ČJA 4

346      házet inf. (1878)

obracet (1069)

klečet (2122)

válet (392)

1    M         házet — háďet

házat (hádzat 736, 748, 749, 755–757, 815, 817)

2                 Kromě základního problému mapy, totiž sledování přehlasované (házet) a nepřehlasované (házat) formy infinitivu slovesa a jako důsledek pak přecházení sloves od pův. 5. třídy (házat) do 4. (házet), resp. do 1. tř. s inf. na -at (házat), je na mapě zachycen také jev hláskoslovné povahy vyvolaný morfologickou analogií, totiž proniknutím koncového slovního základu dokonavého slovesa do všech paralelních tvarů sloves nedokonavých (hodí, hodit > hádí, hádět).

Výskyt fonému dz (hádzat) je doložen sporadicky, proto je zde evidován jen v oddíle 1 M.

Nepřehlasované podoby patrně nesouvisí s tvarem supina, ale plynou z hláskového vývoje těch nářečí, kde se přehláska většinou nerealizovala.

Území na východ od Ostravice a lokality na území Polska se odlišují jinými lexémy (chybat na území Těšínska a Jablunkovska, čepat na Bohumínsku).

3                 Forma házet zahrnuje celé Čechy a Moravu zhruba po záp. hranici vm. a slez. nář. Na již. úseku tuto hranici poněkud přesahuje, na Holešovsku k ní zase nedosahuje. Pro vm. a slez. nář. je charakteristická forma házat.

Hlásková varianta hádět vytváří kompaktní oblast na jz. Moravě mezi městy Slavonice, Jihlava, Nové Město na Moravě, Moravský Krumlov a Znojmo.

Situace ve městech je v podstatě shodná s venkovským okolím, tvar házet, shodný se spis. jazykem, proniká zejména do měst ležících na styku areálů házetházat.

4    házat  sloven. hádzať

házet  stč. házěti, Jg, Tk, SSJČ

5    házet Po 1, Ju 1–6, Ru 2–4 — házať Ju 7 — házat Ru 5

6    —

7                 Téměř stejné územní rozšíření mají ještě nář. formy infinitivu slovesa obracet: obracet × obratět × obracat. V slez. lokalitách zapsané formy obrocać (818, 833, 834) ukazují na pol. střídnici trot za psl. skupení tort.

Nepřehlasované tvary klečat (proti klečet) vytvářejí souvislou oblast jen ve vm. nář. (mimo Kyjovsko a Břeclavsko). Na celém ostatním zkoumaném území byly zachyceny jen tvary klečet. Poměrné malý územní rozsah „nepřehlasovaných“ tvarů (klečat) souvisí s jejich původem; tento tvar je totiž analogického původu místo pův. klečěti.

Celou oblast vm. nář. a celé Slezsko charakterizuje nepřehlasovaný tvar válat. V přechod. nář. čes.-pol. a ve vých. úseku Frýdecka se však místo lexému válat užívá slova kulat.

Bh