ČJA 1

41 mračit se (1592)

1    M         mračit se

mračet se

škareďit (se)

škareďet (se)

zhlížet (zhlízet 645, 654, 663)

zahlížet 108, 151, 11

zhlídat (zhlédat 637, 723, 726, 728, 739, 745, 746)

zahlédat

bočit se (bočit 160, 162, 95, bučit 616, 630)

čerňit

kaboňit se (kaboňit 115, 131, 10, kaboňet se 611, 615)

káňit se 752, 753

X          mračit se 102, 106, škareďit (se) 149, 229, 250, 325, 331, 435, 05, škareďet se 102, kaboňit se 212, 05,
24

N          topuřyč se 808, 822, čučet 624–626, 635, 662, škňúřit 727, šmouřyť 701, šmúřyť 701, škoprdlit se, kabouřit se, škareďe hleďet 730, 746, hledzeć spod čela 826, 828, dživać se spod dachu 806, být nabočenej, zabočenej, nazhlídané 641, hleďeť jak bocáň 704

2                 Výzkum byl zaměřen na regionální ekvivalenty slovesa mračit se ,tvářit se nevlídně, zachmuřeně‘. Při hodnocení shromážděného materiálu byly odlišeny výrazy neutrální od zřetelně expresivních, popř. od výrazů označujících jiný druh obličejové mimiky; ty nejsou na mapě zachyceny. Mapování se soustředilo k lexémům mračit se, škaredit se, zhlížet, bočit se, kabonit se, kánit se a na jejich slovotvorné a morfologické varianty (zahlížet, zhlídat, zahlédat; mračet se, škaredět se).

3                 V podstatě na celém území se vyskytuje pojmenování mračit se (na Znojemsku je morfologická varianta mračet se). V Čechách kromě sv. kvadrantu a na záp. Moravě je téměř výhradní. Na zbývajícím území je hojně v dubletách s jinými pojmenováními.

Svč. kvadrant má označení škaredit (v záp. části areálu převažuje zvratná forma škaredit se; hranici mezi těmito oběma formami nebylo však možno pro značný vzájemný průnik na mapě vyznačit). Tento lexém se objevuje rozptýleně také na stř. Moravě a porůznu i jinde; na záp. Vysokomýtsku a mezi Ml. Boleslaví a Novou Pakou byla zaznamenána varianta škaredět (se). Na Vysokomýtsku a Kladsku jsou dva ostrůvky výrazu černit.

Na stř. Moravě na sebe navazují šumpersko-litovelský areál slovesa zhlížet a rozsáhlejší, východobrněnsko-přerovská oblast slovesa zhlídat. Mimo tato území se vyskytují obě uvedená slovesa na Moravě porůznu, nezřídka v dubletách; ve vm. nářečích se rozptýleně objevuje i varianta zahlédat. Ve Slezsku a na sev. Valašsku je rozsáhlá oblast pojmenování bočit se; tu a tam se tento lexém nachází i ve stř. úseku vm. nářečí a po obou stranách čes.-mor. hranice na Novoměstsku a Litomyšlsku. Zbývající označení jsou vcelku ojedinělá: kabonit se je doloženo porůznu ze sv. Čech a z Moravy, kánit se z mor.-sloven. pomezí.

Situace ve městech se shoduje s venkovským okolím.


4    bočit se  SSJČ obl., SSJ nář. — Od bok (psl. *bokъ), tj. ,dívat se bokem, úkosem‘.

černit  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. — Od černý (psl. *čьrnъ), tj. ,tmavý, zamračený‘ (pův. o obloze). Přenesením z meteorologického jevu na duševní oblast.

kaboňit se  Jg, SSJČ, SSJ — Od psl. *kobolъ nebo se zdloužením *kabolъ ,mrak‘ (srov. hluž. kobjela ,velký mrak‘, slez. kóbele pl. ,bouřkové mraky‘). Starší podoby s -l- přetvořeny expresivní příponou -on- na kabonit. Sémant. motivace srov. černit.

kánit se  jen nář. — Odvozeno z názvu ptáka káně (psl. *kanja f.; i v srbocharvátštině je kànjiti se ,mračit se‘).


mračet se  jen nář. — Změnou morfologické charakteristiky z mračit se. Slovesa typu prosit přešla ve znojemském nář. ke vzoru trpět. Tento přechod ovlivnila patrně 3. os. pl. příčestí minulého životných maskulin (vóň se mračél, škareďél, kaboňél). Ztráta koncového -i zde vyžadovala náhradní dloužení předcházející samohlásky. Redukovaná samohláska, která by zde byla náležitá, se dloužit nemohla, í není na Znojemsku součástí systému samohlásek, proto se zde prosadilo é. To pak ovlivnilo zakončení infinitivu a tím i příklon ke vzoru trpět.

mračit se  stč., Jg, SSJČ, SSJ — Od mrak (psl. *morkъ). Sémant. motivace srov. černit.

škaredět (se)  SSJČ říd. — Morfologická varianta ke škaredit se. Na Vysokomýtsku se změna -it > -et (přechod od vzoru prosittrpět) prosadila u sloves se základem zakončeným na , (kamarádět, zakulatět apod.). Viz škaredit se.

škaredit (se)  Jg refl., SSJČ, SSJ refl. — Od škaredý (slovo málo jasné, psl. asi *skarędъ).

zahlédat  v sled. významu jen nář.; Jg též zahlídat, SSJČ nář., SSJ zahliadať zast. — Od hledět (psl. zákl. *ględ-). Předpona


za- se uplatňuje u sloves označujících „zlý“ pohled, srov. závidět, sloven. zázrivý apod.

zahlížet  v sled. významu jen nář.; Jg zahlízet, též zahlížet ob., SSJČ nář. Viz zahlédat.

zhlídat  v sled. významu jen nář.; SSJČ též zhlédat, obojí nář. — Od hledět. Pův. předpona vz- označuje pohled „zpodelbí“.

zhlížet  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. — Viz zhlídat.

5    mračit se Ju 3–5, Ru 2, 3 — škareďit (se) Po 1, Ju 2–4, Ru 1, 3 — škareďet Ju 1 — škareďe se ďívat Ju 3, Ru 5 ⁄ ďivat Ru 4 — zhlídat Ju 6 — bočiť sa Ju 6

6    —

Mi-Či