332      házej 2. os. sg. imp. (1880)

1    M         házej (ej: jen PRO D1ac, házij 301) — háďej  — házaj (hádzaj 749, 815–817, 823)

haž — háž 728, 737, 757 (hádž 736, 755-757)

L          chybaj 828, 829, chyběj 825, 828, 832–836, 84

ćep 818. 819, 831, ćepej 830, 831

2                 Nář. formy imp. 2. os. sg. slovesa házet vykazují rozdíly morfologické, dané imp. formou házej (podle typu sázet) a novotvarem haž podle 1. slovesné třídy (typ mazat), srov. ČJA 4-318 házejí.

Zaznamenané rozdíly jsou několikerého druhu: vznikly a) v důsledku změny aj > ej v koncovce (házaj × házej); b) vyrovnáním základového ď (háděj k hádět; viz též ČJA 4-346 házet) a c) v návaznosti na slovenštinu vyrovnáním kvantity (hádž, háž). Výskyt fonémů dz, dž (hádzaj, hádž) je doložen pouze sporadicky, proto je evidován jen v oddíle 1 M. K úzké výslovnosti samohlásky e ve skupině ej na Chodsku viz ČJA 4-327 umyj. K pravidelným změnám v koncovce -ej viz též ČJA 4-330 podívej.

Ve vých. podskupině slez. nář. se zkoumané sloveso nevyskytuje. Místo něho se tu užívá sloves chybat a těpat.

3                 Hlavní protiklad mapy představují formy házej a haž.

Podoba házej je rozšířena téměř v celých Čechách a v přilehlé sz. části Moravy; dubletně s formou haž byla zapsána na stř. Moravě a na Kyjovsku. Nepřehlasovaná podoba házaj je doložena zejm. z Valašska a z již. a částečně i ze záp. úseku slez. nář., zaznamenána byla i jinde ve vm. nář. Jz. Morava se vyděluje formou háděj.

Forma haž byla zapsána ve dvou areálech: jednak v již. Čechách s výběžkem až k Ledči nad Sázavou, jednak v celé jv. polovině střm. nář., v nář. vm. a v záp. a již. úseku nář. slez. Podoba s dlouhou kořennou samohláskou háž/hádž je doložena především z nář. kopaničářských a z Břeclavska.

Situace ve městech se shoduje s nář. okolím, jen do zč. pohraničních měst a do mor. měst, která se nacházejí v oblastech s imp. formou zakončenou na -ej, proniká podoba haž.