.; SSJ i ohrňovač ‚stroj na okopávání, ohrnování okopanin (brambor, řepy apod.)‘ — Od ohrnovat.

ohrňač, ohrňák  jen nář. — Od nář. ohrňat/ohřňat (Bš ohŕňat zemáky „přihrnovati k nim hlínu z obou stran, takže jsou pak zemáky v dlouhých řádkách, jinde tomu říkají kopčit“).

percák  jen nář. — Z perc-hák (viz tam) zánikem hlásky -h- v proudu řeči.

perc-hák  jen nář. — Adaptací výrazu něm. původu (Bärzhaken).

ploužek  v sled. významu jen nář. (SSJČ dem. k pluh ‚nářadí, jímž se orá, rozrývá a obrací půda‘) — Specifikací.

plužice  jen nář. (Jg ‚druh pluhu s rukověťmi‘) — K pluh, specifikací.

přiorávák  jen nář. (SSJČ přiorávač ,oborávač‘) — Od přiorávat (stč., SSJ priorať ‚přihrnout oranou zemí, zaorat‘).

radla  plt. jen nář. — Viz radlo.

radlo  stč., SSJČ zast. (SSJ, pol., hluž. — u všech ,primitivní nástroj na orání‘, Jg ‚druh pluhu užívaný hlavně v horách‘) — Hlásková varianta výrazu rádlo (viz tam), podoba reflektující tzv. starou mor. krátkost v dvojslabičných slovech.

rádlo  stč., SSJČ — Z psl. *ordlo.

rádýlko  SSJČ též rádélko, SSJ radielko — Dem. k rádlo, viz tam.

šinťák  jen nář. — K nář. šintovat (to z něm.) ‚okopávat, plít‘, případně adaptací výrazu přejatého z něm. (Schindeisen).

5    rádlo Ju 1, 6, Ru 3, 4 — radlo Ju 3 — rádilko Ju 4 — hak Po 1 — ploužek Ju 2 — płúžek Ju 7 — deški Ru 2

6    MAGP 182, AJK 281, SSA 1.6, OLA 560

Vj